Pornografie, internet a děti

Ordinace sexuologů navštěvuje stále víc mladých lidí, kteří jsou zmateni ohledně své sexuální identity a orientace

Sexualita hraje ve stabilitě kultur důležitou roli. Její zneužívání pornografickým byznysem ve spojení s internetem zasahuje celou populaci. Firmy, které díky internetu podnikají v sexuálním byznysu, mají dobré zisky. Dospělí si mohou vybrat, budou-li jejich produkty konzumovat, nebo ne. Děti takovou možnost nemají.

Ovlivu pornografie na děti se příliš nemluví. Proto veřejnosti může unikat, že mezi prostředí, jež ohrožují děti, patří i domácnosti vybavené internetem. Data o sledovanosti webových stránek se sexuálním obsahem přitom nejsou tajná. Sex tvoří až třetinu obsahu internetu. Jen v roce 2016 byla sledovanost nejnavštěvovanějšího webu taková, že by to jednomu člověku zabralo 5246 století. Nevíme, kolik z těchto návštěvníků jsou děti, a jak je to ovlivňuje.

Osvícenější lékaři z generace našich otců usilovali o to, aby se o sexualitě vůbec mluvilo, aby lidé nevyrůstali v „tmářských představách o škodlivosti sexu z 19. století“. A prosadili hormonální antikoncepci, což nebylo snadné, protože museli prolomit morální zábrany. Odhalení, že sexualita člověka se vyvíjí od narození, že tedy existuje dětská sexualita, bylo pobuřující. Jaký posun od té doby!

Křehký proces

Není jisté, zda by průkopníci takové otevřenosti byli s výsledkem spokojeni. Nikoli s tím, jak si dospělí v sexu vedou, ale pod jakým tlakem sexuální komerce se ocitla dětská sexualita a její zrání. Tento proces je totiž křehký a je třeba jej chránit před předčasnými vlivy okolí. Následky nedostatečné ochrany dětí před sexualitou dospělých se pak často řeší v ordinacích sexuologů.

Pokud někdo prosazuje uvolněné sexuální chování okolo dětí podle vzoru některých etnik pastevců či lovců, je třeba říct, že nároky na vzdělávání jsou u nich nižší než u dětí v rozvinuté postindustriální společnosti. Přirozené sexuální chování v jurtě nebo ve vigvamu se výrazně liší od pornografických fantazií na jakékoli obrazovce.

Na zobrazování sexuálních fantazií by nemuselo být nic špatného. Většina sexuologů si pochvaluje, že od chvíle, kdy jsou všemožné sexuální praktiky na internetu, ubylo sexuálního násilí. Nikoli však v Indii, odkud je hlášen velký nárůst hromadných znásilnění žen. V globalizovaném světě lze obtížně argumentovat prospěchem jen části světové populace. Možná se v Evropě potenciálním agresorům už ani nechce vstávat od obrazovek, ukazují-li jim sex v tom nejlepším rozlišení.

Erotická přitažlivost

V ordinacích sexuologů přibývá zoufalých žen, protože už nedostanou manžela od počítače do postele. Přitom erotická přitažlivost po staletí regulovala lidské vztahy. Díky ní vznikaly v každé době jakžtakž stabilní svazky, jež jsou důležité pro děti a omezují dospělé. Nelze přehlédnout, že ženy stále obtížněji získávají muže pro trvalý svazek jako otce svého dítěte. Proč ti by se namáhali, když dostupného sexu mají okolo sebe obrovský nadbytek?

Sexualita je především významným faktorem ve stabilitě kultur, nejen zdrojem všelidové zábavy. Díky ní vzniká intimita a trvalejší vazba budoucího rodičovského páru. Její masivní zneužívání pornografickým byznysem ve spojení s všudypřítomným internetem zasahuje celou populaci bez ohledu na věk. Už neplatí, že se to vůbec netýká těch, kdo tuto produkci nesledují.

Svět se mění. Možná to v konečném důsledku povede k historické změně ve vztazích mužů a žen, sexualita se dostane na vedlejší kolej a muži a ženy budou tvořit rodičovské páry i z jiných důvodů než z důvodu erotické přitažlivosti. Pokud ovšem do té doby lidstvo nevyhyne.

Geny versus prostředí

Děti s pornografií zacházejí jako s každou jinou hrou. Zkoumají svět. Jakmile zjistí, že se něco nemá dělat, je to ještě lákavější. Když dospěje sexualita do genitální fáze (asi v pěti šesti letech), má k dospělé sexualitě hodně daleko. Děti mají erotické fantazie. Při tělesných průzkumech objevují příjemné pocity, ale setkání se sexuálním chováním dospělých je šokuje.

Takové může být i vystavení explicitním obrazům sexu na internetu. Šok si často připravují děti navzájem. Nedávno mi čtrnáctiletá dívka, která chce být chlapcem, vyprávěla, co se jí stalo v pěti letech. Ještě neuměla číst, ale „zkušenější“spolužačky ze školky jí ukázaly, jak vypadají písmena „s“, „e“a „x“. Měla je napsat do vyhledávače tátova počítače, až se rodiče nebudou dívat. Touto cestou našla obrazy tělesného kontaktu ženy a muže, které se jí dodnes hnusí. Nic takového nechce snášet.

Jiná mladá žena se potýká se svými intimními vztahy. Pokaždé se pokouší co nejdříve nabídnout svému chlapci felaci. Tak jí totiž vyložily sexualitu spolužačky, když byla téměř devítiletá. Přinesly do školy fotografie a řekly jí, že toto se musí naučit, jinak nikdy nebude v životě šťastná. Šokovalo ji to.

Varovné výsledky výzkumů vlivu pornografie na chlapce shrnul ve své knize Odpojený muž americký psycholog Philip Zimbardo. Jiní odborníci ubezpečují, že sexuální chování více ovlivňují geny, a proto nemá smysl se zabývat prostředím, ve kterém děti vyrůstají. Jak rádi věříme těmto uklidňujícím teoriím a přehlížíme výsledky epigenetiky, která dokazuje, jak významné jsou vlivy prostředí na expresi genů. Rádi věříme tomu, co je pohodlnější.

Přirozený vývoj

Sexualita má sice hluboký vrozený základ, ale její naplnění, způsoby, jimiž se uskutečňuje, lze snadno ovlivnit. Německý sociolog Niklas Luhmann (1927–1998) prokázal, že sexuální chování v naší civilizaci určovala po staletí literatura, později film a další média. Dokud neexistovaly viditelné scénáře, jak se chovat v intimitě, řada sexuálních praktik nepřicházela v úvahu. Za uplynulá desetiletí se například významně zvýšilo procento žen akceptujících anální sex. To lze těžko vysvětlit bez vlivu pornografie, jež jej prezentuje jako součást sexuálního chování.

Kritický vliv může mít pornografie na zrání sexuality v pubertě. Dospívající prochází mezi dvanáctým a osmnáctým rokem dvěma fázemi, které charakterizuje zvýšená přitažlivost světa matky a později otce. Pro dívku je první fáze homoerotická a druhá heteroerotická. U chlapců je přitažlivost nejprve matky a pak otce ve stejném pořadí, ale význam obou fází opačný.

Tento proces existuje v každé rodině. Jde o přirozený vývoj, v němž se bolestivě rodí sexuální identita a orientace, i když se celý proces připravuje od narození. Jako zástupci obou pohlaví jsou v ideálním případě nejvhodnější vlastní rodiče, u kterých jsou přirozenou silou tabu děti chráněné před zneužitím. Obtížněji to jde s nevlastním rodičem nebo jinou náhradní postavou. Omyly jsou časté a následky se projevují celý život. Je to křehké období, rozhodující pro dospělou sexualitu.

Něco se děje…

Pokud si však děti ve dvanácti nebo ještě i patnácti letech myslí, že tato přitažlivost je totožná s homosexualitou, a na základě scénářů, které viděly příliš brzy na internetu, je chtějí uskutečnit, mohou se dostat do velkého zmatku. Fakt, že jde o vývojové fáze, neznamená, že jejich chování směřuje k homosexuální orientaci, i když ve světě dospívajících se běžně za gaye nebo lesby označují, a sami sebe tak prožívají. Tím spíš, že být takto výjimečný je „in“.

Ještě větší pozornost může získat ten, kdo se cítí být transsexuálem. Na jednotce pro mladistvé transsexuály na britské klinice v Tavistocku narostl v uplynulých dvou letech počet žadatelů o změnu pohlaví desetkrát, více než na tisíc ročně. Asi se něco s dětmi děje.

Zmatených mladých lidí chodí do ordinací sexuologů stále víc. Firmy, které díky internetu podnikají v sexuálním byznysu, mají dobré zisky. Říká se, že je to nejrychleji se rozvíjející podnikání, a Česká republika je prý na přední pozici v produkci pornografie. Dospělí si mohou vybrat, budou-li jejich produkty konzumovat, nebo ne. Děti takovou možnost nemají.

Prosazuje-li někdo uvolněné sexuální chování okolo dětí podle vzoru některých etnik pastevců či lovců, je třeba říct, že nároky na vzdělávání jsou u nich nižší než u dětí v rozvinuté postindustriální společnosti

Autor je vedoucím Střediska komplexní terapie v Liberci, kde působí jako sexuolog a rodinný terapeut