Nerozvíjíme se, protože se máme dobře

LN Jsou evropští podnikatelé dostatečně ambiciózní?

Jen velmi málo jich přemýšlí o celoevropské expanzi. Je tu mnoho překážek: jazyky, kultura, finance nebo prostě samotné vnímání trhů. Naše investiční společnost objela řadu evropských měst a zjistili jsme, že všichni znají své vlastní město a všichni znají Silicon Valley. A někteří vědí něco málo o Londýně. Ale jinak zbytek Evropy ignorují. Pro podnikatele v Amsterodamu jako by Paříž či Berlín neexistovaly. To se musí změnit. LN Jaká změna je potřeba?

Pokud chceme mít v Evropě skvělé technologické firmy, musíme umět využít jejího velkého, docela dobře propojeného trhu. Coby podnikatelé se musíme naučit překonávat bariéry, které zde v porovnání s USA nebo Čínou snahu o kontinentální růst komplikují. Neřekl bych ale, že je to něco nemožného. Jen to vyžaduje trochu jiné nástroje, metody a jiný přístup.

LN V Evropě nemáme žádné technologické giganty, jako jsou Facebook, Google, Apple nebo Uber. Co je příčinou? Antimonopolní právo?

Nemyslím, že by to bylo dáno pravidly. To, o co se dnes zajímá evropské antimonopolní právo, jsou buď velké zahraniční společnosti, nebo tradiční evropské giganty. Nemyslím si, že někdo ze startupového světa by řešil, jestli se mají spojit Siemens a Alstom. I když je pravda, že čím větší takové tradiční firmy budou, tím složitěji se na daném poli může objevit nový hráč. Takže antimonopolní pravidla jsou vlastně pro startupy dobrá. LN A co pro ně dobré není?

V čem nás zákonodárci zklamali, je podpora firem. Dnes jsou v Evropě v podstatě zakázány státní dotace, ty smí směřovat jen do výzkumu nebo k malým podnikatelům. Jenže když se poučíme z minulosti, třeba z toho, jak se rozvíjely ekonomiky v Asii, vidíme, že rozmach pramenil ne z podpory malých firem na samotném začátku, ale z dotací mnohem později ve fázi, kdy rychle expandovaly na světové trhy. A to je dnes v Evropě nemožné. Tím, že státní podporu omezujeme jen na malé podniky, nám jednoduše chybí palebná síla, když jedna z těch malých firem roste a potřebovala by podporu, aby mohla obsadit světové trhy.

LN To je tedy podle vás důvod, proč nemáme v Evropě žádné moderní technologické titány?

Je to jeden z důvodů. Celkově jich je řada. Jednou z hlavních příčin je ona zmiňovaná roztříštěnost – jazyková a kulturní, ale i právní a regulatorní. Další příčinou je ale i to, že se prostě v Evropě máme příliš dobře. Myslíme, že máme spoustu problémů, ale ve skutečnosti neřešíme tolik potíží, jako řeší třeba Čína nebo Spojené státy, které jsou dnes ve velmi neutěšeném stavu. Pak je logické, že podnikatelé nemají nutkání k zásadním změnám. A když se k tomu odhodlají, je zde vlastně boření starých pořádků komplikované. Lidé mají konzervativní přístup, chovají se k novým věcem vcelku nepřátelsky. To proto, že jsme vlastně se současným stavem spokojeni.

Evropské podnikatelské prostředí je oproti USA nebo Číně rozdrobené. Regulace sice chrání malé firmy před giganty, na druhou stranu jim ale později zabrání v globální expanzi, tvrdí Nicolas Colin, spoluzakladatel investiční společnosti The Family.

LN Kdy Evropa přijala tuto náladu, odkud se vzala?

Projevilo se to hlavně po takzvané dotcom bublině. Američané sice své investice do daného sektoru trochu umírnili, ale stále se hodně snažili. V Evropě jsme si řekli, že je to passé, a nějak jsme se přimkli zpět k té staré ekonomice. V podstatě se tu přestalo asi na deset let investovat do technologických startupů a začalo se s tím znovu teprve po finanční krizi. Jenže kvůli tomu máme obrovskou ztrátu na zbytek světa.

LN Můžeme to změnit?

Ano, musíme ovšem dobývat komplikovanější odvětví, kde je větší regulace a kam se zatím americké giganty odvažují jen opatrně. Musíme chtít, aby ve světě zdravotnictví, stavebnictví či vzdělávání vznikly jakési evropské ekvivalenty Googlu a Facebooku pro tato odvětví.