Michal Přibáň (1966)

V letech 1985–1990 vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Působil jako redaktor brněnské redakce Lidových novin

(1991–1995), přednášel na Masarykově univerzitě, od roku 1997 pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde vede lexikografické oddělení.

Vydal monografii o dějinách poúnorové exilové literatury Prvních dvacet let

(2008), redigoval několik slovníků knižních i internetových a byl jedním z editorů Spisů Josefa Škvoreckého, o kterém připravuje monografii. V roce 2016 vydal román Všechno je jenom dvakrát.

zpolitizovali všechno, takže i literatura byla politikum. Na knize pracovali literární historikové, vypomohlo nám pár přátel z příbuzných oborů, ale politology a religionisty jsme mezi nimi neměli, takže do těch oblastí, které zmiňujete, jsme si zkrátka netroufli. Ale zas tak striktně jsme hranici mezi samizdatem literárním a neliterárním nebrali. Pokud se vyskytla nějaká vydavatelská nebo personální souvislost, rádi jsme hranici překročili – vlastní heslo mají třeba Historické studie. Myslím ale, že nějaký dluh tady vznikl, a někdy jsem toho oborového omezení litoval: v 80. letech vycházel třeba samizdat fanoušků jízdy na skateboardech. Nebo jeden z vůbec prvních samizdatů z 50. let, které jsme měli k dispozici, obsahuje komentovaná pravidla karetní hry bridž. Pracovat na takových heslech by byla radost!

LN Co se samizdatem dál? Neměl by se kompletně zdigitalizovat a tím zpřístupnit všem?

Existují výborné stránky Scriptum.cz, na nichž Sdružení občanů Exodus v Plzni a Třemošné postupně v elektronické podobě zpřístupňuje exilovou a samizdatovou literaturu. Dnes je tam už skoro vše podstatné. Některá samizdatová periodika, jako třeba Vokno, jsou přístupná na vlastních stránkách vydavatelů. Ale ono nejde jen o digitalizaci, pořád je dost knih samizdatových či exilových, které u nás po roce 1989 nevyšly tiskem. Napadají mě například paměti Jiřího Lederera, novela Miroslava Drozda Dvě sestry vyšla loni skoro přesně čtyřicet let po vydání samizdatovém, a kdybyste se zeptal redaktora Torstu Jana Šulce, vypočítal by vám takových titulů desítky.

LN Může samizdat představovat nějakou zkušenost, která by se ještě mohla v budoucnosti hodit?

Myslím, že je to uzavřená historická kapitola. Svět je jiný než před rokem 1989, technický rozvoj nabral ohromné tempo, proměna společenských hodnot bohužel taky. Pokud bychom zase někdy spadli do nějakého totalitního průšvihu... Anebo víte co? Radši o něčem jiném...