Hmyzí noclehárny
Z příslušníků hmyzí říše se v průběhu posledních let pomalu, ale jistě stávají bezdomovci. Prostředí, kde by mohli přebývat a množit se, z krajiny rychle mizí, a tak ubývá například motýlů, čmeláků, brouků, včel samotářek či slunéček sedmitečných. Přispět
nebo na školním pozemku. „V dobře udělaných a umístěných hmyzích hotelech může nalézt bezpečný úkryt překvapivé množství hmyzu, který má jinak v dnešní krajině plné sterilních trávníků a chemického zemědělství doslova problém, kam hlavu složit,“říká ekolog Petr Dobrý. „V domečcích můžeme najít desítky druhů včelek samotářek, slunéčka, zlatoočky, škvory, motýly a další a další užitečné tvorečky. Složení obyvatel samozřejmě záleží na lokalitě, konstrukci domečku i okolním prostředí.“
Na výrobu složité čmelíny se doporučuje spíše zakoupit již hotové u odborníků, naopak hmyzí hotýlky není třeba draze kupovat – ceny se pohybují v řádech stokorun, k mání jsou ale i grandhotely za dva a více tisíc. Lepší je popustit uzdu fantazii a pustit se do domácí výroby. Nemusíme budovat zrovna pětihvězdičkové apartmány, vytvořit funkční ubytovnu je velmi snadné (návod naleznete na další straně). „Kostru lze vyrobit z čehokoliv. Může být dřevěná, betonová, kovová, zděná. Tvarové i materiálové fantazii se zde meze nekladou. Viděl jsem již krásně zabydlené příbytky vyrobené ze staré pračky i ledničky. Hloubka pro výplň by ale měla být minimálně 15 cm,“konstatuje Jiří Cafourek, propagátor městského včelaření a ochrany hmyzu. „Mnohem důležitější je výplň. Na ní záleží, jaký hmyz (a zda vůbec) se zde ubytuje. Seno, sláma, mech, šišky, kůra, rákos, ulity hlemýžďů, navrtané tvárnice, navrtaná hliněná mazanina, navrtané dřevo – to vše může posloužit různým druhům užitečného hmyzu jako úkryt nebo pro vývoj jeho potomků. Tento materiál by měl být přírodní a chemicky neošetřený,“dodává. Obecně platí, že čím pestřejší budou vybudované úkryty, tím více druhů hmyzu se v nich ubytuje. Důležité je také dodržovat některé zásady. Běžnou chybou, jak upozorňuje Cafourek, například bývá vyvrtání otvorů pro vývoj včel samotářek do příliš čerstvého dřeva. To ještě často pouští smolu, která zalepí jinak vhodné otvory a odrazuje včelky od osídlení. Otvory by měly mít také malý spád směrem ven, aby se v nich nedržela dešťová voda.
Domeček je hotový, umístěný na správném stanovišti, jen se nastěhovat. Za jak dlouho se tedy dají očekávat první nájemníci? Na to podle Jiřího Cafourka není snadná odpověď: „Záleží na tom, v jakém období hmyzí hotel jeho obyvatelům nabídnete, jaký materiál použijete, jak daleko je vhodná potrava a jak daleko a jak velká je populace hmyzu, který si musí svůj nový azyl najít.“Zpravidla se můžete na první obyvatele těšit až v příštím roce.
Výroba a osazování hmyzích hotelů má kromě pomoci hmyzu ještě další aspekt. „Vidím a vítám tuto aktivitu také jako nenáročný a názorný prostředek k aktivaci a vzdělávání lidí. Pozorováním dění a přírodních dějů v takovém hotýlku je užitečnější a účelnější než pár kapitol ve školní učebnici,“poznamenává Jiří Cafourek, který se rovněž věnuje práci s mládeží v rámci včelařských oddílů.
Děti ocení i malý domeček pro včelky samotářky na okenním parapetu na chráněné jihovýchodní či jihozápadní straně domu a mohou se těšit z pozorování nesmírně zajímavého života samotářek z pohodlí domova. Tyto neškodné tvory mnoho lidí z neznalosti dokonce hubí, a to přesto, že žihadlo od nich nikomu nehrozí.
V dobře udělaných a umístěných hmyzích hotelech může najít bezpečný úkryt velké množství hmyzu, který má jinak v dnešní krajině, plné sterilních trávníků a chemického zemědělství, doslova problém, kam hlavu složit
Noví nájemníci
Právě včely samotářky hmyzí hotely využívají vůbec nejčastěji. Vyhledávají dlouhé, hluboké skuliny, kam mohou klást vajíčka. K nim pak přidají zásobu potravy pro budoucí larvy a otvor uzavřou třeba listy nebo hlínou. Vykrmené larvy se zakuklí a z kukel se vylíhne nové včelí potomstvo. Hned za samotářkami se mezi prvními určitě přihrnou škvoři: ti preferují pokoje ze sena nebo slámy. Následovat je budou slunéčka a další hmyz, nalámanou kůru a šišky obsadí výkonní likvidátoři mšic – zlatoočka.
Hmyzí hotely však nejsou samospásné: ani sebekrásnější příbytek nemůže zcela nahradit jeden starý spadlý, trouchnivějící strom. „Nejvhodnější pro užitečný hmyz je zahrádka neudržovaná. Pravidelně sekaný trávník, vybetonované cestičky, do čista odplevelené záhonky, absence spadaného listí – zahrádka jako ze škatulky je pro hmyz hotová poušť. Zde se potřeby a představy člověka a hmyzu nejvíce rozcházejí,“popisuje propagátor městského včelaření Jiří Cafourek