Ultrapravici pohání Putin
Krajně pravicové strany zahájily kampaň do Evropského parlamentu. Na úvodní akci však nedorazily hlavní hvězdy jako Marine Le Penová či Viktor Orbán. Pomocnou ruku však ultrapravici nabízí staronový spojenec – Rusko.
MILÁN/PRAHA Italský vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini se svou stranou Liga (Lega) zahájil včera volební kampaň do Evropského parlamentu. Na akci, jež se uskutečnila v severoitalském Miláně, se objevili zástupci celé řady populistických a krajně pravicových stran z celé Evropy. Salvini totiž touží po vytvoření dostatečně silné protiimigrační koalice, která by změnila Brusel a převážila vliv francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové.
A ostatně není sám. Na zahájení kampaně se objevili i politici z Alternativy pro Německo (AfD), Strany Finů či Dánské lidové strany. Mezi pozvanými byla i šéfka francouzského Národního sdružení Marine Le Penová, maďarský premiér Viktor Orbán, lídr polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński či předseda české Svobody a přímé demokracie (SPD) Tomio Okamura. Účastnit se prý nemohli kvůli již naplánovanému programu. Salvini má však skrytějšího, dlouhodobého spojence – Vladimira Putina, s nímž se pravidelně vídá již od roku 2014.
Záznamy z jejich prvního jednání se však nikde neobjevily. Putinovi se totiž podařilo uniknout z oficiálních akcí při návštěvě Itálie a namísto setkání s lídry států ASEAN se 17. října 2014 sešel v malé kavárně s tehdy 41letým europoslancem Salvinim. Není však jediným, koho ruský prezident poctil svou přízní.
Od Francie po Rakousko
Po ruském zabrání poloostrova Krym, konfliktu na Ukrajině a mezinárodních sankcích začal Vladimir Putin podporovat své favority mnohem okatěji. V březnu roku 2017, zatímco ve Francii probíhala prezidentská kampaň, dostala pozvání do Kremlu kandidátka na prezidenta a šéfka tehdejší Národní fronty Le Penová.
„Vím, že reprezentujete politické spektrum, které v Evropě markantně rychle roste,“sdělil jí tehdy ruský prezident. Fotografie, na níž si oba potřásají rukou, obletěla svět. Podobnou pozvánku do Moskvy, tentokrát od předsedy Státní dumy (ruské dolní komory parlamentu), získala v ten samý rok i předsedkyně německé AfD Frauke Petryová.
V srpnu 2018 pak došlo k možná největší senzaci. Na svatbě rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové za svobodné (FPÖ) se Putin objevil osobně a s nevěstou si i zatančil. Podpora Kremlu pro krajně pravicové subjekty již nemohla být zjevnější.
„Putinovo Rusko se postupně sjednocuje s radikálními pravicovými stranami proti liberální demokracii, navzájem se podporují a mají za cíl oslabení a destabilizaci Západu, především pak Evropské unie,“uvedl pro francouzský deník Le Monde Anton Šechovcov z kyjevského Institutu euroatlantické spolupráce (IEAC).
Ultrapravici s Putinem nepojí pouze odpor k EU, ale i nacionalismus, obrana křesťanských hodnot, odmítání homosexuality či vize multipolárního světa, což ostatně potvrdil i Putinův italský favorit Salvini.
„Mimo ekonomiku jsou naše vazby s Ruskem především v otázce kultury. Putin již ohlásil svou snahu ochraňovat národní identity a my jsme s ním zajedno,“ohlašoval již v listopadu 2014 Salvini v rozhovoru pro ruský server Lenta.
Kreml přátele podporuje
Nejde ale jen o sympatie. Rusko umí své přátele podpořit i finančně. V roce 2011 tak díky dobrým kontaktům získala Marine Le Penová půjčku v hodnotě 9 milionů eur od První česko-ruské banky, přestože jí žádná jiná instituce nechtěla peníze poskytnout. A Le Penová nejspíš nebyla jediným krajně pravicovým lídrem, který dostal prostředky z Ruska. Alespoň to tvrdí italští novináři Giovanni Tizian a Stefano Vergine, autoři publikace Il libro nero della Lega (Černá kniha Ligy). Píší, že Salvini získal z Moskvy peníze na financování eurovoleb při své druhé návštěvě Ruska loni v říjnu. Detaily prý dohodl jeho poradce Gianluca Savoini v moskevském hotelu Metropol. Ačkoliv italští novináři jasné důkazy nemají, není podle ruského novináře Kirilla Martinova pochyb, že finanční vazby mezi Salvinim a Kremlem existují.
„Je to systém ‚přátelského‘ financování, jako to dělával Sovětský svaz. Jen to dnes nejsou komunistické strany, ale extrémní pravice, kdo z těchto transakcí profituje,“vysvětluje Martinov.