Bibi, či Benny? Proti Netanjahuovi vytáhl voják
TEL AVIV / PRAHA Při veřejných projevech vždy stojí rovně jako voják. Hovoří jasnými, krátkými větami, jako když velitel dává rozkazy. A jeho pohled je přímý a jiskrný – jako by na bitevním poli vyhlížel pohyb nepřátel.
Benjamin Ganc byl vojákem dlouhých 38 let, a ne ledajakým: jeho kariéra vyvrcholila postem náčelníka generálního štábu izraelské armády, jejž zastával v letech 2011 až 2015. Teď má ale před sebou 59letý Ganc jinou metu. V předčasných volbách, které se dnes konají v Izraeli, má jeho volební koalice Kachol Lavan (Modrá a Bílá) vysokou šanci získat nejvíce hlasů a sám Ganc usiluje o post premiéra. Pokud by se mu to podařilo, vystřídal by Benjamina Netanjahua, jenž zastává funkci předsedy vlády již čtvrté období.
Do předvolebního klání přitom „Benny“naskočil až na poslední chvíli, i kvůli tomu, že po ukončení kariéry na generálním štábu měl tříletou „karenční dobu“, během níž nesměl kandidovat do vrcholné politické funkce. Tento zákaz skončil v červenci 2018 a na samém konci roku Ganc oznámil zformování nové politické strany Nezlomný Izrael (Chosen le-Jisra'el). Tento okamžik zapůsobil na izraelské politické scéně jako kometa a nová partaj se v průzkumech veřejného mínění ihned zařadila na přední příčky.
Výrazným momentem v dosud velmi krátké Gancově politické kariéře byla jeho řeč na sklonku ledna, kdy ozřejmil hlavní pilíře své politiky. Vyzval v ní k „jednotě, neboť země je nebezpečně rozpolcená mezi levici a pravici, mezi Židy a Nežidy“, což podle Gance Izrael ohrožuje. Současnou vládu vedenou Netanjahuem přirovnal k absolutistické vládě francouzských panovníků a slíbil, že bude více naslouchat lidu a zasadí se o to, aby se kabinet a politici „nevznášeli v oblacích odtrženi od reality“.
Co se týká hlavních pilířů izraelské politiky, „Bennyho“postoje nejsou ovšem od těch „Bibiho“, jeho hlavního soupeře, zásadně odlišné. Také Ganc trvá na izraelské suverenitě nad Golanskými výšinami (jež jsou dle mezinárodního práva syrským územím nelegálně zabraným Izraelem) a Jeruzalém považuje za „navěky hlavní město Židů i Státu Izrael“. Východní hranicí Izraele musí podle Gance zůstat údolí řeky Jordán, neboť „nelze dovolit, aby miliony Palestinců žijících za bariérou jakkoli ohrožovaly bezpečnost našeho státu“.
Zda se v palestinské otázce Ganc přiklání spíše ke dvoustátnímu řešení, nebo by preferoval rozšířenou palestinskou autonomii v rámci jediného státu, není jasné. Žádná konkrétní řešení, která by směřovala k ukončení desítky let trvajícího konfliktu, zatím nenavrhl.
„Prezidente Rúhání, za to zaplatíte!“
Směrem k hlavním zahraničním oponentům Izraele se Ganc ve své lednové řeči obrátil po vojensku osobně. „Pane (íránský prezidente) Rúhání, vím velmi dobře, že spřádáte intriky proti Izraeli. Vaše úkladné plány, ať na severu, východě, západě či jihu, překazíme. A pokud byste snad nerozuměl řeči slov, zaplatíte za to bolestným způsobem.“Podobné výhrůžky zazněly i směrem k vůdcům radikálních hnutí Hamás a Hizballáh, s nimiž je Izrael v dlouhodobé konfrontaci.
Vedle zahraničněpolitických proklamací se Ganc často věnuje také vysokým životním nákladům, které mnohé Izraelce srážejí do pásma chudoby. „Posvítíme si na spekulanty, kteří uměle udržují ceny pozemků a bytů na nesmyslně vysokých úrovních... Je národní hanbou, že monopolní podnikatelské struktury způsobily, že Izrael se stal jednou z nejdražších zemí světa,“řekl exnáčelník generálního štábu v únoru.
Ganc ve veřejných vystoupeních opakovaně zdůrazňuje svoji morální bezúhonnost ve zjevné narážce na fakt, že Netanjahu čelí podezřením ve třech kauzách týkajících se korupce a zpronevěry. Tento fakt byl původně považován za premiérův vážný předvolební handicap; generální prokurátor však zřejmě formálně zahájí jeho stíhání až po volbách.
Součástí Gancova politického marketingu je v neposlední řadě i „správný“rodinný původ. Jeho matka, Židovka původem z Maďarska, přežila holokaust; otce (jenž pochází z Rumunska) věznili Britové poté, co se pokoušel ilegálně proniknout na území tehdejší Palestiny. Oba rodiče patřili k zakladatelům vesnice Kfar Achim – osady typu mošav, klasického židovského zemědělského sídla s velkým podílem společného hospodaření. Tam se Ganc v roce
1959 také narodil.