Levnější volání dostalo šanci

Babišův kabinet kývl na podmínky aukce mobilních 5G sítí Doufá, že tím přiláká čtvrtého operátora

PRAHA Češi se přiblížili k vysněnému cíli mít levnější mobilní služby. Už je skoro jisté, že v druhé polovině letošního roku dojde k aukci kmitočtů pro rychlé mobilní 5G sítě. Přeloženo: stát bude znovu lákat čtvrtého operátora. Vláda včera schválila návrh podmínek přetahované o atraktivní frekvence, které by mohly připadnout novému hráči na trhu.

Aukce má státní kase vynést kolem osmi miliard korun, podobně jako předchozí soutěž o frekvence pro sítě LTE v roce 2013.

Nyní přijdou na řadu takzvané veřejné konzultace. „Každý zájemce má možnost se toho zúčastnit a obrátit se na Český telekomunikační úřad (ČTÚ). My jako vláda budeme aktivní a budeme se snažit vyhledat investory,“uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Poté by měl ČTÚ předložit vládě konečné podmínky aukce o sítě, které se uvolnily po digitalizaci televizního vysílání.

Znovu a lépe, ale bez záruky

S událostí souvisí velká očekávání. Vláda, úřady i veřejnost věří, že dražba přivede na český trh čtvrtého mobilního operátora, jenž by měl zvýšit konkurenci. Předchozí aukce měla stejný záměr, který se ale nevydařil. Tehdy operátoři soutěžili o frekvence, jež využili k budování 4G sítí. I v roce 2013 chtěl ČTÚ podmínkami aukce přilákat na český trh čtvrtého operátora. Dokonce se tehdy zdálo, že by mohla mít aukce úspěch, potenciálních zájemců bylo více. Jenže nakonec nikdo z nich frekvence nedražil.

Letošní aukce na frekvence v pásmu 700 MHz by měla být dvoukolová a v prvním kole by se jí mohli účastnit jen ti zájemci, kteří v Česku nedrží frekvenční příděl v pásmu 800 MHz. To znamená, že by se prvního kola nemohla účastnit stávající trojice operátorů O2, T-Mobile a Vodafone. V prvním kole by se pak měl dražit jeden blok o velikosti 2x10 MHz, který by tedy připadl případnému novému hráči.

Obdobně byla aukce vymyšlena právě už v roce 2013, kdy měli případní noví zájemci také vyhrazené bloky tak, aby mohli pásmo koupit přednostně a nemuseli se přehazovat se stávajícími operátory. Jenže ani skupina KKCG, ani firma Revolution Mobile se nakonec dražby nezúčastnily.

Je přitom vhodné připomenout, že PPF tehdy jednala o koupi české pobočky O2 a že skupina měla k Revolution Mobile podle některých indicií blízko. Takže přihláška Revolution Mobile tedy mohla být jen jakousi pojistkou pro PPF, kdyby jednání zkrachovala. Bloky kmitočtů tak v roce 2013 nakonec vydražila stávající „velká trojka“českých operátorů.

To se může stát i u chystané aukce: pokud se nenajdou noví zájemci, kteří by na vyhrazený blok přihazovali, v druhém kole aukce už o něj budou moci soutěžit všichni účastníci, tedy i stávající operátoři. I tentokrát přitom alespoň dle veřejných prohlášení zájemce existuje: je jím operátor Nordic Telecom, který je v Česku považován spíše za doplňkového operátora a provozuje služby v pásmu 420 MHz a 3,7 GHz. Firma je nástupcem někdejšího operátora U:Fon a využívání vcelku netypických frekvencí ji omezuje především v nabídce koncových zařízení (hlavně mobilních telefonů) pro zákazníky. Účastí v nové aukci by se tak firma mohla stát plnohodnotným operátorem.

Otázkou je, zda je Nordic finančně dostatečně silný na to, aby nejen zaplatil řádově malé miliardy korun za případné kmitočty, ale také pak při budování sítě mohl investovat do nové infrastruktury řádově i desítky miliard korun. Novému operátorovi sice má pomoci závazek národního roamingu, který mu umožní poskytovat služby okamžitě, a to v sítích „dospělých“operátorů, jenže ten má být jen dočasný a ČTÚ počítá s vybudováním vlastní sítě v horizontu pěti až šesti let. To představuje obrovské finanční náklady.

Chystané podmínky aukce přitom zatím žádné další dramatické „pobídky“pro nového operátora neobsahují. Nejspíš proto, aby nebyly diskriminační vůči stávajícím operátorům, kteří by pak mohli aukci jako takovou napadnout. Snadné východisko z této situace přitom neexistuje, úřad nejspíš nemá mnoho dalších nástrojů, jak v současné situaci nového operátora podpořit.

Příliš malé sousto?

Otázkou tak je, zda se skuteční zájemci o vyhrazený příděl vůbec najdou. Spásou by mohl být některý z velkých zahraničních investorů, jenže ten by nejspíš musel sledovat nějaký strategický cíl, jelikož samotná investice do nové sítě v České republice nemusí dávat jednoznačný ekonomický smysl.

Přílivu čínských investorů do českých telekomunikací ovšem nejspíš doba nepřeje. A případní američtí, korejští nebo japonští operátoři, kteří patří v budování 5G sítí aktuálně na světovou špičku, obecně nemívají Evropu v hledáčku a na malý český trh se jim nejspíš vstupovat nebude chtít. Leda by snad někdo z nich zamýšlel větší expanzi v Evropě a relativně dostupný český příděl by pro něj mohl být takovým bonusem.

Jakýmsi bonusem pro nového operátora by mohly být třeba investiční pobídky v rámci nějakého programu pro výzkum a vývoj, jenže o něčem podobném není řeč. Česká republika by přitom laboratoří pro další rozvoj mobilních sítí nebo využití 5G být mohla.

V Česku se mimo jiné stále hovoří třeba o přípravě polygonů (jeden staví automobilka BMW) a testovacího prostředí pro samořiditelná auta. A právě pro tyto vozy mají být 5G sítě jedním z klíčových prvků. Podobně mají sloužit třeba ve zdravotnictví nebo v dalších „kritických“aplikacích, kdy budou schopny tyto sítě garantovat vysoké přenosové rychlosti.

Pro běžného uživatele vlastně 5G sítě z hlediska klasických funkcí příliš významné nejsou. Přinesou sice opět řádový nárůst v teoretických přenosových rychlostech, ale stávající služby, které uživatelé používají, umí z tohoto hlediska fungovat i v aktuálních 4G službách. 5G tak bude především o navýšení kapacity a o službách nových, z nichž o mnohých dnes ani nemáme představu.

S přispěním Michala Pavce