Počítat by se měl každý rok vzdělání
Těm, kdo tvrdí, že dnešní vysokoškoláci znají méně než „za našich mladých let“, vytřel zrak bývalý děkan Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni Jan Horejc. „Dnešní studenti toho musí umět o třetinu až polovinu víc, než jsme museli umět my, a do budoucna to ještě přibude,“řekl. Však se o ně firmy taky perou, dokonce ještě v průběhu studia, což prý je ale dvousečné, protože studenti pak nemají čas chodit do školy.
Možná i to je jeden z důvodů, proč přibližně čtyřicet procent studentů, kteří se dostanou na vysokou školu, skončí se studiem ještě dřív, než dosáhnou bakalářského diplomu. Vysoké školy to znepokojuje. Třeba Masarykova univerzita vyvíjí řadu opatření, jak studenty ve škole udržet. Mění nabídku studijních programů, zřizuje poradny, angažuje psychology.
Končící rektor Mikuláš Bek navrhuje dokonce změnit zákon o vysokých školách tak, že by se uchazeči nepřijímali na obor (studijní program), ale na univerzitu, která by jim v prvním období nabídla cosi jako švédský stůl vzdělání. Co je nejvíc baví, zjistili by studenti časem. Možná by ale stálo za to, uvažovat ještě o jiném způsobu, jak zabránit odchodům bez diplomu: prostě ty diplomy ještě víc odstupňovat. Kdo nevydrží tři roky, ale úspěšně zvládl dva, mohl by dostat certifikát na ně. Stálo by na něm, že dotyčný získal ty a ty kredity (zkoušky) a v nich uspěl. Kdoví, třeba se časem vrátí a bude pokračovat, a kdyby ne, má aspoň něco.
Jistě, vypadá to jako přílišná benevolence, na druhou stranu, každý rok školy je přece dobrý, a měl by se tudíž počítat.
Piráti se rozhodli představit své priority ve školství na tiskové konferenci. Popravdě, nepřicházejí s ničím přelomovým, ale ani nerozumným, zdůrazňují hlavně to své digitální vzdělávání. Má tu ale někdo dojem, že děti potřebují ještě víc kontaktů s počítači, než mají?
Možná ovšem platí jak kdo. Analytici projektu Evropa v datech zjistili, že podíl vysokoškolských studentek informačních technologií v evropských státech činí v průměru 18 procent, v České republice jen 15 procent. Nejženštější informatika je v Řecku a Bulharsku, kde množství studentek tohoto oboru přesáhlo 30 procent. Naopak nejnižší podíl vykazuje Belgie s pouhými osmi procenty. To je pozoruhodně málo a skoro to budí podezření, jestli se všechny belgické informatičky hlásí k ženství.
Citát: „Baví mě výuka praktickou formou, kdy sami žáci objevují různé jevy, hledají souvislosti a formulují fyzikální zákony. Svou úlohu chápu více jako úlohu průvodce než nositele informací, které je třeba do žáků dostat. Věřím, že by učitel měl žákům vytyčovat cestu, pokládat ve správnou chvíli správné otázky, probouzet v nich touhu hledat řešení a ověřovat jeho správnost,“řekl Josef Hilský z Gymnázia Dobruška, který je nejoblíbenějším fyzikářem roku vyhlášeným v rámci soutěže Zlatý Amos Skupinou ČEZ. Gratulujeme. A možná bychom mohli výjimečně pochválit i ČEZ, který cenu spojil s finanční odměnou.