Fotku nechte doma

Když se ministr dopravy Dan Ťok včera v rozhovoru pro LN chlubil tím, co za více než čtyři roky ve funkci udělal dobrého pro lidi, zmínil dvě věci: „přihlašování vozidla jinde než v místě bydliště“a „vyřízení řidičáku bez nutnosti přinést fotku“. K tomu by se dala přičinit řada sarkastických poznámek. Třeba bychom se mohli ptát, za kolik desetiletí elektronizace státní správy pokročí tak, že se již občan pro nový řidičák nebude muset obtěžovat osobně na úřad.

Ale nechme laciného humoru. Ťokova slova jsou spíše tragická než komická. Místo aby se odcházející ministr vykázal desítkami kilometrů nových dálnic, vysokorychlostních železnic, novými letišti, obchvaty měst nebo alespoň snížením mrtvých a zraněných na silnicích, chlubí se tím, že občan už k žádosti nemusí přikládat fotografii.

Smutný příběh ministra Ťoka – muže nesporně erudovaného, slušného a plného dobrých předsevzetí – ukazuje zoufalou neefektivitu českého státu. Když se mu nedávno média posmívala, že za celý rok 2018 dokázal otevřít jen necelé čtyři kilometry nové dálnice, reagoval slovy, že rychleji by to dokázal jen superman. Znamená to tedy, že v zahraničí, a to i v zemích

nám blízkých, kde se staví rychleji, mají supermany k dispozici?

České stavební právo je šité na míru těm, kdo chtějí výstavbu blokovat. Příklady aktivistů, kteří brání veřejným stavbám a nejsou ochotní přistoupit na žádný kompromis, zná ze svého okolí asi každý. Například spolek Voda z Tetčic svými obstrukcemi minimálně o deset let prodloužil dobu rekonstrukce (zdvoukolejnění a elektrifikaci) železniční trati z Brna do Zastávky u Brna. Ta měla být hotova v roce 2014, a dosud nebyla zahájena, čímž tisíce lidí přišly o pohodlný, rychlý a ekologický způsob dopravy do centra moravské metropole. Stejný spolek, který reprezentuje jeden senior, brzdí také třeba výstavbu brněnského silničního okruhu v Žabovřeské ulici, přičemž proti stavebnímu povolení podal jen formální námitky.

Vedle pomatených aktivistů brání výstavbě nejčastěji urputní „nimbyové“, tedy ti, kterým vadí, že stavba by měla stát poblíž jejich domu (Not In My Back Yard). Komický příklad z Prahy: Nimbyové z Prahy 6 léta blokovali výstavbu rychlodráhy na letiště, takže se začala připravovat – mnohem dražší – varianta tunelem. A na konci minulého roku jiní nimbyové z Ořechovky sepsali petici proti tomuto tunelu, neboť prý ovlivní spodní vody, a tím klesne hodnota jejich vil. Rychlodráha by se měla podle nich vrátit do původní trasy, protože předci jejich sousedů si koupili levnější pozemky u vlaku, takže musí s nějakým tím hlukem počítat. Výsledek: rychlodráha, která měla být podle původních plánů hotova v roce 2004, není a ještě pár desetiletí nejspíš nebude.

Výkonní aktivisté a nimbyové a nevýkonná státní správa je smrtící koktejl. Výstavba dálnice u Českých Budějovic stojí třeba proto, že úředník zapomněl v zákonné lhůtě poslat peníze za vyvlastněný pozemek a majitel si to nenechal líbit. Zlepšení by mohl přinést nový stavební zákon, ale ten je v nedohlednu. Přestože má zatím jen podobu věcného záměru, již se proti němu vyvolává kampaň (Podle posledního Respektu půjde o „průlomový zásah do občanských práv“).

A nešťastný Dan Ťok? Politika je krutá a zřejmě po něm v dějinách zůstane hlavně věta, že ministerstvo dopravy doufalo, že „do 16. prosince kalamitní sníh nepřijde“.

Smutný příběh ministra Ťoka – muže nesporně erudovaného, slušného a plného dobrých předsevzetí – ukazuje zoufalou neefektivitu českého státu