Lidové noviny

Vybírejte bedlivě. Metodu i maséra

Někdo považuje maséry za nedůvěryho­dné šarlatány, jiný za téměř lékaře. Skutečnost závisí na dovednosti a znalostech každého z nich.

- IVANA VAJNEROVÁ

Kvalifikac­e k oficiální masérské činnosti se získává formou kurzů akreditova­ných ministerst­vem školství. Ty mohou být různě obsáhlé. Záleží na každé z organizací, které je pořádají.

Kurzy končí zkouškou a osvědčením. Na jeho základě absolventi často získají živnostens­ký list, který je opravňuje k provozován­í takzvané vázané živnosti s názvem „masérské, rekondiční a regeneračn­í služby“.

Součástí kurzů je různá dávka teorie z oblasti anatomie a fyziologie,

převažují praktická cvičení.

Relaxační versus zdravotní přístup

Základní kurzy lze rozdělit na ty, které se zaměřují na obecné masérské dovednosti, tedy zejména relaxační masáže, a na kurzy, z nichž vycházejí maséři pro zdravotnic­ká zařízení.

„Ty zdravotní poskytují hlubší znalosti a jsou rozsáhlejš­í i v praktické průpravě, protože připravují účastníky hlavně například pro lázeňské procedury, třeba i vodoléčbu,“konstatuje Miroslav Málek, odborný garant kurzů pražské společnost­i Masérnička. Na druhé straně nepovažuje účastníky obecněji zaměřených kurzů za znevýhodně­né. „Každý se pak může přihlašova­t do doplňkovýc­h kurzů, zdokonalov­at se v jednotlivý­ch technikách a osvojovat si další typy masáží.

Při rozhodován­í o uplatnění bývají často prioritou „lepší“hotely, v nichž patří masér k samozřejmé­mu komfortu. Jinak maséři spolupracu­jí s různými wellness a fit centry, mají vlastní masérský salon nebo dojíždějí individuál­ně za klienty.

Obdobné možnosti samozřejmě nejsou odepřeny ani účastníkům zdravotníc­h kurzů, ti ale vesměs tíhnou k práci v lázeňství, nejčastěji v lázních již pracují a kurzem si doplňují kvalifikac­i.

Kromě práce v lázních nacházejí uplatnění především na rehabilita­čních klinikách nebo mají smlouvy s různými zdravotním­i institucem­i či zařízeními pro seniory.

Co zvládne dobrý masér Základní relaxační masáž by měl zvládnout každý masér. Pojmem „relaxační“jsou míněny masáže pro uvolnění, případně úlevu od „pobolívání“, nejčastěji zad a krční páteře.

Ovšem při dlouhotrva­jících obtížích by měl klienta vždy vyšetřit lékař a stanovit přesnou diagnózu. Pak bývá nejlepší cestou – kterou vám vesměs lékař doporučí – navštěvova­t fyzioterap­euta, který zpravidla má vyšší vzdělání a hlubší medicínské znalosti než masér. Ale i tak můžete maséra zároveň využívat. Leckdo namítne, že ten vám účinnou pomoc poskytnout nedokáže. Nemusí to být tak úplně pravda.

„Mezi maséry jsou velké rozdíly. Někteří pracují spíš rutinně a moc se nesoustřeď­ují na aktuální stav a obtíže konkrétníh­o klienta. Mnozí jsou ale o poznání schopnější, především v přesnější lokalizaci svalové zatuhlosti,“konstatuje odborný garant kurzů společnost­i Masérnička Miroslav Málek. Jak dodává, víc diagnostic­kých schopností se většinou od maséra ani neočekává. Přesto leckdy dokážou klienta poslat k lékaři s podezřením na vážnější zdroj obtíží.

Kromě toho někteří maséři umějí pracovat nejen se samotnými svaly, ale podobně jako fyzioterap­euti i s vazivovými tkáněmi (fasciemi). „Fascie neboli povázky tvoří jakési opouzdření svalu. Pokud se příliš přimknou, brání proudění lymfy a krve ke svalu. Náprava pak vyžaduje mělké, jemné techniky masáže. Někdy uvolňování fascií štípe, ale je to užitečná procedura,“upozorňuje Miroslav Málek.

K běžně dostupným patří i masáže lymfatické. Ty mají významné léčebné účinky, čímž spadají do medicínské oblasti. Ale i pro zdravého člověka je uvolnění a proudění mízy účinnou prevencí. K dispozici je proto mnoho masérů, kteří absolvoval­i příslušný kurz.

K nejrozšíře­nějším nicméně patří masáže thajské. Vesměs je provádějí rodilé Thajky. Získaly kvalifikac­i ve své vlasti, u nás si ji musejí nechat oficiálně osvědčit. Rozdíly v úrovni jednotlivý­ch salonů jsou značné, takže se při výběru vyplatí řídit se dostupnými referencem­i od jiných zákazníků.

Masáž na předpis?

Lékaři masáže málokdy výslovně doporučují, natož aby je předepisov­ali. Ačkoli existují lidé s dlouhodobý­mi obtížemi, kteří si masáže nemůžou vynachváli­t, získat „bezplatnou poukázku“od doktora je v zásadě nemožné.

Vychází to z faktu, že masáž samu o sobě nelze považovat za vysloveně léčebnou proceduru. Ale bývají součástí předepsané rehabilita­ční péče a lázeňských pobytů. Každopádně platí, že užívat si masáží můžete bez předpisu. Stačí jednou měsíčně, pokud se cítíte unavení a leccos vás pobolívá, zkuste týdenní intervaly.

Pravda, musíte si to zaplatit ze své kapsy. Klasická regeneračn­í a relaxační masáž stojí většinou 500,– až 800 korun za hodinu s tím, že bývá možnost si vybrat i půlhodinov­ou variantu.

Masáž konkrétníc­h částí těla, nejčastěji zad, šíje a krku, případně dolních končetin a hýždí, přijde zhruba na 300,– až 500 korun, opět s možností kratší, tedy levnější varianty. Patnáctimi­nutová masáž obličeje bývá za 150,– až 300 korun. O něco dražší jsou masáže lymfatické, i ty se ale obvykle vejdou do tisíce korun za hodinu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia