V Bruselu ladili datum brexitu
Prezidenti a premiéři 27 zemí EU se včera večer sešli v Bruselu na mimořádném summitu s cílem určit další podobu brexitového patu.
BRUSEL Spojené království včera do unijního sídla v Bruselu přijelo s žádostí o odklad svého odchodu z evropského bloku. Poté čekalo do nočních hodin na verdikt (do uzávěrky LN nebyl znám).
Evropští státníci hodiny rozhodovali o tom, jak dlouhý čas Londýn dostane a jaké přesné podmínky si k tomu sedmadvacítka stanoví. Vypjaté emoce a únava byly v sídle Evropské rady všudypřítomné. Cíl byl jasný: vyhnout se neřízenému odchodu Spojeného království 12. dubna, tedy už tento pátek.
Českou republiku na summitu zastupoval šéf kabinetu Andrej Babiš, který byl odhodlán odklad britského odchodu z EU až o jeden rok podpořit. Před odletem novinářům zopakoval, že podporuje variantu delšího odkladu brexitu. „Česká republika má důležitý hlas, má stejnou váhu jako hlas Francie nebo Německa,“zdůraznil. Odklad termínu brexitu totiž vyžaduje jednomyslné schválení všech členů EU.
„Já osobně se přikláním k názoru předsedy Evropské rady Donalda Tuska a dalších politiků, kteří tvrdí: posuňme to až do konce března příštího roku. Myslím, že se celá situace zklidní i pro naše lidi, kteří tam (v Británii) pracují pro náš byznys,“zdůvodnil.
Souboj návrhů
Britská premiérka Theresa Mayová, které se v parlamentu zatím stále nepodařilo prosadit s EU dojednaný text upravující podmínky brexitu, požádala o prodloužení už podruhé. Tentokrát do 30. června. Očekávalo se, že právě o konkrétní datum se svede v Bruselu politická bitva.
Předseda Evropské rady Donald Tusk navrhl již v úterý roční odklad do 30. března s tím, že Spojené království bude moci odejít i dříve, pokud dohodu tamní parlament odsouhlasí.Ve hře byly ještě před summitem návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců. Mezi zastánce delšího odkladu se kromě Česka řadí například německá kancléřka Angela Merkelová.
„Jsem pro to, když pro to dnes bude široká většina, že bychom termín brexitu mohli prodloužit o vícero měsíců,“uvedla před začátkem včerejších jednání.
Naopak kratší odklad přijela obhajovat Francie, která se obává, že prodlužování Unii paralyzuje. Není překvapením, že Francie si uvědomuje, že po brexitu její role v Evropě výrazně posílí. Přesto se podle diplomatů neočekávalo, že by Francie odklad vetovala. Podmínkou pro souhlas s odkladem bylo pro řadu států EU to, aby Mayová představila věrohodný a politickou většinou v zemi podporovaný plán toho, jak hodlá její země dál postupovat. Sám text dohody o vystoupení se včera řešit neměl, pro evropské lídry dále zůstával pevný. Na přetřes přišla podoba budoucích vztahů EU a Spojeného království, hlubší debaty však obě strany teprve čekají.
Podle šéfa vyjednávacího týmu EU Michela Barniera by délka odkladu měla záviset na tom, k čemu přesně bude chtít Mayová dodatečný čas využít. Musí mít podle něj smysl a sloužit nějakému účelu. Barnier doufá, že aktuální jednání britské vlády s opozičními labouristy by mohlo poprvé za dlouhé měsíce umožnit vznik dostatečně široké většiny v parlamentu, která by mohla domluvený postup podpořit.
Evropské volby s Brity
Odklad brexitu za datum 22. května jednoznačně znamená, že se Britové nevyhnou eurovolbám. Ty se mají v zemi uskutečnit 23. až 26. května. Premiérka Mayová se nicméně nikdy netajila tím, že si eurovolby nepřeje.
Podle průzkumu konzultační firmy Hanbury Strategy pro analytické středisko OpenEurope by v zemi v eurovolbách zvítězili opoziční labouristé se ziskem 37,8 procenta, vládní Konzervativní strana by skončila druhá se 23 procenty. Třetí by byla s deseti procenty nová strana známého euroskeptika Nigela Farage nazvaná Brexit Party (Strana pro brexit), která prosazuje odchod země z Evropské unie bez dohody. Liberální demokraté by v eurovolbách na ostrovech získali 8,1 procenta a Farageova bývalá Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), jež vystupuje protievropsky 7,5 procenta.