Rusko je pro Česko hrozbou č. 1

Molekulární imunolog Václav Hořejší publikoval včera v Lidových novinách článek Přestaňme strašit „říší zla“. V něm píše, že „nikdo rozumný snad nemůže vážně tvrdit, že naši republiku Rusko jakkoli ohrožuje“. Podle Hořejšího je současná ruská agrese vůči Ukrajině reakcí Kremlu na „majdanský puč“a oprávněnou obranou ruských zájmů. Ruskou informační válku proti Západu označuje za pouhou propagandu, kterou přece dělají všichni. Rusko je podle imunologa celkem normální kapitalistickou zemí se svými zájmy, které bychom měli respektovat. A měli bychom být k Rusku vstřícní, zrušit „kontraproduktivní“sankce, dávat na obranu ještě

méně, než dnes dáváme, a třeba i vystoupit z NATO.

S texty, které jsou založené na popírání empiricky zjistitelných faktů, se dost obtížně polemizuje. O každém odstavci pana Hořejšího by se dala napsat kniha, ale přesvědčené by stejně nezviklala. Místo vyvracení domněnek a názorů pana Hořejšího, které se nápadně shodují s kremelskou propagandou, se pokusme spíše stručně formulovat, proč Rusko je a v dalších desetiletích nepochybně bude pro Česko největší zahraniční hrozbou.

Argument historický: Podíváme-li se na poslední dvě staletí ruských dějin, spatříme expandující velmoc, která žádnou ze svých hranic nepovažovala za definitivní. Západ je prioritní směr ruské rozpínavosti. Se ztrátou kontroly Pobaltí, Ukrajiny a Moldavska v 90. letech se Rusové nikdy nesmířili a dělají, co mohou, aby ji znovu získali.

Argument geopolitický: Ruské zájmy, které hájí pan Hořejší, by nám měly být vzdálenější než naše vlastní zájmy, tedy zájmy Západu, zemí NATO či Evropské unie (tyto entity nejsou totožné, ale mají velký průnik). A zájmy Západu se kříží téměř se všemi zájmy Ruska. Zájmem Západu je, aby Ukrajina byla stabilní, demokratická a prozápadní země, zatímco zájmem Ruska je Ukrajina ve vazalských vztazích k Moskvě – a pokud toho nelze dosáhnut, tak země rozdělená a zmítaná chaosem. Rusko narušuje západní zájmy v mnoha částech světa, nejen na Blízkém východě. Nemá sice „světovládné ambice“jako bývalý Sovětský svaz, to píše pan Hořejší správně, ale snaží se podrývat západní hegemonii všude, kde k tomu dostane příležitost – příkladem budiž současné ruské aktivity ve Venezuele.

Argument aktuálně politický: Rusko v současné době vydává na zbrojení přes čtyři procenta svého HDP, což nečiní žádná vyspělá demokratická země světa s výjimkou Izraele. Každou chvíli Rusko představí světu nějaký nový zbrojní systém. Ruská armáda je angažovaná v řadě konfliktů v blízkém i vzdálenějším zahraničí. Ale pan Hořejší považuje český příspěvek do společné obrany NATO ve výši 1,1 procenta HDP za přemrštěný.

Argument axiologický: Rusko není celkem „normální“kapitalistická země, jak píše pan Hořejší, ale autoritářský stát, který ostentativně odmítá západní hodnoty. V současném mezinárodním systému jde jednoznačně o revizionistickou velmoc, která činí vše, aby změnila současný status quo. Neuznává žádná pravidla a pomocí hybridní strategie se snaží rozložit NATO i Evropskou unii. Dokladů o tom se dá najít v serózních zdrojích přehršel, stačí chtít.

Historická zkušenost ukazuje, že jediným argumentem, který Rusové uznávají, je síla. Buď budeme silní, nebo budeme časem v Rusku.