Svůdná hra o svodech slávy
Příběh divadelní star Margo a její mladé fanynky Evy, která by udělala cokoliv, aby mohla být jako ona, proslul v roce 1950 díky filmu Josepha L. Mankiewiecze. Vítěz šesti Oscarů se od té doby zařadil k popkulturnímu dědictví citovanému nejen
Simpsonovými a recyklovanému v různých podobách, naposledy například v oscarovém filmu Favoritka. Až letos ale Margo s Evou znovu velkolepě vstoupily na scénu, konkrétně na jeviště londýnského divadla Noëla Cowarda, a díky dnešnímu přímému přenosu NT Live i do mnoha kin v mnoha zemích.
Vše o Evě původně vzniklo jako povídka nazvaná Evina moudrost, kterou její autorka Mary Orrová přepsala v 60. letech do divadelní
hry. Její uvedení mimo Broadway příliš nezaujalo, nyní ji spolu s Mankiewiczovým scénářem využil Ivo van Hove ke své verzi portrétu přitažlivosti a odpudivosti slávy. Belgický režisér bývá ve svých inscenacích vždy hodně vidět, a jak mohli posoudit i diváci NT Live, jeho hlasité nápady někdy vedou k fascinujícím výsledkům (jako jeho obnažená verze Millerova Pohledu z mostu), jindy k plochým atrakcím (jako divadelní verze Viscontiho Posedlosti).
Jeho volby ve Vše o Evě, které spoléhají na hvězdy v hlavních rolích, výraznou scénu režisérova partnera Jana Versweyvelda a využití videa, se naštěstí zdají motivované obsahem. A dodávají klasice nové šaty a make-up, aniž by ji předělaly k nepoznání.
Války a ctižádost jsou věčné
V dialogu se Hove svých předloh drží věrně. Zmínka o Evině manželovi padlém ve válce tak může zarazit, ale války jsou věčné stejně jako touha po slávě. O ní jednou pronesl známou větu Andy Warhol, jehož proslulý pracovní domov Továrna se odrazil do stěn domova Margo. Na nich visí její velké portréty, připomínka vrcholných momentů, uprostřed divadelní zrcadlo ukazuje současnost, a díky videotrikům i obavy z budoucnosti. Právě v obnaženosti scény a postav na ní a v přiblížení jejich vzhledu a chování k dnešku se nejviditelněji projevuje Hoveho interpretace.
V době, kdy se postavení celebrit a přístup k nim proměnily natolik, že si na slávu dělá nárok každý druhý, hlavní postavy přišly o svůj důstojný klid z filmu a změnily se v emocionálnější, křehčí bytosti. Margo zahání frustrace alkoholem, Eva slzami, jeviště obsahující i díky kameře víc místností odhaluje reakce všech. Živý obraz z kamery na scéně režisér použil už např. pro hru Síť, další adaptaci oscarového filmu, která vyprávěla o světě televize. Novinka sleduje jiný život známé tváře, o níž chtějí všichni vědět vše, a kamera nakukující přes zavřené dveře koupelny nebo do odvráceného obličeje to umožňuje.
O psychologii postav se nicméně jako vždy nejvíc starají herci. Pestrému obsazení vévodí Gillian Andersonová jako diva před zhroucením, magnetická, protivná, lidská, infantilní i moudrá, vždy neodolatelná. Lily Jamesová v roli Evy trochu zaostává v plném ovládnutí své role, což vadí hlavně v okamžicích, kdy máme věřit jejímu velkému hereckému talentu. Představitelka Popelky je však ideální typ pro dívku, pod jejíž líbezností čeká tvrdá ctižádost. Zaujmou také Stanley Townsend jako arogantní kritik bez iluzí, Julian Ovenden jako sebevědomý loajální režisér nebo Monica Dolanová, oceněná v neděli za svou roli pozorovatelky a vypravěčky prestižní soškou Oliviera.
V moderní úpravě umí Vše o Evě svést svou krásou, emocemi, stylovostí, hudebním doprovodem slavné PJ Harvey a sexappealem svých stars, na které po představení čekají u divadla davy. Skutečná přitažlivost titulu ovšem spočívá v hloubce jeho hrdinek, které se nevejdou do škatulek oběti a monstra, a v paradoxní povaze jejich osudů, varující, že za bezohledné splnění touhy se platí. Nová adaptace tak pod žhavými světly pozornosti dokazuje, že Vše o Evě patří k legendám, které nestárnou – přesto jim sluší facelift.
Šestioscarový film Vše o Evě o svůdném klamu slávy se dočkal stylového divadelního faceliftu. V Česku ho můžeme vidět dnes v kinech Aero v Praze a Scala v Brně, která chytře zrežírované drama s oslnivou Gillian Andersonovou promítají v přímém přenosu. Za dva týdny záznam NT Live uvede i hradecké Bio Central.