Není to složité, ale chce to trpělivost

Aby dívka či žena zůstala celý rok svěží, silná a zdravá, mládenec ji o Velikonočním pondělí vyšlehá pozadí čerstvou pomlázkou. Hospodyňka jako poděkování koledníka podaruje kraslicí čili dekorovaným vejcem, které symbolizuje plodnost a znovuzrození. Tak alespoň hovoří lidové tradice.

Jenže ty podle folkloristky Lenky Šťastné pomalu upadají. „Ve věřících rodinách se tradice Velikonoc coby nejdůležitějších křesťanských svátků udržují více, jinde ale mizí, stejně tak povědomí o tom, proč se vlastně slaví,“říká Šťastná. A s mizejícím folklorem ubývá i profesionálních výrobců pomlázek a kraslic. Většina z nich

jsou už důchodci, kteří řemeslo mají jen jako koníček.

Na proutky nejlépe už v únoru Kupříkladu Jan Handlíř z Města Albrechtice na Bruntálsku se pletení karabáčů, jak pomlázky svým nářečím nazývá, věnuje víc než půlstoletí. Před Velikonocemi jich zhotoví na 200. K tomu chodí techniku předvádět na jarmarky či do škol a loni poprvé s dětmi ze základní školy upletli pomlázku přes celé albrechtické náměstí. Letos se má úspěšná akce, kde padne půl třetího tisíce proutků, opakovat.

„Snažím se propagovat nefalšovanou tradici Velikonoc, aby nezanikla. Proto děti učím alespoň základní verzi karabáče. Není to složité, ale chce to trpělivost a bolí z toho ruce,“říká Handlíř.

A připojuje svůj osobní fígl: mladé vrbové proutky stříhá už v únoru, když ještě neraší. Díky tomu, že je zasype sněhem, zachovají si svou čerstvost a pružnost až do Velikonoc. Jednoduchou pomlázku z osmi proutků vytvoří za 20 minut. Pokud je proutků více a rukojeť ozdobná, zabere to i dvojnásobek času. Ty pak prodává až za 50 korun. „Na výdělek to není, ale těší mě, když si někdo můj karabáč koupí,“přiznává důchodce.

Pomlázky jsou samozřejmě k dostání i v řetězcích. „Letos jich budeme nabízet několik velikostí od 15 centimetrů do metru, pletené z živého proutí, mořské trávy nebo umělého ratanu. Největší zájem je každoročně spíš o menší pomlázky, kterých prodáme desítky tisíc kusů,“uvedla Rita Gabrielová ze sítě Globus.

Jedna kraslice za šest hodin Stejně tak řehtačky platí za sezonní záležitost. Karla Makovského z podhorské vesnice Dědová na Vysočině živí především dřevěné hračky a stavebnice. „Aktuálně vyrobíme tři až čtyři tisíce řehtaček za rok. Bývalo jich více, ale hodně se dovážejí z Číny. Dalším faktorem je, že u nás nejsou Velikonoce tak oslavované jako v jiných zemích,“říká Makovský. Jejich řehtačka v obchodech stojí kolem sta až 120 korun.

Motivy z folklórní oblasti Horácka nanáší na své kraslice důchodkyně Hana Šmikmátorová už bezmála pět desítek let. Pomáhá jí k tomu roztavený včelí vosk a redispero. Jako jedna z mála pracuje se syrovými vejci, která vyfukuje až po namalování. Když s manželem v Telči provozovali obchod s keramikou, kraslice představovaly doplňkový sortiment a zvládla jich i stovky za rok. Samy o sobě by ji ale neuživily.

„Je to hlavně láska. Když maluji vejce, posunu se do úplně jiné dimenze,“říká Šmikmátorová, jež se pyšní oceněním mistr tradiční rukodělné výroby. Dnes její skvosty ocení hlavně sběratelé, cena jejích nejdražších kousků se může vyšplhat až na 500 korun. „Je to adekvátní, když jednu kraslici maluji klidně tři čtyři, ale i šest hodin.“

To rožnovská krasličářka Bohdanka Pečivová zdobí odmaštěná vyfouknutá vejce formou vyškrabování do černé tuže. Jedna kraslice, která jí zabere zhruba dvě hodiny, se prodává za 80 korun. „A vydrží dlouhé roky,“pochvaluje si.

Pečivovou a další tradiční řemeslníky můžete uvidět ve velikonočním pořadu ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm mezi 20. a 22. dubnem.

„Ale tradičních krasličářek ubývá, dvěma nejmladším mezi námi je kolem padesáti let. Z mladých se do toho nikdo nehrne, protože to na výdělek není. A kdo chce na kraslicích vydělat, věnuje se technikám, které nedají tolik práce,“uzavírá Bohdanka Pečivová.

Pomlázky, kraslice a řehtačky patří k svátkům jara dlouhá staletí. Tradice ale zvolna mizí a vyrobit je umí už jen málokdo. „Na uživení to není, je to především zábava,“shodují se výrobci, kteří se svůj um snaží předvádět alespoň na velikonočních jarmarcích.