Obchod s Čínou? Máme co dohánět
Premiér Andrej Babiš jednal se svým čínským protějškem o obchodě, pozval ho do Prahy. Co je formát 16 + 1
DUBROVNÍK Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) se setkal s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Stalo se tak v chorvatském Dubrovníku v předvečer schůzky 16 + 1, což je setkání šéfů vlád střední, východní a jihovýchodní Evropy a Číny.
Čtvrthodinové jednání bylo věnováno hospodářské spolupráci. „Když jsem se díval na čísla obchodní výměny, musel jsem konstatovat, že máme co dohánět. Naše negativní obchodní bilance se prohlubuje. Čína za rok navýšila svůj export k nám o šest miliard dolarů, zatímco náš export vzrostl pouze o sto šedesát milionů,“řekl po setkání Babiš a dodal, že svůj čínský protějšek oficiálně pozval do Prahy.
„Přál bych si, abychom udělali takový obchod, jaký nedávno uzavřel s Čínou prezident Macron,“řekl český premiér v narážce na zakázku tří stovek letadel Airbus, kterou nedávno přivezl do Paříže čínský prezident. Babiš vyjádřil také nespokojenost s úrovní čínských investic do české ekonomiky. „Dozvěděl jsem se, že například v Chorvatsku staví čínské firmy most. Byli bychom rádi, kdyby u nás také participovaly na budování infrastruktury, například na výstavbě dálnice Praha–Tábor formou PPP projektu,“řekl.
Premiéra Babiše do Dubrovníku doprovodili podnikatelé v leteckém průmyslu, stavebnictví, gastronomických službách, vzdělávání nebo realitách. „Naše firmy by měly více vyvážet. Potřebujeme zrychlit certifikaci našeho zboží a obecně větší otevřenost čínského trhu,“dodal premiér.
Setkání obou premiérů a celý summit 16 + 1 se konají v době, kdy EU přitvrzuje své postoje vůči Číně. Tu Evropská komise nedávno označila za „systémového rivala“. A zdá se, že se tvrdost vyplácí. Čínský premiér přiletěl do Dubrovníku z Bruselu, kde se na summitu s EU poněkud překvapivě zavázal, že Čína uvolní pravidla pro evropské firmy na svém území. Peking přislíbil, že nebude nutit zahraniční firmy sdílet při podnikání v Číně citlivé technologické informace a narovná podmínky státní podpory. „Evropským podnikům se dostane rovného zacházení,“prohlásil čínský premiér.
Vztah evropských států k Číně je rozporuplný: vábí je obchodní příležitost na čínském trhu, na straně druhé rostou obavy z asijského obra. Čínská diplomacie se této situace snaží využít a rozbít jednotu Unie prostřednictvím bilaterálních jednání a smluv. Brusel, Berlín či Paříž se proto dívají na formát 16 + 1 kriticky, jako na nástroj čínské diplomacie k nahlodání svornosti EU. Na druhé straně, ani západoevropské státy neodolávají vábení čínských trhů: během nedávné cesty čínského prezidenta po Evropě podepsala Itálie dohodu o účasti na nové hedvábné stezce a Airbus uzavřel již zmíněný obří
Spolupráce ve formátu 16 + 1
■ začala v roce 2012 jako platforma k podpoře obchodních a investičních vztahů mezi Čínou a šestnácti evropskými státy (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko a Srbsko). Letos se mělo přidat i Řecko.
Summity jsou pořádány
■ každoročně. Iniciátorem a hlavním
podporovatelem tohoto formátu je Čína. Evropská komise a některé západoevropské státy se na tento formát dívají kriticky jako na nástroj čínské diplomacie k nahlodání jednoty EU.
kontrakt o prodeji 300 letadel. Také země účastnící se summitu 16 + 1 mají k této formě spolupráce rozdílný vztah. Zatímco například Srbsko je se spoluprací s Čínou spokojené a Chorvatsko by ho chtělo v tomto ohledu dohnat, Polsko je o poznání skeptičtější.
Česko se řadí spíše k podporovatelům spolupráce s Čínou. Potvrdil to i premiér: „Pro nás je formát 16 + 1 dobrý. Některé členské země nás kritizovaly, že by EU měla vystupovat vůči Číně jako celek. Hned týden poté se však v Paříži konala schůzka paní Merkelové a pánů Macrona a Junckera s čínským premiérem,“dodal. Do Číny zamíří na konci dubna i prezident Miloš Zeman, který se zúčastní konference o čínské iniciativě Pás a stezka.