Ondráčkův plán může vyvolat úprk policistů

PRAHA Snižování příjmů zaměstnanců je citlivá věc. Obzvlášť pak, když jde o výsluhy příslušníků bezpečnostních sborů. Zákon o nich chtěla v únoru upravit skupina poslanců v čele s komunistou Zdeňkem Ondráčkem. Vyvolala tím rozruch v řadě policejních útvarů napříč republikou. Situaci uklidnil až odmítavý postoj vlády k novele, přesto například téměř desetina pražské zásahové jednotky do civilu odešla.

Poslanecký návrh zákona o služebním poměru, jenž vzešel z Ondráčkovy iniciativy, počítal mimo jiné s tím, že policistům či hasičům by se razantně snížily výsluhy, které dostávají po skončení služebního poměru. Nárok na ně mají všichni, kdo stráví u ozbrojených složek minimálně 15 let a splní další podmínky, přičemž platí, že více odsloužených roků rovná se vyšší příspěvek.

Komunista Ondráček a jeho kolegové požadovali, aby se do výpočtu výsluh nezařazovaly odměny, neboť jsou prý v posledním roce služby záměrně nepřirozeně navyšovány. Mnohdy i v řádu desítek tisíc korun, tvrdil bývalý člen pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti.

Tímto záměrem poslanci vzbudili mezi zaměstnanci státu, kteří denně riskují své zdraví pro dobro společnosti, vlnu nevole. Mnohé dokonce vylekal natolik, že vážně uvažovali o podání výpovědí, aby odešli do civilu ještě za současně platných podmínek.

Například v pražské zásahové jednotce chtěla skončit ve službě zhruba třetina lidí, kteří strávili u policie déle než 15 let. „Není jasné, jestli to není nátlaková akce a nakonec to nestáhnou, ale kdyby nebyla, znamenalo by to kolaps,“přiblížil LN v březnu zdroj blízký útvaru. „Jsou to nejzkušenější lidé, včetně velitelů, vyjednavačů, snajprů. Potenciálně jde o obří problém,“dodal

Situaci se nakonec podařilo částečně uklidnit. Pomohlo opakované ujištění ministra vnitra Jana Hamáčka, že takový návrh nepodpoří, i jeho odmítnutí ze strany vlády. Přesto podle Nezávislého odborového svazu Policie ČR zásahovou jednotku v hlavní městě v důsledku toho opustilo pět z celkového počtu přibližně 60 policistů, tedy necelá desetina.

Z úcty k práci policistů to nikdy nepodpořím

„Nešlo jen o obavu o výsluhové nároky, ale i o výhrady ke stabilizačnímu příspěvku, který by nebyl pro příslušníky sloužící déle než 27 let,“popsal LN předseda odborové organizace Milan Štěpánek. Podle jeho slov nastala panika hned první den, kdy skupina poslanců s novelou zákona přišla. V následujících týdnech prý se svými kolegy řešili denně telefonické a e-mailové dotazy nejen z řad policie, ale i jiných bezpečnostních sborů napříč všemi regiony Česka.

„Návrhy, které se týkají snížení výsluhových nároků, jsou pro policisty vždy velice citlivé a ve svém důsledku schopné vyvolat nejistotu a některé kolegy přimět k podání žádosti o ukončení služebního poměru,“potvrdil LN Jozef Bocán z policejního prezidia, že Ondráčkův úmysl vzbudil mezi policisty rozruch. Zároveň ale podotkl, že aktuální počty těch, kteří se rozhodli ukončit služební poměr, nijak nevybočují z každoročních statistik. „Můžeme hovořit o běžné fluktuaci a generační obměně sboru,“uvedl.

Ministr Hamáček si je dobře vědom, že snížení výsluh by mohlo vést k exodu příslušníků ze specializovaných pracovišť. Mimo jiné z toho důvodu se proti této iniciativě postavil. „Pokud bychom nezapočítávali do výpočtu výsluh odměny, vedlo by to k jedinému – jejich snížení. To už z principu a z úcty k práci policistů či hasičů nikdy nepodpořím,“odůvodnil.

Kontroverzní poslanecký návrh, jehož předkladateli jsou vedle Ondráčka také Jiří Mašek (ANO), Radek Koten (SPD) nebo Jan Bartošek (KDU-ČSL), chtějí zákonodárci i přes veto vlády projednávat ve sněmovně. Kdy by mohl být zařazený na program, není zřejmé.