Brexit? Nově až o Halloweenu
Více než o půl roku odložený odchod Britů z EU straší Londýn i Brusel nadcházející volby do Evropského parlamentu
BRUSEL Odchod Spojeného království z Evropské unie přijde (prozatím) nejpozději o Halloweenu, tedy 31. října letošního roku. Rozhodl o tom mimořádný summit evropských špiček, který v Bruselu skončil včera nad ránem. Nejistota ale pokračuje. Více než rej strašidel Evropu i Brity děsí květnové volby do europarlamentu, jimž se Londýn nakonec pravděpodobně nevyhne.
Premiérka Theresa Mayová se nyní na parlamentní půdě při pokusech o schvalování zhruba šestiměsíčního odkladu brexitu hodně zapotí. Posunutí odchodu má přitom naopak zklidnit vypjatou situaci a poskytnout Mayové čas k získání podpory výstupové dohody. Paradoxně ale padá sen hlasitých zastánců brexitu z řad britských konzervativců. Místo odchodu z unijních struktur půjdou opět k evropským urnám.
Účast Britů ve volbách do Evropského parlamentu se přitom nelíbí ani některým evropským politikům. Tvrdý postoj v Bruselu prosazoval zejména francouzský prezident Emmanuel Macron, který do pozdních nočních hodin trval na co nejkratším odkladu brexitu, ideálně jen do 22. května. To by pak znamenalo, že se Londýn hlasování nezúčastní. Naopak většina sedmadvacítky prosazovala dlouhý, až roční odklad. Tento názor zastával i šéf české delegace, premiér Andrej Babiš (ANO).
Přestože Mayová kývla na účast své země v eurovolbách, neskrývá naději, že vše může být ještě jinak. Na závěr summitu zdůraznila, že Spojené království může EU opustit dřív, pokud parlament schválí brexitovou dohodu, již s Bruselem loni vyjednala. „Chci, abychom odešli, jakmile to bude možné,“prohlásila. Brexitový „den D“se totiž nadále odvíjí od toho, kdy britský parlament dohodu o vystoupení podpoří. Pokud by premiérka získala většinu do 22. května, nemusí ji volby strašit. Vystoupení se totiž uskuteční k prvnímu dni následujícího měsíce, shodli se lídři Unie. Teoreticky tak Londýn může EU opustit ještě 1. května před eurovolbami, ale také v období po nich a před faktickým začátkem mandátu nových britských europoslanců na počátku července. „Členský stát je plnoprávným členským státem až do chvíle odchodu. A také europoslanci mají plná práva až do chvíle odchodu,“komentoval včera vývoj první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Evropské volby podle zaběhlého scénáře
Přes veškeré výhrady Britové už podnikli nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových eurovolbách a začali stavět kandidátky. Volby se mají v zemi konat mezi 23. a 26. květnem. Nový Evropský parlament měl mít původně v případě brexitu ještě před eurovolbami 705 místo dosavadních 751 křesel. Sedmadvacet ze 73 mandátů patřících Britům se mělo rozdělit mezi země, které byly vzhledem k počtu voličů proti jiným státům znevýhodněny. Křesla, jež měla po odchodu britských poslanců zůstat volná, měla být k dispozici politikům ze zemí, které případně do EU vstoupí v budoucnu.
Nyní se vše vrací do zajetých kolejí a Londýn do Bruselu a Štrasburku patrně vyšle své zástupce. Zřejmě do konce října v něm tak bude zasedat jako dosud 73 britských poslanců. Ve chvíli, kdy Spojené království z EU odejde, skončí také mandáty jeho poslanců a spustí se plán snížení počtu jeho členů. Oněch 27 míst pro europoslance „navíc“ze čtrnácti států bloku bude doplněno podle národních volebních zákonů stejně, jako kdyby tito noví členové Evropského parlamentu například nahrazovali europoslance, který se vzdal mandátu, uvedlo tiskové oddělení europarlamentu.
Otázkou zůstává, co udělá současná situace s kreditem i funkčností europarlamentu. Jeho současný předseda Antonio Tajani již varoval, že eurovolby není možné vnímat jako hru. Věc související s volbou nových britských europoslanců je podle něj třeba vyřešit „smysluplně, s plným ohledem na demokratické fungování Unie“i práva občanů zemí EU vybírat do europarlamentu své zástupce.
Britská účast a následný odchod může v Evropském parlamentu zásadně zamíchat poměry sil. Podle odhadů v něm po volbách značně posílí euroskeptické strany na úkor tradičních středopravých a středolevých.
Brexitové zmatky by na rozdíl od europarlamentu neměly příliš zasáhnout do příští podoby Evropské komise. Do té už Britové vpuštěni nebudou. Měli by odejít těsně předtím, než nová Komise začne fungovat.