Vyšší daň hazard nezdraží

Sázkové firmy kritizují, že stát chystá vyšší zdanění méně rizikových částí herního byznysu

PRAHA Skoro miliardou korun ročně má přilepšit státní kase ministerstvem financí chystané zvýšení daně z hazardních her. A o tolik tedy vzrostou provozovatelům her jejich náklady.

Pokud projde nedávno prezentovaný ministerský návrh, proti kterému se prakticky hned zvedla vlna odporu lidí z herního byznysu, zvýší se náklady zejména u loterií. Tedy z hlediska možné závislosti nejméně rizikového hazardu. U rizikovějších her totiž návrh ministerstva daň nezvyšuje vůbec nebo jen minimálně.

Sázkové firmy naznačují, že vyšší náklady zkusí nahradit jinde a že zvýšení koncových cen loterií pro hráče je až krajní variantou.

Ubude reklam na hazard? „Vyšší daňové náklady by se pravděpodobně promítly v omezení nabídky a komunikace (reklamy) jednotlivých her, tím pádem ve snížení počtu zákazníků a výši vkladů, tedy i v nižším výběru daně,“říká například Václav Friedmann, mluvčí Sazky, která je u nás největším provozovatelem loterijního byznysu.

„Už nyní je zatížení kurzových sázek jedno z nejvyšších v Evropě a nemyslíme si, že existuje prostor k jeho dalšímu navyšování,“přidává se za obor kurzového sázení mluvčí společnosti Fortuna Game Petr Šrain. „Přemíra regulace může mít velmi snadno za následek zcela opačný efekt – nižší výběr daní a nárůst černého trhu,“tvrdí.

Návrh resortu financí, který nejprve projedná vláda a po hlasování v parlamentu by měl začít platit příští rok, rozlišuje sázení a hazardní hry do tří kategorií podle „nebezpečnosti“. Dosud existují kategorie dvě. Nejrizikovější stále zůstávají technické hry, tedy automaty všeho druhu, jejichž výnos zůstává zatížený daní 35 procent. Loni z nich stát vybral na dani šest miliard korun.

Celá zbylá část oboru dosud odvádí státu 23 procent z částky, která zbude po odečtení vyplacených výher. Loni z této herní části vybral erár 3,7 miliardy korun. Tuhle 23procentní sazbu nový návrh dělí na dvě skupiny – v kategorii, do které patří mimo jiné i kurzové sázky (zejména na sportovní utkání), se zvyšuje daň na 25 procent, a v kategorii zmíněných loterií, bing a živých her až na 30 procent.

Ministerstvo financí samo uvádí, že motivací je zejména pozitivní fiskální dopad na veřejné rozpočty. Jak státní, tak i rozpočty obcí, které dostávají část daně z hazardu. „Lze očekávat, že i po zvýšení sazby daně z hazardních her bude tento trh jako celek nadále výdělečný, a to zejména s ohledem na skutečnost, že daň z hazardních her představuje pro provozovatele náklad, jehož navýšení lze kompenzovat optimalizací (snížením) jiných provozních nákladů,“uvádí mimo jiné zpráva ministerstva.

Loterie škodí nejméně

Nové rozdělení a zdanění hazardních her však nekritizují jen firmy z oboru, ale i někteří odborníci na závislosti na hazardu. Třeba podle experta v této oblasti a bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila už dřívější vládní studie o dopadech hazardu ukázaly, že nejméně rizikové jsou loterie, u kterých však nyní ministerstvo navrhuje největší růst daně.

„Pak na střední úrovni rizika můžeme na pomyslnou škálu postavit kurzové sázení a do nejvyššího rizika se dostaly právě automaty a technické hry. Navýšení daně u loterií v poměru k automatům a technickým hrám tak není z mého pohledu správný krok. Méně rizikové hry by měly být zvýhodněny oproti rizikovějším,“soudí Vobořil.