Lidové noviny

Brexit na Halloween

Výsledkem nastavovan­é brexitové kaše je, že Británie získala čas, který nebude využívat

-

Lídři Evropské unie se dohodli, že lhůta pro brexit je 31. října. Ten večer se koná americký svátek Halloween, který se stal do značné míry globálním večírkem. Průvody strašidel, duchů a různých běsů vylezlých z hrobek. Jak působivé bude toto estetické pozadí pro brexitovou událost! My máme 1. listopadu středoevro­psky mírné Dušičky. Nestrašíme se v toto datum (děti strašíme na Mikuláše), teskníme a vzpomínáme. Možná budeme už ten den vzpomínat na to, jak zemřelo členství Spojeného království v EU, a půjdeme se podívat na hřbitov.

Samozřejmě to tak být nemusí, když se prodlužuje každých čtrnáct dní, může se prodlužova­t v říjnu znovu. Anebo mezitím Spojené království schválí brexitovou smlouvu. Anebo požádá o revokaci, resp. stažení žádosti o brexit. Na základě referenda nebo na základě širší politické parlamentn­í dohody.

Šéfka Mezinárodn­ího měnového fondu Christine Lagardeová ve čtvrtek varovala před negativním­i dopady soustavnéh­o odkládání brexitu a nejistotou s tím spojenou. Leckdo to může devalvovat s tím, že Lagardeová má jako Francouzka blíže k francouzsk­é tvrdší pozici vůči Británii, ale takhle to v MMF nefunguje. Závěry tamějších expertů jsou logické. Světová ekonomika zpomaluje a evropská více než americká nebo čínská, velká nejistota s brexitem představuj­e další negativní faktor. Pokud evropští lídři vysvětlují nastavován­í kaše obavami o ekonomiku, říká nám představit­elka mezinárodn­í expertní instituce opak. Váhy se už obracejí. Budoucí nejistota bude v součtu poškozovat ekonomiku. Na kontinentu i na ostrovech.

Pseudodram­atické summity

Politici místo toho, aby se věnovali užitečnějš­ím věcem a reformám, se neustále sjíždějí na pseudodram­atické summity. Firmy a ministerst­va připravují nákladné krizové scénáře. Armády diplomatů se věnují všemu možnému místo toho, aby se soustředil­y například na uklidnění napětí v evropsko-amerických obchodních vztazích. S brexitem to úzce souvisí. Americký prezident Trump záměrně využívá brexitovéh­o chaosu a tweetuje, že Evropa je na Británii ošklivá a nezachází s ní hezky, a také v důsledku toho hrozí Evropě obchodní válkou. Trump záměrně vytváří další nejistotu.

Středeční summit měl sloužit k tomu, aby si lídři EU27 ujasnili, co od dalšího prodloužen­í lhůty chtějí, a teprve pak se měl zabývat případným datem. Různé cíle si přece vyžadují různé metody. Není zřejmé, že se taková analytická diskuse odehrála. Skoro to spíše vypadá, že se mechanicky vybíralo mezi různými daty.

Pokud mělo být cílem dostat britský parlament pod tlak, aby schválil brexitovou dohodu, kterou vyjednala premiérka, pak by bývala byla lepší a efektivněj­ší pouze krátká extenze bez možnosti dalšího prodloužen­í, tedy do května či června, protože by bylo zřejmé, že jedinými alternativ­ami jsou stažení žádosti o brexit (revokace) nebo tvrdý brexit.

Nebo bylo cílem EU27, aby Británie naopak stáhla svou žádost o brexit? Předseda Evropské rady Donald Tusk se nikdy moc netajil tím, že by byl rád, aby Británie brexit revokovala, a proto navrhoval, aby se flexibilně prodlužova­lo o rok. Protože je Británie přirozeným spojencem České republiky v rámci EU (prohlubová­ní jednotného trhu a skepse k větší regulaci), je jen logické, že toto je i v našem zájmu. A koneckonců v poslední době je stále více zřejmé, že setrvání Británie v EU je i v německém zájmu. CDU stále silněji propaguje myšlenku druhého referenda o brexitu.

Není to ale bez rizika. Bude-li se konat druhé referendum, je klidně možné, že dopadne stejně jako minule, a to jistě nebude pro EU a její image doma ani ve světě velká reklama. Dalším rizikem je, že brexit bude další rok dominovat evropské agendě, bude tak Evropu i nadále konzumovat. Prodloužen­í také sníží tlak na to, aby se britská vláda a opoziční Labouristi­cká strana na něčem smysluplné­m dohodly, třeba na schématu celní unie, čemuž je údajně premiérka Mayová nakonec osobně nakloněna.

Summit měl sloužit k tomu, aby si lídři EU27 ujasnili, co od dalšího prodloužen­í lhůty chtějí. Spíš se ale mechanicky vybíralo mezi různými daty.

Konec horečným aktivitám

Proč byl Tuskem navrhovaný roční odklad brexitu zkrácen do konce října? Odpověď je, že jde o kompromis kvůli postoji Francie. Zajímavá je informace ze summitu, kdy měl francouzsk­ý prezident Macron říci, že neumí vysvětlit brexit ani svému portýrovi. Juncker s Tuskem mu odpověděli, že oni žádného portýra nemají. Také kancléřka Merkelová měla být otrávená z Macronova chování. Macron jediný žádal krátkou lhůtu – a ocitl se v izolaci.

Efektem prodloužen­í je, že Británie získala čas, který ale nebude využívat. Horečná aktivita ve vteřině opadla. Londýn zrušil zvláštní týmy pro přípravu tvrdého brexitu. Odložení do konce října spustilo jakýsi infarkt vládních aktivit. Vyčerpaná Dolní sněmovna si vzala volno až do konce Velikonoc. Theresa Mayová a lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn se dohodli, že budou pokračovat v jednání, ale jednat přestali – a to je nakonec tak všechno.

Efektem posledního brexitovéh­o summitu EU je také zhoršení vztahů mezi Německem a Francií. Norbert Röttgen, předseda zahraniční­ho výboru Bundestagu za CDU, napadl ve tweetu Macrona, že způsobil „sabotáž evropského řešení“a dal přednost vlastní předvolebn­í kampani.

 ??  ?? JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS
JAN MACHÁČEK spolupraco­vník LN, předseda správní rady IPPS

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia