Formule 1 musí být stále na vrcholu

Formule 1 v neděli zažije jubilejní, tisící závod. Dočká se ho v čínské Šanghaji, což jen demonstruje expanzi slavného seriálu.

ŠANGHAJ/PRAHA Letící Juan Manuel Fangio v doutníkovém mercedesu v klikatých uličkách monackého knížectví, hustý kouř z motoru, ohlušující řev, pach oleje a knížecí rodina vyčkávající na vítěze. Mercedes W196 byl ten rok suverénní, ale v roce 1955 Fangio v Monaku nevyhrál. Tam slavil jen dvakrát, hned při premiéře roku 1950 a o rok později, kdy si jel pro další mistrovský titul s vozem Ferrari.

O šest dekád později. Letící Lewis Hamilton, který má stejně jako Fangio pět mistrovských titulů, ve stříbrném mercedesu, motor už netrhá ušní bubínky, výfukové plyny už nedusí diváky na tribunách, na pach oleje nenarazíte ani v garážích. Ale jinak se nic nemění, napětí na dráze, boj o největší motoristický triumf světa, knížecí rodina vyčkávají na vítěze.

A když nevyhraje Hamilton, slavit bude jeho soupeř ve Ferrari, ve stejně rudém jako tomu bylo za Fangiových časů. Svět kolem se mění, ale formule 1 zůstává. Možná nablýskanější a méně nebezpečná, stále je však plná adrenalinu a v kokpitech sedí nejlepší závodní jezdci světa.

Velká cena Monaka je možná symbolem formule 1 a jejím nejslavnějším závodem, ale dnes nejvýznamnější motoristická série světa expanduje na nové trhy, do zemí, v nichž na jméno Juan Manuel Fangio reagují pokrčením ramen, zavrtěním hlavou a dotazem, kde se to prodává. Více než polovina velkých cen se jede mimo Evropu, z níž F1 vzešla, a tisící velká cena se tak trochu symbolicky slaví v Číně.

Zdolá Hamilton Schumachera? Okruh v megapoli Šanghaji bude znát v neděli jméno tisícího vítěze nejstarší sportovní série světa. Žádný jiný seriál závodů nemá takovou tradici. Světové poháry sportů jako lyžování nebo atletika vznikaly o téměř dvacet let později, o jiných motoristických sériích ani nemluvě.

V roce 1950 se jelo na sedmi okruzích a vítěz si připisoval osm bodů. Dnes je okruhů 21 a bodů za vítězství 25. Ale stejně jako tehdy se získává jeden bod za nejrychlejší kolo, stejně jako kdysi rozhoduje kromě rychlosti jezdce i výkon jeho monopostu a na tribunách čekají na dramatické momenty desetitisíce diváků. Žádný jiný sport si neudržel téměř od 2. světové války tak silnou a jasnou kontinuitu. „Formule 1 má úžasnou historii a stále jde vpřed. Nejlepším důkazem, že se jí daří, je tento fantastický tisící závod,“uvedl v Číně technický šéf formule 1 Ross Brawn.

Grand prix Číny se pojede 69 let od první velké ceny. Za tu dobu stálo na nejvyšším stupínku 76 jezdců. Nejvíc velkých cen vyhrál Michael Schumacher, jeho 91 triumfům se však blíží Lewis Hamilton. Pokud nezvolní ve svém tempu posledních let, za dva roky německou legendu překoná. Stejně jako může vyrovnat ještě nedávno nedosažitelnou metu sedmi mistrovských titulů.

Od roku 1958 se vyhlašuje i mistr světa mezi týmy. Jako první získal ceněný Pohár konstruktérů dnes už neexistující Vanwall, ale hned na druhém místě bylo Ferrari. To vévodí historické tabulce s celkem šestnácti tituly, Mercedes má pouhých pět – všechny za posledních pět let. Ferrari také vyhrálo nejvíce závodů, hlavně díky Schumacherovi jich má 235, Mercedesu patří čtvrté místo.

Na okruhu v Šanghaji jsou nachystány velké oslavy, tisící spektákl doprovázejí večery s ohňostroji a speciálními hosty, cesty lemují obří podobizny legend, číslo 1000 je všudypřítomné.

Pro jezdce, kteří budou v neděli na dráze, je to však trochu jiné… „Nemám rád oslavy narozenin ani různá výročí,“překvapil mistr světa Lewis Hamilton. „Pro mě je to závod jako každý jiný, jsem tu, abych odvedl svou práci, abych vyhrál. Číslo tisíc neřeším.“

Hamiltonův největší soupeř, Sebastian Vettel z Ferrari, to vidí trochu jinak. „Vyrůstal jsem s formulí 1. Táta byl samozřejmě skalním fanouškem, takže sledoval všechny závody a já s ním. Jsou to jen útržky, ale mou první vzpomínkou je Sennovo vítězství v Brazílii. A potom Michael (Schumacher), jeho triumfy s Ferrari jsem hodně prožíval. Je úžasné, že u tisící velké ceny mohu být osobně.“

Speciální designy

A stejně tak je tisící závod událostí pro další jezdce. Řada z nich představila speciální designy věnované této události. Nico Hulkenberg a Daniel Ricciardo zavzpomínali na helmy závodníků z padesátých let, jiní zase vzdali hold hrdinům svého dětství. Například nováček série George Russel z Williamsu divokému Kolumbijci Juanu Pablu Montoyovi.

„Není to jen gesto. Největší rozdíl v závodění ve formuli 1 a v jiné sérii je v tom, že tady jste součástí historie. Přilba jen vypovídá, jaký z toho máme respekt, jak jsme rádi, že můžeme být součástí něčeho tak velkého,“uvedl Ricciardo.

Svět kolem nás je stále rychlejší, obrátky zvyšuje i formule 1. Na první pětistovku závodů čekali diváci 40 let. Velkou cenu Austrálie, závod číslo 500, vyhrál v roce 1990, tedy před 29 lety, Nelson Piquet. S tím souvisí i rychlost, s jakou se formule 1 vyvíjí. Vše se stále mění, technika zdokonaluje a po hluchém období před pár lety je Grand Prix na vzestupu.

„Všichni milujeme tento sport a chceme, aby tady byl i pro příští generace. Proto musíme držet krok se všemi změnami, zlepšit předjíždění, formule 1 musí být na vrcholu jak po finanční, tak po ekologické stránce. Aby byla ještě lepší než dnes,“dodal Ross Brawn k velkému výročí.

Splní se sen bývalého inženýra Ferrari? Bude F1 slavit třeba i závod číslo 2000? „To je složitá, otázka, vážně netuším. Vy ji možná budete sledovat, ale beze mě. Podívejte se, kolik mi je let,“pobavil odpovědí na budoucnost Günther Steiner, 54letý šéf týmu Haas.

Více než polovina velkých cen dnešní formule 1 se jede mimo Evropu, z níž vzešla