Partyzán, KGB, cenzoři
Osobní výběr ze světového tisku
Běloruský partyzán, který patří k nejlepším nezávislým médiím v zemi, píše o příběhu Olega Daškeviče. Je skoro jako vystřižený ze vzpomínek na dobu před rokem 1989 u nás. Krom konce, který tak trochu boří naše představy o Bělorusku.
Oleg Daškevič se šel po návratu ze základní služby (v zemi je stále povinná) přihlásit na vojenskou správu. Tam na něj čekali dva policisté a odvezli jej na oddělení „k pohovoru“. Už cestou se zmiňovali o jeho vyjádřeních na sociální síti VKontaktě a vyhrožovali mu, že takové projevy je možné trestat jako „extremistické“. Na policejní stanici se k nim přidal příslušník KGB. „Překvapil Olega svou informovaností, mluvil o záležitostech rodiny a pohrozil, že mohou otci, který často jezdí do Litvy, zakázat cestování,“píše portál.
Příslušník KGB dál vyhrožoval, že Olegovi příbuzní přijdou o práci. Nakonec nabídl, že pokud se vloudí do řad fotbalových fanoušků a bude na ně donášet, je vše urovnáno. Musel jen podepsat závazek a dostal krycí jméno Smršť. A tady přichází překvapení – když se Oleg druhý den probral z šoku, zamířil na prokuraturu a na praktiky KGB podal trestní oznámení. Ano, stěžoval si, že verbování donašečů výhrůžkami je nezákonné. Prokuratura podnět přijala. O dalším osudu Olega a jeho podnětu Běloruský partyzán nepíše. Skutečnost nikdy nebývá černobílá. Možná je namístě otázka na pamětníky komunistického režimu, zda někdo něco takového zkusil tehdy. A jak to dopadlo.
***
Srbská média jsou u nás už dvacet let opomíjená. Trochu neprávem, protože je zajímavé sledovat dění v zemi, která je velikostí a obyvatelstvem (nikoli mentalitou) podobná té naší. Slavné rádio B92 bylo kdysi jedním z opozičních hybatelů proti režimu Slobodana Miloševiče, teď přináší standardní a svěží zpravodajství.
Píše například o výzvě srbské armádní elity, která se sešla na generálním štábu a vydala prohlášení, že nepřipustí v zemi vojenský puč. „Srbská armáda vzkazuje každému doma či v cizině, že nepřipustí svržení legálně a legitimně zvolených politiků a násilné narušení ústavního řádu,“píše se v dokumentu. Jde tu zřejmě o reakci na opoziční demonstrace v metropoli Bělehrad, ostatně ministr obrany Aleksandar Vulin oznámil, že proti praktikám opozice bude držet hladovku: „Je to jediná civilizovaná cesta, jak čelit vandalismu a násilí,“řekl. Takže jak je to s pravdou a láskou v Srbsku, uvidíme dnes, kdy se Bělehrad opět stane (jako každou sobotu) centrem protestů.
***
Ukrajinský deník Fakty přináší pravidelně příběhy bojovníků, kteří nasazují krk na donbaské frontě, a když je zmrzačí šrapnely, ani pes po nich neštěkne. To je žurnalistika, za kterou by se měly dávat metály – nebo ještě raději granty.
Tentokrát ale upozorňuje na trochu jiný případ, a to údajného humanitárního dobrovolníka Nikolaje Zolotarenka. Vdovy padlých bojovníků jej obviňují z podvodu: udržoval je ve falešné naději, že jejich manželé žijí v zajetí u povstalců, a mámil z nich peníze. Nebyly to nijak vysoké částky, v přepočtu třeba 10 tisíc korun na cestu, léky, sanitku. Zolotarenka nakonec zadrželi a podle Faktů u něj našli množství fotografií těl padlých vojáků z márnic na povstaleckém území. Jestli měly sloužit k dalším možným podvodům, je otázkou. Ačkoli rabování a jakákoli kriminalita se na bojišti v ukrajinském konfliktu trestaly na místě a bez soudu, Zolotarenko vyvázl lehce. Je stíhán na svobodě a není vyloučeno, že se z kauzy úplně vyvlékne.
Když se Oleg probral z šoku, šel na běloruskou prokuraturu a na praktiky místní KGB podal trestní oznámení. Stěžoval si, že verbování výhrůžkami je nezákonné.
***
Portál Jakub (Yarcube.ru) z ruské Jaroslavle na vlastní kůži pocítil ruku mocného cenzorního úřadu Roskomnadzor. V rámci zákona o znevažování státní moci, který v zemi začal nedávno platit, ho Roskomnadzor požádal o smazání zprávy, podle níž se na budově místního policejního velitelství objevil nápis znevažující Vladimira Putina. Jakub odmítl a zpráva na jeho stránkách zůstala.
O pár dnů později Roskomnadzor portál zablokoval. Když žurnalisté začali zjišťovat, co se stalo, zjistili, že to bylo kvůli úplně jiné zprávě. Roskomnadzor je na ni – prý – předem upozornil, a protože Jakub sdělení neodstranil do dvaceti hodin, následovala blokace. Redakce ale trvá na tom, že žádné varování neobdržela – a obratem Roskomnadzor zažalovala u prokuratury.
Tady je to už bez otázek – pouze s konstatováním, že je sympatické, když se neutíká z boje.