Show Ukrajince okouzlila
Prezident Zelenskyj zvítězil díky majdanu na sociálních sítích a deziluzi z politiků
Volodymyr Zelenskyj ve druhém kole ukrajinských prezidentských voleb svého soupeře doslova převálcoval, když obdržel přes 70 procent hlasů, kdežto Petro Porošenko zhruba čtvrtinu. Jde každopádně o rekord ukrajinských přímých prezidentských voleb, jejichž historie počíná v roce 1991, stejně jako o mimořádný zisk i v mezinárodním kontextu vůbec.
Asi nejlepší zprávou je skutečnost, že volby proběhly bez velkých podvodů a machinací, což v minulosti na Ukrajině rozhodně nebývalo zvykem. Ostatně, oranžovou revoluci čili první Majdan vyvolalo v roce 2004 podvodné prohlášení Viktora Janukovyče za vítěze prezidentských voleb, byť více hlasů získal Viktor Juščenko.
Druhý Majdan posléze zrodilo zklamání, že prezident Janukovyč, zvolený v roce 2010, nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií, což Ukrajinci vnímali jako rázné přibouchnutí dveří nadějím na reálné zlepšení svých životů. Žádné volby tehdy nebyly v plánu, a tudíž se šli bránit na náměstí.
Baviče vynesla nespokojenost
V květnu 2014 si pak, již v prvním kole, zvolili prezidentem Petra Porošenka. Naděje do něj vložené se však rozplynuly, byť nutno dodat, že měl velmi obtížnou startovací pozici, poněvadž právě začínala válka s Ruskem.
Vlnu masivní popularity komediálního herce Volodymyra Zelenského coby politika lze vnímat i jako další majdan, jako ventil hluboké nespokojenosti s poměry pět let po Majdanu z let 2013–2014, který Ukrajinci nazývají „revoluce důstojnosti“.
Důstojnost se ale těžko zachovává v zemi, kde ekonomika moc nefunguje, korupce stále bují a odkud odjíždějí miliony lidí do zahraničí za prací. Jako gastarbeiteři však mohou jen těžko zakládat rodiny, což mimo jiné přispívá k neradostné demografické situaci. V roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost, měla země skoro 52 milionů obyvatel. Zatímco v roce 2013, před anexí Krymu a vznikem separatistických republik na východě, jich měla už jen 45,5 milionu.
Kromě svobodné volební soutěže přispěl k letošnímu hladkému, nekrvavému majdanu i rozvoj informačních technologií. Základ Zelenského úspěchu totiž tvoří šikovná práce na sociálních sítích, kde se odehrávala většina jeho komunikace s voliči. Zveřejňoval na nich jak profesionálně natočená videa, tak příspěvky typu „selfie na mobil“, které nesly stručné a výstižné politické poselství. Dovedl mixovat různé formy a žánry.
Zkrátka – to, co se naučil v showbyznysu, v politice jako když našel. Dokonce se mu podařilo prosadit debatu obou kandidátů v podobě, jež mu vyhovovala – show na kyjevském stadionu, tedy spíše přehlídku vzájemného překřikování, provázeného bouřlivými reakcemi asi dvaceti tisíc přímých účastníků, kterou přenášely televizní stanice i internetová média.
Klaun i ukrajinský Trump
Nový ukrajinský prezident, byť obdařován nálepkami jako „komik“, „klaun“nebo „bavič“, určitě není nějaký tuctový estrádní vypravěč vtipů – ostatně, v kampani dovedl vystupovat seriózně. Se svým souborem Kvartal 95 dlouhá léta provozuje populární satirický revuální kabaret, tepající ukrajinskou politickou scénu. Podobně zaměřený je i seriál Služebník lidu, kde Zelenskyj hraje středoškolského učitele dějepisu Holoboroďka (Holobrádka), jenž se stane prezidentem a začne Ukrajinu zbavovat všech neduhů a nešvarů.
Věří zhruba třináct milionů Zelenského voličů z druhého kola tomu, že virtuální realita ze seriálu může přejít do reality skutečné? Či tomu, trochu ze zoufalství, chtějí věřit? Je však podobná víra ve světě chytrých telefonů naivní? Není třeba už docela realistická?
V kampani Zelenskyj sliboval boj s korupcí, právní stát, tedy to, co všichni ostatní. Plus přímou demokracii, což však u lidí rozlícených na politickou třídu jako takovou skoro vždy musí zabrat. Vyslovil se pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a do NATO, byť na základě referenda. Předně ale dovedl vyvolat pocit, že je přece jen někdo nový, neokoukaný, nezkorumpovaný. Kvůli profesi showmana ho přirovnávají k Donaldu Trumpovi, leč věkem, vizáží i stylem vystupování má blíže k Emmanuelu Macronovi.
Volba Zelenského je od Ukrajinců sázka do loterie, není jisté, kdo všechno může Zelenským hýbat ze zákulisí. Nemají však moc na výběr.
Riskantní sázka do loterie
V zemi sužované konfliktem s Ruskem, korupcí i opravdu bídnou hospodářskou situací není úspěch Zelenského zase takový div. Od Ukrajinců jde samozřejmě o riskantní sázku do loterie, neboť není jisté, kdo všechno (vedle oligarchy Ihora Kolomojského) může Zelenským hýbat ze zákulisí. Nemají však moc na výběr, respektive mají už dlouho na výběr jen samé riskantní sázky do loterie.
Ukrajinský prezident je sice vybaven většími pravomocemi než třeba český, i on ale k prosazení svého programu potřebuje parlamentní většinu. Tím spíše Zelenskyj, jenž slíbil radikální změny. V průzkumu zveřejněném nedlouho před druhým kolem prezidentských voleb jeho strana Služebník lidu zaznamenala zhruba 25 procent podpory, což by ale na parlamentní většinu nestačilo.
Jedno je každopádně jasné, Zelenskyj bude muset začít vytvářet politické aliance, které však mohou jeho reformní rozlet hodně zbrzdit, ne-li fakticky zarazit.