Nejvíc prázdných bytů je v centru
V Praze je přes 45 tisíc neobydlených bytů. Jejich efektivnější využití by pomohlo řešit současnou bytovou krizi.
PRAHA Snaha zjistit pomocí dat z elektroměrů počet prázdných bytů v Praze se stala jádrem sváru v pražské koalici na magistrátu. Je pravděpodobné, že výměna názorů mezi politiky bude ještě nějakou dobu pokračovat. Faktem ale je, že přesné, aktuální údaje o tom, kolik je v Praze neobydlených bytů, dnes k dispozici nejsou.
Z předchozích statistických šetření lze však usuzovat, že jde o nezanedbatelné množství. Efektivnější využití prázdných bytů by rozhodně pomohlo alespoň částečně řešit bytovou krizi v hlavním městě. Dle realitních odborníků toho lze dosáhnout spíše motivováním majitelů, aby byty pronajímali, nikoliv sankcemi za to, že je nechávají prázdné.
Byty nejen na bydlení
Paleta důvodů, proč jsou byty neobydlené, je pestrá. A rozhodně z toho nelze obviňovat jen určité skupiny zahraničních investorů. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, které prováděl Český statistický úřad, vlastníci neobydlených bytů ve většině případů důvod, proč s nimi nic nedělají, neuvedli. A pokud ho zveřejnili, do kolonky v dotazníku nejčastěji napsali jako příčinu přestavbu bytu či změnu uživatele, dalším vysvětlením pak byla nezpůsobilost bytu k bydlení či nedávno provedená kolaudace.
Příčin je ale mnohem víc. „Vzhledem k tomu, že nejvíce prázdných bytů bylo v Praze 1, se domníváme, že velmi častým důvodem neobydlenosti bytů je i jejich využívání pro jiné účely než pro bydlení. Například pro kanceláře,“ tvrdí Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR). Roli ale mohou hrát i nevyjasněné majetkoprávní vztahy či vyčkávací taktiky. „Třeba kvůli vyjednávání s památkáři, přes nějaké vyhodnocování, jak bude s domem nejlepší naložit z ekonomického hlediska, zda prodat, nebo opravit a pak až prodat,“říká Jan Martina z pražské pobočky společnosti M&M Reality.
A pak jsou tu též zákony. Ty dnes v mnoha případech straní nájemníkům. „Majitel raději nechá byt prázdný, než aby se například horko těžko potýkal s vystěhováním neplatícího nájemníka,“vysvětluje Radomír Kočí, realitní makléř a jeden ze zakladatelů serveru Prázdnédomy.cz, který je přesvědčen, že kdyby se toto změnilo, majitelé bytů by byli pozitivně motivováni svůj majetek pronajímat a na trh by se možná dostaly tisíce nových bytů.
Data stará osm let
Poslední komplexní analýza mapující neobydlené byty v Praze je osm let stará.
ČSÚ získal údaje během sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011.
Tehdy bylo v Praze sečteno 45 664 neobydlených bytů v bytových a rodinných domech, což představovalo bezmála osm procent z celkového bytového fondu. „Nedomníváme se, že by od roku 2011 mělo dojít k nějakému výraznému nárůstu či poklesu míry neobydlenosti bytů,“říká Marek Vácha z IPR. Argumentuje tím, že mezi sčítáními v roce 2001 a 2011 se podíl volných bytů v Praze snížil jen o zhruba dvě procenta. „V hlavním městě je oproti celorepublikové situaci výrazně vyšší tlak na efektivní využívání bytů a domů. A jedním z důsledků i nejnižší míra neobydlenosti v rámci Česka,“upřesňuje Vácha. Průměr za celé Česko činí zhruba 17 procent neobydlených bytů.
Nemovitostí, v nichž zmizel veškerý život, si všímá server Prázdnédomy.cz. Po celé republice je v něm registrováno na 300 prázdných bytových domů, v Praze pak stovka. „Jejich počet spíše roste,“říká spoluzakladatel serveru Radomír Kočí. Nikoliv proto, že by tolik přibývalo prázdných domů, ale proto, že se databáze postupně plní domy, na nichž není na první pohled patrné, že v nich nikdo nebydlí. Až dosud byly v databázi převážně ty objekty, u nichž bylo na první pohled zřejmé, že jsou neobydlené. Měly rozbitá okna či děravou střechu.
Co se prázdných bytů týká, existují ale mezi jednotlivými částmi Prahy podstatné rozdíly. Jak vyplývá ze statistik z roku 2011, nejvíce se jich nachází na území Prahy 1. „Naopak velmi málo jich je například na panelových sídlištích,“Vácha. Obdobné závěry lze vyčíst i z databáze Prázdnédomy.cz. I v ní je nejvíce zastoupeno lukrativní centrum Prahy. Logicky, protože tam je i nejvíce klasických městských bytových domů. Neobydlené jsou například bytové domy v ulici Vítězná na Malé Straně, v ulici Karolíny Světlé na Starém Městě nebo v Dlouhé na Starém Městě. „Největší koncentrace jich je v ulicích Plzeňská a Duškova, kde řadu bytových domů za malé peníze v devadesátých letech koupili Italové a neudělali s nimi vůbec nic, jen je občas nabízejí na prodej za nesmyslné ceny,“říká Radomír Kočí.
Miliardy, které nevydělávají „Ladem ležící“byty představují nevyužité miliardy korun. Dle statistiky společnosti Trigema zaplatí kupující za metr čtvereční ve starším pražském bytě v průměru zhruba 90 tisíc korun. Navíc v Praze je zájem o nájemní bydlení a majitelé těchto volných bytů by neměli problém je pronajmout. I tak nechávají byty neobydlené.
Jen pro představu, loni bylo dle statistik developerských společností Trigema, Central Group a Skanska Reality v Praze prodáno 5000 bytů. Těch neobydlených je tedy více než devětkrát tolik. Je nasnadě, že jejich efektivnější využití by napomohlo alespoň částečně řešit současnou bytovou krizi, kdy kvůli omezené nabídce překročila průměrná cena za metr čtvereční v novém bytě sto tisíc korun. Pro stále větší skupinu lidí je tak pořízení vlastního bydlení nereálné.
Na druhé straně nedostatek nájemních bytů táhne nájemné nahoru. Jak uvádí Trigema, na konci loňského roku překročil průměrný nájem v Praze 24 tisíc korun. „Nástroje města k ovlivnění obydlenosti bytů a domů soukromých vlastníků jsou ale velmi omezené,“upozorňuje Marek Vácha. A Radomír Krejčí dodává: „Je potřeba majitele motivovat, a ne je buzerovat, to nemá šanci na úspěch.“