VŠ je letos opět dostupná...
Dostat se na vysokou školu nebude v letošním roce těžké. Na právech, medicíně či filozofii si ale vybírají
Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou v plném proudu. Během února a března se konaly na většině uměleckých škol, v květnu a červnu pak proběhnou na převážné části ostatních univerzit. Přesné termíny přijímacích zkoušek lze dohledat na webových stránkách jednotlivých fakult, případně ještě ověřit na studijních odděleních vysokých škol.
Jaké jsou šance na přijetí? Letos podobně jako loni jdou ke zkouškám populačně slabé ročníky, a tak jsou šance dostat se na vybranou vysokou školu poměrně velké. Množství studijních míst totiž prakticky neklesá. Podle údajů MŠMT ve školním roce 2018/19 přijaly vysoké školy 83,2 procenta uchazečů. (K přijímacím zkouškám se dostavilo celkem 88 116 studentů a z nich bylo přijato 73 350.) Ještě před deseti lety přitom byla úspěšnost zhruba 76 procent a na přelomu milénia dokonce uspěl jen asi každý druhý zájemce.
Přesto stále existují obory, na které je přijetí bez důkladné přípravy téměř nemožné. Šance na studium těch nejžádanějších se příliš nemění, stále se na ně dostane méně než třetina uchazečů. Jako už tradičně je největší zájem o právnické, lékařské a filozofické fakulty veřejných vysokých škol – k těm nejvyhledávanějším patří Univerzita Karlova nebo Univerzita Palackého v Olomouci. Jen 46 procent uchazečů si věří natolik, aby podalo jen jednu přihlášku, zbytek studentů si úspěch pojišťuje dvěma, třemi nebo i více přihláškami.
Fakulty s velkou poptávkou Podle serveru Kampomaturitě.cz byla loni na lékařských fakultách v České republice průměrná šance na přijetí pouhých 24,7 procenta. Letos se ale tyto fakulty chystají přijímat o 15 procent uchazečů více než loni. Přesto nebude lehké projít poměrně náročným sítem přijímacího řízení. Na uměleckých fakultách loni přijímali 33,2 procenta zájemců, na právnických 43,1 procenta a na pedagogických i filozofických uspělo 53,1 procenta uchazečů. Farmaceutické, veterinární a zdravotnické fakulty přijaly 55,3 procenta zájemců. Ani na některou z fakult sociálních věd nebude tak úplně jednoduché se dostat (loni na Fakultu sociálních věd UK přijali něco přes 37 procent zájemců). Ale celkové číslo zde může zkreslovat fakt, že o některé sociovědní disciplíny je velký zájem, o jiné naopak usiluje pouze pár studentů.
Nejlepší výsledek se počítá Absolventi gymnázií bývají v porovnání s žáky ostatních středních škol při přijímacích řízeních na vysoké školy zpravidla úspěšnější. Podle serveru Infoabsolvent.cz byla jejich úspěšnost v loňském školním roce 91 procent, zatímco u studentů jiných středních škol se pohybovala v rozmezí 75 až 84 procent. Doménou gymnazistů jsou zejména humanitní obory. Tam se však také nejvíce projevuje vysoký převis poptávky, a to hlavně u psychologie (úspěšnost přijetí mají jen 19 %), umění (35 %), publicistiky a knihovnictví (shodně 38 %). Nesnadné je pro ně také přijetí na informatiku (38 %) a lékařské vědy (39 %). Mají zájem i o ekonomické obory, kam jich loni bylo přijato 77 procent, či o pedagogiku, učitelství a sociální péči, kde měli zhruba dvoutřetinovou úspěšnost.
Většina veřejných vysokých škol přijímá studenty (minimálně na některé své obory) na základě výsledků testů Scio. Jedním z nejčastěji používaných je test obecných studijních předpokladů (OSP) či test základů společenských věd (ZSV). Ten první prověřuje základní předpoklady pro úspěšné studium a důležitou roli v něm hraje i omezený čas na řešení. Test ZSV vychází ze základů společenských věd v rozsahu vyučovaném na gymnáziích a obsahuje tři části: Společnost a jedinec, Stát a právo a Hospodářství a svět. Jde o takzvané národní srovnávací zkoušky (NSZ), které nahrazují nebo doplňují přijímačky celé řady vysokých škol v ČR i na Slovensku. Konají se šestkrát ročně v mnoha městech a studenti se na ně hlásí sami nezávisle na přihlášce na vysokou školu.
Výhodou je, že tyto testy mohou uchazeči psát několikrát, a pokud se jim zkouška nepovede, třeba jen vinou nervozity nebo drobné zdravotní indispozice, je možné si ji zopakovat. Pro přijetí se započítá ten nejlepší dosažený výsledek. S ním se pak mohou hlásit i na několik fakult. Pokud některá škola požaduje zkoušky z více předmětů (např. z matematiky, biologie, chemie či cizího jazyka), může se jich student zúčastnit v různých termínech a počítá se mu nejlepší kombinace. Místa konání testů, jejich termíny a další potřebné informace jsou k dispozici na webu Scio.cz. Letos zbývají ještě dva termíny: 1. a 25. 5.
Pro lékařské fakulty ale Scio přijímací testy nechystá. Uchazeči musejí prokázat detailní znalost středoškolské biologie, chemie a fyziky, z nichž píší specifické testy. Některé fakulty navíc vyžadují například test studijních předpokladů nebo ústní pohovor.
Kdy má smysl podat odvolání Pokud se vám přijímací testy nepovedou zrovna na výbornou a obdržíte rozhodnutí o nepřijetí, není ještě všechno ztraceno. Nejpozději do třiceti dnů od doručení záporného vyrozumění je možné podat odvolání (zmeškání této časové lhůty je prominuto jen ze závažných důvodů).
Nejprve byste však měli využít možnosti nahlédnout do vlastních testů a zjistit, zda máte dostatečný počet bodů pro přijetí. Odvolání má totiž smysl podávat jen za předpokladu, že jste sice takzvaně pod čarou, ale zkoušky jste udělali. Pokud se ocitnete těsně pod hranicí přijatých, tím lépe.
Je také dobré, když je žádost konkrétně podložena, například chybou či nejednoznačností v zadání nebo ve vyhodnocení testů. V opačných případech je vaše šance na přijetí poměrně nízká.