... ale ne každá. Jak na odvolání?

Druhou šanci pro nepřijaté nabízí odvolání a další kola přijímacích zkoušek. Bohémskou variantou je takzvaný gap year.

Odvolání musí mít všechny náležitosti: jméno, datum konání přijímacího řízení nebo jednací číslo, obor a samozřejmě odůvodnění. Pozor, některé školy mají vlastní formuláře žádostí, například Masarykova univerzita nebo Ostravská univerzita.

Jestliže děkan, který vaše odvolání posuzuje, své stanovisko nezmění a trvá dál na nepřijetí, předá žádost rektorovi. Ten pak může jeho rozhodnutí změnit, bylo-li vydáno v rozporu se zákonem nebo vnitřními předpisy vysoké školy. Jinak ale žádost zamítne a potvrdí původní rozhodnutí o nepřijetí.

Dojmy a výmluvy nepomohou Někdy se stává, že ve snaze využít všechny možnosti vyjmenuje nepřijatý student v odvolání i důvody, které mu sice mohou připadat adekvátní, ale v přijetí na školu mu rozhodně nepomohou. Nejčastěji to bývá: velký zájem o studium, rodinná tradice, výborné výsledky v předchozím studiu, praxe v oboru, jazykové a jiné zkoušky či absolvování přípravných kurzů.

To vše na rozhodnutí o přijetí bohužel nemá vliv, stejně jako popis subjektivních pocitů z organizace a průběhu přijímacího řízení, pozdní příchod na zkoušku (byť i dobře zdůvodněný), momentální zdravotní indispozice či těžká sociální situace.

Druhá a třetí kola přijímacích zkoušek „to jistí“

Ani v případě, že vás škola nepřijme na odvolání, není třeba věšet hlavu. Řada veřejných vysokých škol pořádá ještě i druhá a další kola přijímacích zkoušek. Soukromé vysoké školy pak obvykle nabírají uchazeče až do konce září (jejich seznam naleznete například na www.vysokeskoly.com nebo www.adresarskol.cz).

Zkusit můžete také vyšší odborné školy. Většina z nich přijímá přihlášky až do konce května a vypisuje i další kola přijímacího řízení. Na tomto typu školy u denního studia (případně i u dalších forem, pokud nejste výdělečně činní nebo nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti) vám zůstane status studenta, i když nestudujete přímo na vysoké škole.

Brána jazyků otevřená

Další možností je pomaturitní jazykové studium, které také zachovává status studenta. Studium je ale třeba zahájit do konce kalendářního roku po první vykonané maturitní zkoušce a jazyková škola musí mít akreditaci MŠMT. Tím, že se student intenzivně věnuje výuce cizího jazyka, má naději na úspěšné složení jazykové zkoušky, která mu může přinést body navíc při dalším pokusu u zkoušek.

Zvolit je možné také studium nultého ročníku na vysoké škole. Pokud však není v kombinaci s pomaturitním jazykovým studiem, ve většině případů nezachovává status studenta.

Pro zájemce o rozšíření jazykových znalostí může být dobrou volbou také takzvaný gap year neboli „rok volna“. Oblíbený je hlavně mezi zahraničními studenty, zejména ve Velké Británii a USA, ale na chuť mu přicházejí už i Češi.

Vycestovat do ciziny můžete jak po vlastní ose, tak s agenturou. Kromě nových zkušeností, zážitků z cest, případné dobrovolnické práce a jazykových znalostí je možné získat také některou z mezinárodních jazykových zkoušek. A třeba si i ujasnit své pozdější studijní preference.

Studentů pedagogiky ubývá Podle údajů Českého statistického ústavu mezi studenty dlouhodobě převažuje zájem o studium obchodu, administrativy a práva (navštěvuje je 20,2 procenta všech vysokoškoláků, z nichž nejvíce je zapsáno na oboru management a správa). Zároveň však tyto obory od roku 2010 zaznamenávají jeden z nejvyšších poklesů studujících. Oblíbené jsou také technické obory, ovšem i ty se v posledních letech potýkají s úbytkem studentů. Výrazně klesá i počet vysokoškoláků v oblasti vzdělávání a výchovy.

Velmi dobře se naopak daří oborům zdravotní a sociální péče, ve kterých během let 2010 až 2017 přibylo pět tisíc studentů. Relativně stabilní je v tomto ohledu i skupina oborů přírodních věd, matematiky a statistiky. Poměrně stálý, pouze s mírným úbytkem zůstává i počet studentů informačních a komunikačních technologií, zemědělství či veterinářství.

Co studují muži a co ženy? Podle analýzy Českého statistického ústavu, která mapovala poměr mužů a žen v různých vysokoškolských oborech, převládají na fakultách informatiky, techniky, výroby či stavebnictví muži.

V kategorii služeb je to téměř vyrovnané, ale samostatné obory bezpečnostní služby či přepravní služby a spoje studuje více mužů než žen.

Vzdělávání a výchova je u nás naopak jasnou doménou žen. V roce 2017 se učitelkou nebo učitelem chtělo stát asi 25 tisíc studentů, z nichž mužů bylo jen necelých 23 procent.

I společenské vědy, žurnalistiku a informatiku studuje více žen než mužů. Z celkem 30,4 tisíce studentů v těchto oborech tvoří zhruba 63 procent ženy.

Techniku, výrobu či stavebnictví v roce 2017 studovalo něco málo přes 48 tisíc osob a jen necelých 33 procent z nich byly ženy. Podíl studentek, které si vybírají technické obory, se během posledních let příliš nemění – pohybuje se v úrovni kolem devíti procent ze všech studujících žen.

Velký zájem o studium, praxe v oboru ani výborné výsledky v předchozím studiu vám při odvolání nepomohou

Cizince lákají obchod a medicína

Ačkoli celkový počet vysokoškolských studentů v ČR v posledních letech klesá, studujících cizinců naopak každým rokem přibývá. V roce 2017 jich na českých vysokých školách studovalo více než 43 tisíc. Jejich podíl na celkovém počtu studentů tvořil 14,7 procenta. Studium na soukromé škole nebo v cizím jazyce si platila necelá třetina z nich. Ostatní studovali na veřejných školách v češtině, ve standardní lhůtě, tedy bezplatně.

Stejně jako čeští navštěvují i zahraniční studenti nejvíce školy zaměřené na obchod, administrativu a právo – studuje je 20,6 procenta všech cizinců. Z této skupiny si nejčastěji volí obor management a správa.

Další přitažlivou oblastí je pro ně medicína, vybralo si ji přibližně 18 procent cizinců. Okolo 14 procent studentů ze zahraničí zvolilo techniku či stavebnictví. Společenské vědy studuje 10,5 procenta všech cizinců a umění či humanitní vědy asi devět procent. Nejmenší zájem pak zahraniční studenti v roce 2017 projevovali o obory z oblasti vzdělávání a výchovy. Ty zaujaly jen 790 cizinců.