„Ohlídejte si čínské investice“

PRAHA Experti z washingtonského Center for a New American Security (CNAS) dospěli k závěru, že pro Čínu je iniciativa Jeden pás, jedna cesta ústředním nástrojem prosazování geopolitických ambicí ve světě. Vycházeli z analýzy deseti projektů Pekingu v Latinské Americe, Evropě i Indonésii. Všude narazili na problémy.

„Chtěli jsme zjistit, jak tyto projekty skončily. Analyzovali jsme, jestli je například nedoprovázela korupce. Některé projekty však korupce doprovázela. V mnoha případech nesplňovaly ani nároky na ochranu životního prostředí. A často nezohledňovaly zapojení místní pracovní síly,“popsal LN Rush Doshi, jeden z autorů studie CNAS. Spolu s kolegou Danielem Klimanem navštívili Prahu, kde ve středu vystoupili na přednášce organizované nadací Forum 2000.

Jedním z projektů, které ve světě sledovali, byla výstavba přehrady v Ekvádoru. Začal už v 80. letech a stále není u konce. Zakázku za dvě miliardy dolarů získala čínská firma Sinohydro. Většinu nákladů přitom pokrývají čínské banky. Asi patnáct připadá na ekvádorský stát. „Je to absolutní selhání. Přehrada je nebezpečná. Obsahuje několik strukturálních vad v základech. Musejí odpouštět vodu, aby byla funkční, což způsobuje povodně v přilehlých farmářských oblastech,“upozorňuje Doshi. Autoři však zároveň zdůrazňují, že studie by neměla vést státy k přerušení obchodních kontaktů s říší středu. Chtějí pouze varovat před velikými ambicemi, jejichž praktické naplnění často pokulhává.

Existuje minimálně sedm důvodů, proč je dobré zpozornět, když přijde řeč na čínské projekty z iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, kterou podporuje i u nás Peking. Přehledně je vypočítává nová studie výzkumníků z USA.

Drahá maďarská cesta

Jiným, nám geograficky bližším příkladem, který si analytici z CNAS vybrali, byl projekt výstavby železnice mezi Budapeští a Bělehradem. „Výrazným rizikem je proces výběru dodavatele, který nebyl dostatečně otevřený a transparentní. Často se v Čínou podporovaných projektech stává, že se místní firmy nemohou o zakázku ucházet. Ve výsledku to pak pro danou zemi nemusí být vůbec výhodné,“konstatoval Doshi. O zakázku se kvůli možnému porušení unijních pravidel hospodářské soutěže zajímá Evropská komise. Projekt podle CNAS není pro Maďary ani ekonomicky výhodný. Původně měli do projektu vložit 1,95 miliardy dolarů, přičemž Čína na to poskytla dvacetiletý úvěr ve výši 1,66 miliardy dolarů. Později ale náklady na projekt vzrostly a dnes Maďaři Pekingu dluží včetně úroků 3,37 miliardy dolarů.

Vzhledem k významu budoucích infrastrukturních projektů spojených s rozvojem internetu varují experti CNAS i před účastí čínských firem na budování sítí 5G. „Je jasné, že pro země s demokratickým systémem vlády je složité říci, že zakazují působení například firmy Huawei. Je ale dobré nastavit bezpečnostní standardy,“řekl LN Kliman.

Čínský prezident Si Ťin-pching už před šesti lety prohlásil, že projekty Pekingu podporují navazování „přátelství mezi lidmi“a vytvářejí „lepší budoucnost“.