Vědci postrádají soupis „vetřelců“

PRAHA Experti od roku 2016 připravovali soupis toho, které zavlečené rostlinné a živočišné druhy škodí české přírodě. Našli dvě stovky zástupců, z nichž některé by dle nich bylo vhodné přidat na národní seznam invazních druhů. Obecné nařízení řeší Evropská komise.

Nyní jsou přírodovědci v šoku. Česká novela zákona o ochraně přírody a krajiny už s tímto soupisem nepočítá, ač v dřívějších verzích národní seznam mívala.

Přední ekologové, botanici i zoologové proto zaslali v úterý ministerstvu životního prostředí stanovisko, v němž poukazují na potřebnost cílenějšího seznamu pro ČR. „Se zděšením jsme zaznamenali, že v aktuální verzi návrhu zákona tato možnost již není uvedena,“stojí v dopise, který mají LN k dispozici. Autorem je Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR, jenž patří spolu s dalším signatářem Petrem Pyškem k nejcitovanějším českým vědcům.

„Domníváme se, že národní seznam je velmi důležitý, neboť evropský seznam je přísný a rigidní, co se týče zacházení s přírodními druhy. Má jen pár výjimek. Kdežto v národním seznamu bychom si mohli nastavit vhodnější kritéria – že nějaký druh lokálně škodí a budeme jej v dané oblasti likvidovat, jinde ne. Byl by na míru přizpůsoben podmínkám,“říká LN Pergl, jenž přípravy českého „indexu“koordinoval. Umožnilo by to prý efektivnější boj se zavlečenými zvířaty typu norků a rostlin jako šťovík alpský a střemcha.

„Invaze jsou zároveň globální i regionálně specifický fenomén... Vypuštění národního seznamu z návrhu novely je o to absurdnější, že ČR má takový seznam v podstatě k dispozici – vznikl před pár lety ve spolupráci odborníků z Akademie věd, vysokých škol, výzkumných ústavů a ministerstva a byl i publikován,“dodává Pyšek.

„S prostorem pro budoucí vytvoření národního seznamu v aktuálním návrhu změny zákona o ochraně přírody a krajiny nepočítáme,“sdělil LN Ondřej Charvát z tiskového odboru resortu životního prostředí. „Návrh národního seznamu odmítli hospodáři v krajině – sdružení třinácti subjektů včetně Českomoravské myslivecké jednoty, Českého rybářského svazu a podobně, přestože s nimi ministerstvo o vzniku seznamu jednalo dva roky,“doplňuje.

Český index, jehož obdobu již mají Španělé, Nizozemci, Finové anebo dokonce brexitující Britové, mohl být přidanou podporou pro získávání dotací z EU na potírání „vetřelců“. Dle Pergla možná došlo k nedorozumění; mezi dvoustovkou eventuálních českých přídavků, jež možná vystrašily myslivce či rybáře, bylo vlastně jen pár druhů, u nichž byla výslovně doporučena likvidace.

Hodně v ČR škodí norek – který asi v celoevropském seznamu kvůli Skandinávcům nebude – a dále mýval, bolševník, ambrózie anebo kleštík způsobující včelí varroázu (jsou i na seznamu EU).

Stanovisko podepsalo za své organizace včetně Univerzity Karlovy či České botanické společnosti deset top vědců. „Biologické invaze jsou motorem změn biosféry – a nelze bojovat proti všem. Prosadil se proto diferencovaný přístup, který rozlišuje invazní druhy dle nebezpečnosti. Ta je v různých regionech různá. Pro efektivní zvládaní invazí je proto nezbytné mít flexibilní seznamy,“řekl LN David Storch, jenž předsedá České společnosti pro ekologii.

„Je jasné, že zařazení druhů do národního seznamu a pravidla zacházení by měla být výsledkem debaty mezi zájmovými skupinami. Vypuštění možnosti tento národní seznam vytvořit by management nepůvodních druhů na našem území značně zkomplikovalo,“míní Adam Petrusek, proděkan Přírodovědecké fakulty UK.

Přední české přírodovědce děsí, že z návrhu zákona o ochraně přírody vypadl národní seznam invazních druhů rostlin a živočichů. Před možnými dopady teď varují přímo ministerstvo.