Na práci ano, pro život ne
Přebujelé ceny za bydlení v Praze a Brně komplikují přidělování městských bytů v okolních okresech
PRAHA Popěvek, že Pražákům je hej, se míjí s realitou. Rozhodně není hej těm, kteří v hlavním městě shánějí bydlení. Pořád ale platí, že možnosti výdělku jsou v metropoli nejvelkorysejší, a tak čím dál víc lidí řeší nepoměr denním dojížděním. Do svých domovů na prstenci kolem Prahy se vracejí s nadstandardní finanční výbavou a některá okolní města zjišťují, že jim to začalo dělat průvan při přidělování městských bytů.
Nejvýraznější zkušenost s tím udělalo Kladno. Svoje byty pronajímá prostřednictvím obálkové metody – zájemci vypíší, jaký nájem jsou schopni hradit. Pravidelně se tam stávalo, že vyhráli lidé s trvalým bydlištěm v Kladně, kteří jezdí za prací do Prahy. Vesměs svobodní či bezdětní jedinci, kteří mají kupní sílu na to, aby „přeházeli“matky samoživitelky, mladé rodiny s dětmi nebo seniory, kterým by městské byty měly sloužit přednostně, protože na tržní ceny nestačí. Pokroucená realita zdivočelého nemovitostního byznysu tak začala vyhánět nezdravé úponky i do okolí.
Bonus za dítě
„Problém se začal projevovat v průběhu roku 2018 v souvislosti s růstem cen nájemného v Praze. Bavíme se o tom s kolegy a kolegyněmi ze samospráv, protože komerční nájemné je dnes už tak vysoké, že ani některé profese odměňované podle tabulek nemohou jednoduše sehnat nájemní bydlení – typicky učitelé, hasiči, policisté, zdravotníci,“řekl LN Dan Jiránek, primátor Kladna.
Ve středočeském okresním městě se proto rozhodli zavést strop na maximální nabídku, za niž už se příhozy nepočítají, mez je na 145 korunách za metr čtverečné. Navíc upravili speciální koeficient, který zvýhodňuje zájemce s potomstvem. „Koeficientem se násobí nabídnuté nájemné tak, aby se zvýšila preference zejména rodin s dětmi a zvláště s dětmi do čtyř let věku,“doplnil Jiránek. Změnu v Kladně zavedli rozhodnutím zastupitelstva letos v polovině března.
V Nymburce jsou ještě o krok dál, na obálkovou metodu už před pár lety rezignovali právě proto, aby se k obecnímu bydlení dostali skutečně ti, kdo ho nejvíc potřebují. „Výběr provádí z konkrétních žadatelů o konkrétní volný byt rada města, kritéria a zásady jsou předem stanovené,“říká Hynek Fandák z odboru správy městského majetku v Nymburce. Připouští, že důvod, proč se radní nepotýkají s obtížemi většího rozsahu, spočívá hlavně v mrňavém bytovém fondu.
V tom není Nymburk ani zdaleka sám. Byty se v minulosti masivně privatizovaly ve většině českých měst
Na jižní Moravě se vydatně dojíždí za prací do Brna třeba z Břeclavi. Do centra metropole je to odtamtud pětatřicet minut, díky dobrému vlakovému spoji tedy stejně dlouho jako z brněnské části Bystrc. „Zatím se s podobným problémem jako Kladno nepotýkáme, ale jeho příklad nám bude sloužit jako varovný,“uvedl místostarosta Břeclavi Jakub Matuška.
Především v Praze byl nárůst nákladů – jenž stále ještě nehlásí konec – dramatický, na úrovni nájmů i nákupů. Za pět let stoupla cena za metr čtvereční o více než 48 procent. V Praze i v Brně přitom nejvíc zamrzla nová výstavba a jejich obyvatelé se stěhují pryč, přičemž vzdálenostní perimetr se rozšiřuje. Podle dva roky starých čísel jezdilo denně do zaměstnání v hlavním městě 138 tisíc lidí, nejvíc z nejtěsněji „přilípnutých“okrajů Praha-východ a Praha-západ. Číslo už dnes bude vyšší a ve prospěch vzdálenějších okresů, hodnoty nemovitostí nabobtnaly už i na vnějším rubu hlavního města.
V případě Brna je v každodenním pohybu zhruba 100 tisíc lidí. Právě v lokalitách poblíž Prahy a Brna, tedy výsep, kde se dá nejlépe vydělat, ale není to k životu, je tlak na růst nájemného nyní nejintenzivnější, zvláště když je v místě pohodlné spojení po železnici. Jak se šíří dál a dál pražští a brněnští výdělkáři, tak se šíří i zdražení nemovitostí.
Východisko? Stavět
Záchrannou sítí by měly být právě městské byty. Jenže jejich počty jsou tristní a pořadníky v obcích dalece přesahují sumu toho, co radnice mohou nabídnout.
Systémovým řešením, nemá-li ho předběhnout příchod ekonomického „mrazu“, je ale jedině čilejší výstavba nových nemovitostí, aby houpačka mezi nabídkou a poptávkou nebyla tolik vychýlená. Ostatně už v roce 2016, kdy trudné období teprve začínalo, vydával obyvatel Prahy za pořízení průměrného bytu jedenáctinásobek čistých ročních příjmů; republikový průměr byl 5,5násobek.
Zvláště v Praze a jejím těsném okolí teď většina inzerátů cílí zcela mimo potřeby rodin. Nejčastější velikost jsou dva pokoje a cena za ně astronomická. Dikce nabídek ani nepočítá s tím, že by v bytech někdo skutečně žil a vychoval děti. Rovnou se avizuje, že jde o investiční příležitosti. Vláda se snaží strnulý stav odblokovat usnadněním výstavby v novém zákoně, ale ten má platit nejdřív od roku 2023.