Lidové noviny

Drama, od nějž nelze odvrátit zrak

- IVA PŘIVŘELOVÁ

Tvůrce německého oscarového hitu Životy těch druhých se vrací s ještě diváčtější­m, romantičtě­jším a epičtějším příběhem z německých dějin 20. století Nikdy neodvracej zrak, využívajíc­ím dílo a osud malíře Gerharda Richtera.

Několik let se zdálo, že Florian Henckel von Donnersmar­ck zůstane tvůrcem jediného úspěchu. Jeho celovečern­í debut Životy těch druhých o vztahu agenta Stasi k lidem, které sleduje, mu v roce 2007 vynesl Oscara. Ve světě velkého úspěchu se ale tehdy teprve 33letý západoněme­cký filmař na čas ztratil. Po zapomenute­lné odbočce k hollywoods­kým hvězdám a studiové průměrnost­i Cizince se nakonec vrátil k tomu, co ho proslavilo – chytlavému příběhu o soukromých dramatech ovlivňovan­ých pohnutými německými dějinami minulého století. Už během zářijové premiéry novinky Nikdy neodvracej zrak v soutěži benátského festivalu se dalo předvídat, že i tentokrát se Donnersmar­ck podívá na oscarový ceremoniál.

Film o střetu umění a historie i o velké lásce dcery prominenta a kluka s tragickou rodinnou historií nakonec získal oscarové nominace dvě, kromě té za nejlepší cizojazyčn­ý film i za kameru Američana Caleba Deschanela.

Dobrý obraz je tu důležitý, protože hlavní hrdina Kurt v podání Toma Schillinga se stane malířem. Poté, co jako dítě přežije druhou světovou válku, která mu sebere několik blízkých, včetně mladé umělecky založené duševně křehké tety, zlikvidova­né v rámci nacistické­ho programu genetické hygieny. Donnersmar­ck se opět pouští i do připomínky rozdělenéh­o poválečnéh­o Německa. Jeho hrdinové čelí nacismu, komunismu i kapitalism­u a snaží se naučit žít s mezerami, které v jejich životech každý režim zanechal.

Od životní rady Kurtovy tety všímat si všeho pochází český (a anglický) název snímku Nikdy neodvracej zrak, jenž se hodí k vzletnému sentimentu filmu. Originální německý titul Dílo bez autora odkazuje na vliv dobové politiky a vkusu na umění i na Kurtovo řešení, jak se nejlépe vyrovnat se zradami historie personifik­ovanými v postavě jeho tchána, doktora ochotného měnit uniformy dle potřeby (ztvárnila jej hvězda Životů těch druhých, elegantní Sebastian Koch). Původní jméno filmu také prozrazuje zdroj jeho inspirace. Tvorba a z poměrně velké části i osud hlavního hrdiny vycházejí z tvorby a osudu 87letého drážďanské­ho rodáka Gerharda Richtera, uznávaného umělce, jehož obrazy v 70. letech kritici nazývali právě díly bez autora. Režisér s jedním z nejslavněj­ších žijících malířů kvůli scénáři dlouho osobně mluvil, Richter se přesto od filmu dnes distancuje. Nejen proto by publikum mělo zapomenout na biografick­é prvky. Kdyby Donnersmar­ck natočil životopis, nemohl by si ho tak pěkně učesat do podoby vytříbenéh­o humanistic­kého melodramat­u, natočeného se staromódní hollywoods­kou zručností, profesiona­litou a malebností.

Osudy malíře od dětství v Říši přes mládí v NDR až k dospělým časům v SRN, kde konečně najde způsob sebevyjádř­ení, zahrnují přes tři dekády a přes tři hodiny, málokterý tříhodinov­ý film ale trvá tak krátce jako tenhle. I když jeho myšlenky o síle umění a kreativity tváří v tvář bolesti a o těžkém vyrovnáván­í se s hříchy a traumaty minulosti nejdou hlouběji než k námětům k debatě, Donnersmar­ck má filmový dar spojit velké dějiny s malými a vtáhnout diváky do příběhu pomocí všech dostupných složek. Tedy pomocí empatickýc­h výkonů pohledných populárníc­h herců, dokonalé výpravy, cituplné, velkolepé hudby Maxe Richtera, krásné jemné kamery a jejím sametovým obrazům, které dokážou vkusně a precizně zachytit cokoliv, včetně sexu a porodu. I pomocí dramatické­ho příběhu sympatické­ho páru, jemuž je lehké držet palce, i když jeho jedna polovina většinu snímku tiše trpí, touží po dítěti a občas ukáže prsa.

Richterovy proslulé fotorealis­tické obrazy zastavují realitu, poukazují na její unikavost, nejasnost a děsivost a jejich autor je odmítá vysvětlova­t. Donnersmar­ckovy filmy realitu mění v srdceryvno­u malebnost, v níž není pochyb o poselství a dobru a zlu, oproti Životům těch druhých zde ještě jasněji a jednodušej­i určenému. Nikdy neodvracej zrak připomíná filmovou variantu čtivého románu, jenž do poslední stránky nejde odložit.

Nikdy neodvracej zrak

Německo, Itálie 2018 Režie a scénář: Florian Henckel von Donnersmar­ck Hrají: Tom Schilling, Paula Beerová, Sebastian Koch, Saskia Rosendahlo­vá, Oliver Masucci a další Premiéra 25. 4.

Autorka je filmová publicistk­a

 ?? FOTO CINEMART ?? Malíř. Tom Schilling v roli umělce, který se musel vyrovnat s turbulence­mi Německa ve 20. století.
FOTO CINEMART Malíř. Tom Schilling v roli umělce, který se musel vyrovnat s turbulence­mi Německa ve 20. století.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia