Od jidáše k náckovi
významem píšeme s malým počátečním písmenem. Z dnešního okénka se podíváme na některá česká křestní jména, která označují něco jiného než osobu.
Zůstaneme-li ještě u jídla, nabízí se pro změnu vánoční pokrm kuba. Zde je však souvislost se jménem Kuba až druhotná; Český etymologický slovník Jiřího Rejzka hledá původ u slova houba (srov. nářeční hubník), které se přiklonilo ke jménu Kuba .To františek má etymologii barvitější, slovo zřejmě vzniklo metaforickým přenesením tvaru františkánské kapuce na vonný kužel. Třešňová větévka zvaná barborka má naopak původ zcela průhledný – snítka se tradičně řeže na sv. Barboru. Proč dostal polštářek pod sukní název honzík (na Moravě janek), žádný etymologický slovník uspokojivě nevysvětluje. Podobně je tomu u nářečního označení pavoukovce sekáče johana – lidová tvořivost ho však tradičně spojuje s dvojverším ze známé písničky našla ho Johana / s dlouhýma nohama. Jednoznačný původ nelze prokázat ani u trojice anton (policejní vůz), antoušek (ras) a antoníček (slangově skříň pro elektroměr). U antonu přichází v úvahu souvislost se sv. Antonínem, patronem ztracených a ukradených věcí, případně s berlínským vězením na Antonstrasse, anebo s argotickým jménem pro pražského kata. Antoušek zase údajně vychází ze jména pražského pohodného Antona Schecka. O slangovém výrazu antoníček pak slovníky mlčí úplně.
Do oblasti profesního slangu spadají také andula (figurína či letadlo Antonov AN-2), případně anča (anatomie), a matěj (po myslivecku zajíc). Označení pro letadlo a anatomii zřetelně vychází z hláskové podoby slov, označení pro zajíce může mít souvislost s dalším významem apelativa matěj, totiž popleta. Zato původ slangového názvu pro figurínu je opředen pouze nedoloženými zkazkami o utonuvší dceři vynálezce resuscitační figuríny Anně. Uděláme-li naopak úkrok k mužskému tělu, setkáme se s havlem a emanem (druhy účesů); havel
má prý původ u Karla Havlíčka Borovského a eman u proslulého pražského holiče Emanuela Kodyma. Méně šviháckou částí těla je pak milan, někdy též karel (slangově obézní břicho), jehož etymologie je zcela zastřená. Téže ozdobě se dříve říkalo také nácek;
označení však nemá nic společného s pravicovými extremisty, pochází z domácké podoby jména Ignác.
Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR