Policie: Neřešil napadené stromy
Szóráda přivedl do funkce Marian Jurečka (KDU-ČSL), když byl ministrem zemědělství ve vládě Bohuslav Sobotky, skončil loni v květnu. Jurečka předevčírem v reakci na razii sdělil, že zůstává klidný, protože jakékoli kriminální chování vylučuje. Szórád v České televizi dodal, že celá věc je absurdní.
Podle policie je důvodné podezření, že někdejší ředitel Lesů selhal ve vztahu k broukovi v několika ohledech. Dovolil, aby nasmlouvané firmy na těžbu a lesní práce vypověděly smlouvu bez sankcí. Z nových tendrů vzešly podmínky horší pro stát. Dále Szórád nechal rozpustit pěstební a rezervní fond, který má sloužit, když dojde na nenadálý průšvih, jako je třeba ten s lýkožroutem.
„Daniel Szórád měl v letech 2015 až 2017 rozhodnout o rozpuštění rezervního fondu ČR do zisku tak, aby byl naplněn hospodářský výsledek stanovený zřizovatelem, (…) fond byl určen jako finanční rezerva pro případ nenadálých investic, zejména v případě vzniku kalamit. (…) byl státní podnik nucen v roce 2018 přistoupit ke komerčnímu úvěru, aby zajistil své poslání stanovené zřizovací listinou,“popisuje se v dokumentech spojených s vyšetřováním.
Že rezervní fond bývalý ředitel zrušil, potvrdil Szórádův nástupce Josef Vojáček v rozhovoru pro časopis Lesnická práce z loňského října. „Tímto postupem se stav finančních prostředků na účtech podniku velmi ztenčil, a Lesy ČR tak byly přenastaveny na průběžné provozní financování. Rezervy ke konci roku 2018 nebudou mít Lesy ČR žádné,“uvedl tehdy.
Zlatá nosnice
Když se policie pídí po tom, proč a z jakého popudu nechal Szórád zlikvidovat finanční polštář, odpověď je v tomto případě poměrně jednoduchá: nutila ho k tomu vláda. Pro pochopení je potřeba vrátit se do roku 2012, kdy kabinet Petra Nečase kvůli probíhající ekonomické krizi hledal nové zdroje příjmů, kde se dalo. Tak vznikl nástroj, který se jmenuje fond zakladatele, a je to vlastně kanál, jímž zisky (polo)státních firem putují do rozpočtu.
Už v roce 2012 se zrovna o Lesích hovořilo jako o zlaté nosnici, jenomže se postupně vyčerpala na hranu skonu. Za posledních pět let si vlády z Lesů takhle vytahaly 30 miliard korun. V době hospodářské krize a výdělkového zdraví státního podniku to mohlo dávat smysl – jenže praxe pokračovala i v letech národohospodářské kondice a naopak prudce se zhoršující smrkové katastrofy. Letos to bude poprvé, co erární kasa po Lesích nic nechce. Ani nemůže – podnik má od začátku roku vyjednaný až půlmiliardový kontokorent u UniCredit Bank, aby vůbec mohl fungovat. Jedna věc je, že jako zodpovědný manažer mohl Szórád miliardovým požadavkům vlády víc vzdorovat, když viděl, jak klesá cena dřeva.
Druhá věc je, jestli vláda, která o postupujícím kůrovci věděla rovněž, měla odliv zisků do rozpočtu vůbec žádat. Nicméně to předmětem policejního vyšetřování není – na rozdíl od zmíněných kontraktů na komplexní dodávky lesnických prací. U těch Lesy umožnily výpověď, aniž by se aktivovaly smluvní sankce. Škoda ve výši 2,4 miliardy, kterou měl podle policie Szórád způsobit, je úhrnem neinkasovaných sankcí a rozdílem mezi původními a novými tendry.
I na tento krok měl exředitel státního podniku svolení od vlády, z podzimu roku 2017. Vyšetřovatelům ale vadí, že se na tom začal s dodavateli domlouvat ještě předtím, než mu k tomu dali ministři zmocnění svým usnesením.
K Szórádově smůle se začala hned v roce následujícím po jeho jmenování rozmáhat lýkožroutí pohroma. Podíl kalamitní těžby zničených smrků prudce stoupal, předloni a loni vlastně ztratilo smysl jakoukoli těžbu plánovat. Protože přednostně musí pryč havarijní dříví a objem roční těžby je omezený, aby v lesích vůbec něco zbylo. Na zdravé stromy už nezbylo místo.
Tím se ve velice krátkém čase dramaticky proměnila situace na trhu: cena dřeva se propadla pod polovinu původní hodnoty, zpracovatelé i lesní dělníci byli a jsou tak zahlceni prací, že nestíhají všechny prokousané smrky kácet, ošetřovat a odvážet. Nabídka, aby kontrakty skončily bez pokut předčasně a nahradily je nové tendry, byla reakcí právě na cenový propad – podniky původní smlouvy uzavíraly v úplně jiných poměrech rentability.
Brouk měl čas
Za selhání a přispění ke kůrovcové pohromě považuje chování státního podniku vedle policie i Česká inspekce životního prostředí. Loni v březnu dokončila prověrku, která cílila právě na efektivitu boje s broukem. Seznala, že dominantní vlastník českých stromových porostů selhal.
Například napadené smrky v Rázové stály na místě ještě 7 týdnů poté, co se vyznačily k těžbě. „Pro dokreslení nedostatečnosti a nevčasnosti jednání je možno k délce období přičíst ještě lhůtu, kterou Lesy ČR určují smluvnímu partnerovi ke skácení kůrovcových stromů a asanaci jejich dříví. Výsledkem je tak dlouhé období, které za normálních podmínek stačí kalamitním druhům kůrovců k dokončení vývoje a šíření do dalších porostů.“
Policie zjištění povýšila do podezření z kriminální motivace – podle ní Szórád nedbal na zdraví lesů a environmentální katastrofu, protože se raději soustředil na to, aby dal vydělat soukromým firmám.