Alternativa normou
Lány nerozbijeme jen na povel od roku 2020
Otom, že velké širé lány jsou problémem, víme desítky let. Jenže jedna věc je vědět o problému a diametrálně odlišná je řešit jej. Zemědělec si pochopitelně své pole dobrovolně nerozparceluje jen proto, aby prospěl krajině a klimatu. Velké pole pohodlněji obdělává velkou technikou, též se mu snadněji sklízí a v neposlední řadě je možné s velkými objemy plodin i lépe kalkulovat a obchodovat. Když už tedy víme, že velká pole zemědělce snadněji uživí, měli bychom s tímto faktem pracovat.
Připustíme-li, že „zemědělská výroba“není jen ekonomickou činností, ale má dalekosáhlé a celospolečenské dopady, pak nutně dospějeme k výsledku, že ochrana půdy, vody i klimatu je mnohem důležitější než vlastní výroba. Chceme-li tedy po zemědělcích, aby se chovali jinak, musíme je k tomu motivovat. Nařízení vlády spojené s dotacemi jsou pobídkou, nicméně pro změnu způsobu práce velkých agrofirem to nemusí stačit. Cožpak mohou z roku na rok zahodit své kalkulace, vypovědět leasingové smlouvy na strojový park a mávnutím kouzelného proutku vše změnit?
Náš problém není v tom, že nevíme, co bychom měli dělat v zemědělství lépe. Žádné postupy, žádné technologie nečekají na objevení, odborníci vědí a mají vyzkoušené, že šetrnější postupy fungují i ekonomicky, problém vězí v tom, že nejsme schopni přesvědčit ty, kdo na půdě hospodaří, aby změnili zažité postupy. A nepodsouvejme prosím „sedlákům“, že jsou zpátečničtí, nedůvěřiví či nepoučitelní. Jejich zdrženlivost vůči nadekretovaným receptům je dána tím, že jejich obživa závisí na mnoha faktorech a především „vyšší moci“– počasí. Kdo by své už tak dost nejisté živobytí ještě kořenil experimentováním? Na druhé straně jsme se přesvědčili, že zemědělci reagují velice rychle, pokud vidí, že něco funguje.
Poměrně zábavné je naše „městské“žehrání na zemědělce. Za to, jaké plodiny a v jaké míře pěstují a jak se ke krajině chovají „venkované“, můžeme v zásadní míře my ve městech. Proto buďme otevření a snažme se změnit i své požadavky na venkov. Každý může přemýšlet, jak žít lépe, a to nikoli jen skrze nákup předraženého tovaru v „bio“obchodu. Inspirativní výzvu aktuálně šíří Český svaz ochránců přírody, který apeluje na každého, ať seká méně často svůj trávník – zabrání vysychání půdy. To můžeme dělat i ve městech.