Branky, body, bankroty
Sportovci v běžném životě také někdy doplácejí na to, co jim v jejich sportovní kariéře bylo ku prospěchu. Na své velké sebevědomí a obrovskou touhu uspět. S neutuchajícím nadšením, ale zároveň často elementární neznalostí problematiky se vrhají do projektů, v nichž mají jen malou šanci uspět.
Stačí vzpomenout na podnikatelské eskapády někdejšího fenomenálního českého hokejového brankáře Dominika Haška. Se stejnou tvrdohlavostí, s jakou se držel svého unikátního brankářského stylu, se snaží prosadit i v byznysu. Jenže zatímco v hokejové bráně jeho styl nakonec slavil úspěch, na podnikatelském hřišti ho zatím stíhá prohra za prohrou. Nejprve se snažil prorazit s vlastní značkou oblečení Dominator, jenže když na firmu deset let doplácel, aniž by se zvyšovaly její obraty, raději její činnost ukončil. Podle vlastních slov na ní prodělal něco kolem 80 nebo 90 milionů korun. Ani to ho ale neodradilo a pustil se do dalšího podnikatelského plánu a opět v tvrdě konkurenčním prostředí. Se svým nápojem Smarty se bez větších úspěchů pokouší prosadit na poli energetických drinků.
Haškovy podnikatelské neúspěchy nejsou mezi sportovci žádnou výjimkou, na rozdíl od jiných ale ke svému štěstí v byznysu stále prodělal méně, než kolik si sportem stačil vydělat. To už se ale bohužel nedá říct o jiné české gólmanské legendě Romanu Čechmánkovi. Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa sice během své kariéry vydělal asi čtvrt miliardy korun, během pár let neúspěšného podnikání ale o vše přišel. Od roku 2013 byl v insolvenci, o rok později vyhlásil soud konkurz na jeho majetek. Hrozilo mu dokonce až deset let vězení – teprve před pár dny byl zproštěn obžaloby z podnikatelského podvodu.
Nebuďte jako oni
Nepříliš úspěšnými investicemi byla známá i řada zahraničních hvězd. Slavný basketbalista Scottie Pippen kupříkladu utratil 50 milionů dolarů za nákup luxusních letadel pro nikdy nefungující leteckou společnost. Jeho kolega z NBA Antoine Walker přišel o dvojnásobnou částku při podnikání s realitami. Na mizinu se kvůli špatným investicím (a také přemíře alkoholu) dostaly i dvě slavné fotbalové superstar z britských ostrovů – již zmíněný George Best a také Paul Gascoigne.
Špatné investice ale nejsou jedinou cestou vedoucí k finančním problémům sportovců. Svou přirozenou soutěživost a přebytek testosteronu sportovci často vybíjejí v zálibě, jež je pořádně drahá – v hazardu. Své o tom ví i nejslavnější český hokejista Jaromír Jágr, který podle amerického magazínu Complex prosázel jen na hazardní webové stránce CaribSports půl milionu dolarů. V jednom rozhovoru ostatně sám Jágr přiznal, že na internetu přišel při sázení takřka o milion dolarů, další spoustu peněz jej pak stála jeho záliba v kasinech. V porovnání s některými jinými sportovními hvězdami se přitom česká 68 ještě držela při zemi.
Slavný basketbalista Charles Barkley údajně prohrál v kasinech okolo deseti milionů dolarů, přičemž o 2,5 milionu dolarů byl schopný přijít během šesti hodin hraní blackjacku. To ovšem pořád ještě není vůbec nic proti golfistovi Jacku Dalymu, který podle svých vlastních memoárů nechal v kasinech něco mezi 50 až 60 miliony dolarů. Přičemž kolem 1,5 milionu dolarů byl schopný v Las Vegas naházet do hracích automatů. Na vášeň pro hazard přitom nedoplácí zdaleka jen ty největší hvězdy. Když se před několika lety dělal průzkum mezi 92 kluby nižších anglických fotbalových soutěží, ukázalo se, že v každém z nich propadli hráčské vášni v průměru tři hráči.
Ještě dráž než všechna luxusní auta, šperky a prohry v kasinech ale mnohé hráče vyjde jejich neuspořádaný rodinný život. Své o tom ví třeba americký fotbalista NFL Travis Henry, který má minimálně 11 dětí s 10 různými ženami. Podobně je na tom i Evander Holyfield, který musí platit výživné svým 11 dětem, které má s devíti různými matkami. Když NFL sestavovala finanční desatero, kterým se měli všichni její hráči řídit, byl v něm proto začleněn i tento bod: „Dobře si vybírej dívky pro milostné vztahy, a když se oženíš, nerozváděj se. Vždycky tak ztratíš kus majetku. A pamatuj, že 75 % sportovců se rozvádí až ve sportovním důchodu, kdy už žádné další vysoké příjmy nepřijdou. Nebuď hloupý jako oni.“
Přirozeně neplatí, že by všichni sportovci byli ohledně správy svých peněz nezodpovědní. Mnozí s nimi zachází příkladně, a dokonce se s tím snaží pomáhat ostatním. Klasickým pozitivním příkladem je osud basketbalové hvězdy Adonala Foyla. Rodák z ostrovního státu Svatý Vincent a Grenadiny, ležícího v jižním Karibiku, se dostal do USA v patnácti letech díky tomu, že si jeho talentu na jednom turnaji v Dominikánské republice všiml americký manželský pár Jay a Joan Mandleovi. Foyle se dokázal prosadit v NBA, a když s aktivní sportovní kariérou v roce 2009 po dvanácti letech končil, měl podle webu Basketball–Reference.com vyděláno 63 milionů dolarů. Velké peníze ho ale nezkazily, za což podle vlastních slov vděčí hlavně svým „náhradním rodičům“– Jay Mandle je vystudovaný ekonom, jeho žena Joan profesorkou sociologie a ženských studií.
„Nikdy nesmíte dovolit penězům, aby stanovovaly hodnotu toho, jakým jste hráčem nebo člověkem. Je to jenom nástroj, který když správně uchopíte, bude pracovat ve váš prospěch. I proto jsem ke každé své smlouvě přistupoval s tím, že může být moje poslední. Nedbal jsem na to, jak se na mě dívají nebo co si o mně myslí moji spoluhráči, když jsem jezdil na zápasy ve své toyotě, zatímco ostatní se vozili v luxusních fárech,“vysvětloval před lety v jednom rozhovoru Foyle. Absolvent sportovní psychologie na univerzitě se nakonec rozhodl, že bude s plánováním budoucnosti pomáhat ostatním hráčům. Poté, co jeho kariéru ukončilo zranění, napsal již několik knih, v nichž sportovcům radí, jak zacházet s vydělanými penězi.
Život po životě
Českou obdobou Foyla by mohl být někdejší skvělý volejbalista Martin Lébl. Po úspěšné volejbalové kariéře spoluzaložil společnost Sportfin, v níž pomáhá sportovcům hospodařit s penězi a řešit život po sportovní kariéře. Jak říká, Sportfin zastupuje kolem stovky hráčů z volejbalu ze všech zemí a poskytuje finanční poradenství i sportovcům jiných agentur.
Pomocnou ruku podal před pár lety sportovcům i Český olympijský výbor svým programem Duální kariéra, v jehož rámci se jim snaží pomoci s uplatněním po skončení jejich profesionálního sportovního života. Sportovcům pomáhá se vzděláním, poskytuje jim odborné poradenství, ať již jde o otázku osobního rozvoje, nebo třeba správy peněz. Zprostředkuje jim například stáže, nebo dokonce zaměstnání u některé z partnerských společností programu.
S vlastním programem Eliit, který měl pomoci sportovce připravit na jejich „druhý život“přišly před rokem i hráčské asociace hokejistů, fotbalistů a basketbalistů v Česku. Činnost programu je ale bohužel kvůli nedostatku financí v současnosti pozastavena. Jak říká spoluzakladatel programu Jakub Hyspecký, v českém prostředí musí většina hráčů řešit jiné potíže než superhvězdy vydělávající desítky milionů dolarů. Naprostá většina českých sportovců se totiž sportovními výdělky do života rozhodně zajistit nemůže.
Podle Hyspeckého pobírají čeští fotbalisté a hokejisté v nejvyšší soutěži v průměru okolo 80 tisíc korun měsíčně. „Když si spočítáte, že vám tento příjem bude chodit zhruba 12–13 let, tak vám jasně vyjde, že nejste schopni se po zbytek života zajistit,“vysvětluje Hyspecký. Smyslem programu Eliit bylo podle něj jak zlepšení finanční gramotnosti, tak hlavně příprava na život po kariéře, a to prostřednictvím doškolovacích a jazykových kurzů, ale i škol. Spolupráce měla probíhat i s HR agenturami a mělo jít i určitou osvětu veřejnosti.
„Lidé vidí sportovce jako hvězdy v drahých autech, to je ale holý nesmysl, realita je úplně někde jinde,“říká Hyspecký.