Když chybí pravidla, lidé začínají víc pít

S profesorem londýnské University College Martinem Bobákem o tom, proč je cesta k demokratickým poměrům pro lidi tím bolestnější, oč déle trval socialistický pokus

Smíchat výsledky například depresivních symptomů je ošidné, protože každá kulturní oblast si vykládá stejné otázky trochu jinak. Co se považuje za symptomy deprese v Anglii, nemusí nutně platit třeba v Rusku nebo v Litvě. U alkoholu jsou ale jasné biologické pochody, které ovlivňují zdraví. A pokud měříme spotřebu alkoholu podobně, tak by i mechanismy vedoucí k biologickému postižení měly být přibližně stejné. Pokud mluvíme o cholesterolu, obezitě, diabetu a jejich vlivu na zdravotní stav, je to podobné.

LN Co jste sledovali?

Nejprve účastníci prošli fyzickým vyšetřením, vyplnili dlouhý dotazník a byla jim odebrána krev. Takhle se nasbírala základní data a založila kohorta. Potom jsme čekali, až se v kohortách vyskytnou nová onemocnění nebo úmrtí a zjišťovali jsme, jestli se nějak týkají faktorů, které jsme změřili. Například jsme se podívali na to, jestli symptomy deprese mají vliv na riziko budoucích úmrtí na kardiovaskulární choroby během příštích deseti až patnácti let. Zjistili jsme, že skutečně ano.

LN Proč k tomu dochází?

Existují dvě hypotézy. Podle první je deprese spojována s nezdravým životním stylem a chováním, například kouřením, konzumací alkoholu, obezitou. Druhá hypotéza říká, že psychologický stres a deprese vedou k psychologickým a neurohumorálním změnám, které ovlivňují zdravotní stav nezávisle na jmenovaných rizikových faktorech. Vědecká debata naznačuje, že oba mechanismy hrají svou roli.

LN Výsledky jsou stejné ve všech státech?

Jsou podobné, s jednou výjimkou: jednou z otázek, kterými jsme se zabývali, byl pocit kontroly nad životem, tedy jestli můžete ovlivnit, co se s vámi a kolem vás děje. To je jeden z faktorů, u kterých psychologové předpokládají, že mají vliv na celkové zdraví. Předpokládá se, že pocit kontroly má vliv na vnímání a zvládání stresových situací, nezdravé chování a další rizikové faktory. Použili jsme mezinárodně uznávanou škálu asi deseti otázek, kterými se ptáme se ptáme, zda lidé mohou nebo nemohou ovlivnit, co se s nimi děje. Nikoli pouze ve vztahu ke zdraví, ale jestli celkově mohou vést takový život, jaký chtějí. V ČR, Polsku a Litvě platilo – čím vyšší kontrola nad životem, tím nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby. V Rusku to neplatilo.

LN Jak si to vysvětlujete?

Přesně nevíme. Předpokládáme, že by to mohlo souviset s tamním duchem kolektivního myšlení, které je v Rusku rozšířenější než v ostatních zemích. Poláci, Litevci i my jsme víc individualisticky založení. Více přemýšlíme nad tím, jak vedeme svůj vlastní život. V Rusku má kolektiv větší váhu. Druhou možností je, že zatímco formulace oněch otázek v ostatních zemích nepůsobila větší problémy, tak v Rusku se nás lidé, zvlášť ti starší, ptali – co tím myslíte? Často otázky nepochopili.

LN Zjistili jste, že by ekonomická transformace mohla ovlivňovat lidi prostřednictvím alkoholu?

Ano, ale je to asi složitější. Podle národních statistik například nebylo zřejmé, že Rusové mají vyšší spotřebu alkoholu než my, Litevci nebo Poláci. V té

LN Když tedy náš rozhovor shrneme, dá se říci, že lidé umírali ve sledovaných státech víc a byli nemocnější, protože v nich proběhly socioekonomické změny, transformace?

Obecně platí, že čím vyšší hrubý domácí produkt (HDP), tím vyšší délka života. Ale existují výjimky: USA mají jeden z nejvyšších HDP na světě, ale jejich střední délka života je nižší, než by odpovídalo jejich bohatství. Dalším důležitým faktorem totiž je, jak je bohatství v populaci rozděleno. Pokud je rozděleno velmi nerovnoměrně, také to není dobré. Na druhé straně existují některé země, které mají vyšší střední délku života, než by jim příslušelo podle HDP. Třeba Kuba má nižší dětskou úmrtnost než Spojené státy. Je to zřejmě proto, že její omezené finanční prostředky jsou rozděleny na dětskou péči velmi rovnoměrně. Podobné je to s Kostarikou a našli bychom výjimky i ve střední a východní Evropě.

Česká republika a Polsko jsou zhruba na úrovni, která jim podle hladiny bohatství přísluší. Jak se od poloviny 90. let zvyšuje naše bohatství a životní úroveň, zvyšuje se u nás také střední délka života. Ekonomické faktory a regulace sociálních nerovností jsou hnací motory zdravotního stavu populací. Ale jaké jsou přesné mechanismy vlivu těchto faktorů na zdraví, o tom se dosud vedou debaty.

Autor je spolupracovníkem redakce