Kombajn vyhnal koroptve a motýly
Zemědělství se přizpůsobilo potřebám těžkých strojů a rychlého zisku. Ztráta krajinné rozmanitosti ústí v mizení fauny i flóry
PRAHA Jeden vědec před pár lety naložil do auta rodinu a vydal se s ní na sedm set kilometrů dlouhou dovolenkovou výpravu australským venkovem. Běžný smrtelník by to nejspíš přešel, ale badatel si všiml, že za celou dobu nemusel čistit přední sklo od následků kolizí s hmyzem. Tak vznikla studie, která doložila, že už skoro polovina hmyzích druhů vymírá, a přidala se do celosvětové vědecké iniciativy, jež včera vyústila ve zveřejnění dosud nejzevrubnějšího reportu svého druhu.
Potíže nemá zdaleka jen hmyz. Riziko, že budou následovat dinosaury, visí nad čtyřiceti procenty obojživelníků, více než třetinou útesových korálů či mořských savců, ptáci se dotahují k úbytku svého druhu o dvacet procent rozmanitosti. Zrovna v případě České republiky jsou okřídlení tvorové, ať už ti pernatí, nebo hmyzí, mimořádně ohrožení, protože tuzemská krajina se po sérii lidských zásahů změnila ve velkou odvodněnou placku bez původních stanovišť pro rostliny i zvířata.
Rychlý výdělek
Včerejší zpráva mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu jmenovala neudržitelné využívání půdy jako první z pěti nástrojů, jimiž člověk devastuje zdroje pro ostatní druhy i vlastní potomky. V tuzemském prostoru to platí maximálně. Pole se slila do obrovských lánů, remízky zmizely, aby nic nepřekáželo těžkým strojům. Na místo políček pěstebně náročné zeleniny přišly obří bloky rychloobrátkové řepky či kukuřice, podpořené tunami pesticidů.
„V České republice jsou monokulturní lány a mezi nimi nerostou remízky, malá křoviska, zcela chybí drobné mokřadní biotopy. Přišli jsme o velké množství míst, kde rostliny a živočichové mohou žít, což tu dramaticky ovlivňuje rozmanitost druhů. My jsme vlastně přišli o diverzitu krajiny a tím jsme přišli o diverzitu živočichů a rostlin,“řekl LN Adam Petrusek, proděkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V intenzivní přeměně krajiny tak, aby byla ke konzumnímu užitku, Česká republika rozhodně není sama. Nejrozsáhlejší studie, co kdy na téma ekosystémů a druhové rozmanitosti vznikla, mimo jiné detekovala, že člověk svým potřebám přizpůsobil tři čtvrtiny suchozemské plochy. Více než třetinu světového povrchu a přibližně pětasedmdesát procent sladkovodních zdrojů spolyká pěstování plodin nebo chov zvířat. Společenská spotřeba prudce roste – chceme víc jíst, víc pít, nakupovat i cestovat.
„Hlavní společenský problém je zaměření na krátkodobý zisk. Problém pro přírodu nastává, když zemědělec neřeší, aby krajinu či pole předal svým dětem a vnoučatům, ale když řeší, aby co nejdříve vydělal velké peníze. To je pochopitelně věc, která není dlouhodobě udržitelná. Zemědělci maximalizují svůj zisk v rámci toho, co jim pravidla dovolují. Pokud zemědělec dělá vše naprosto čistě a legálně, neznamená to, že je to pro krajinu dobré,“dodává Petrusek. Podle něj jediná cesta vede přes zásadní proměnu dotační politiky – udržitelné hospodaření se musí vyplatit.
Podle různých pozorování vyklidily v České republice prostor kombajnům koroptve, skřivani či linduška polní, zřetelně se ztenčily také řady motýlů. Ti mají rádi vlhká zákoutí; odvodňovaná pole s lesy znamenají likvidaci míst, kde mohou žít.
Vědci: Nežertujeme
Zásadních změn je podle mezinárodního panelu zapotřebí podstatně víc. Vědci se shodli, že mantra ekonomického růstu je překonaná a začíná požírat sebe sama. Tím, jak si člověk dopřává, nač si vzpomene, zajišťuje, aby si budoucí generace neměly z čeho dopřát. „Základní, vzájemně propojená síť života na Zemi se zmenšuje a stále více se třepí. Ztráta biodiverzity je přímým důsledkem lidské činnosti a zakládá zrovna tak přímé ohrožení lidského blahobytu ve všech koutech světa,“shrnul včera německý profesor Josef Settele.
Dopady na lidský komfort se projeví v dostupnosti komodit, jejichž přítomnost dnes vypadá samozřejmě. Od jablka, které nevznikne, pokud jabloň nikdo neopyluje, až po medicínské přípravky. „Asi čtvrtina léčiv pochází nějakým způsobem z přírody. Sedmdesát procent léků, které slouží při rakovině, jsou buď v přírodě, nebo tam mají základ,“řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd v reakci na zprávu OSN.
Ztotožnil se i se závěrem mezinárodního panelu, že růstové hospodářství má být nahrazeno udržitelným. „Lidé si musí uvědomit, že to není legrace. Budeme muset honbu za penězi nahradit honbou za přežitím přírody, pro který ona nepotřebuje nás, ale my ji k přežití ano,“dodal.
Závěry odborného pléna jsou teď společně s doporučeními k dispozici představitelům 132 členských států mezinárodního panelu OSN, kam patří i Česká republika. Ekologové vyjádřili naději, že se zpráva stane impulzem pro konferenci, která se příští rok koná v Číně a bude se zabývat Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti.