Tričko za 2,5 tisíce litrů vody
PRAHA Takový obyčejný den: dva šálky kávy, k snídani banán, na oběd kuře s rýží, večer tři piva s přáteli a pro radost nová halenka. Konečný účet vody, která se musela použít, aby si člověk tohle dopřál, činí na konci dne 4231 litrů. Zní to jako hausnumero, ale tolik vody je potřeba prolít, aby se vyjmenované produkty dostaly k zákazníkovi. Říká se tomu vodní stopa. Její otisky vedou k jedné z odpovědí, jak pomoct pochroumanému životnímu prostředí: změnit spotřebitelské návyky.
„Transformační změnou, která je nyní nezbytná, máme na mysli fundamentální a systémovou reorganizaci životů jednotlivce i v globálu,“uvedl Josef Settele, německý vědec, který se podílel na zprávě o stavu biodiverzity.
Lipský profesor dodal, že odpor vůči tomu očekává značný, protože nároky na udržitelnost jdou proti lidskému pohodlí. Zásadní proměnou musí projít především zemědělství a farmaření, protože i vodní cena titulárního trička spočívá ve vypěstování a nabarvení bavlny.
Na vodní stopě potravin, výrobků nebo služeb se poslední roky dokumentuje, v čem spočívá spoluzodpovědnost jednotlivce. Obyvatel města dojíždějící kamkoli na bicyklu může argumentovat, že jeho chování přírodě svědčí, ale když si k tomu pětkrát do týdne dopřeje sushi z tuňáka a argentinský steak, environmentální karma je zkažená.
Pomůže změna návyků
Vědci nevyzývají lidstvo, aby se svléklo donaha, živilo se kořínky a vrátilo se na stromy. To, oč jim jde, je střídmost. A pochopení, že když si kvůli blahobytu zplundruju zdroje, další generace nebudou mít, co by kvůli svému komfortu plundrovaly. „Průměrný Čech může pomoci svými spotřebitelskými návyky. Tedy nebude kupovat věci, které jsou vysloveně neekologické,“přibližuje odborník na biodiverzitu David Storch.
Jak dodává Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny, zcela klíčová při mentálním přenastavení je environmentální výchova. Světová organizace pro výživu a zemědělství už třeba spustila na děti cílenou kampaň, kde mimo jiné s obrázkovým doprovodem vysvětluje, proč se nemá plýtvat jídlem. Vedle toho, že v koši skončí vodní stopa, energie a něčí práce, potraviny, které hnijí na skládce produkují metan.
Důraz na šetrnější přístup vštěpuje brožura také přes ilustrovaný příběh Červené Karkulky. Už ji nemůže přepadnout vlk v temném lese. Protože stromy se vykácely, případně je sežral kůrovec, a vlk ztratil přirozené místo kde žít, natožpak kde číhat na Karkulku.