Prioritou lékařů už nejsou peníze

FN Plzeň

LN Co vám dělá v současnosti největší starosti?

Hlavní výzva, na které čile pracujeme, je rozdělenost areálů. Máme lochotínský a borský areál, které jsou od sebe vzdálené pět kilometrů a ten borský je výrazně starší. Nemocnice je rozdělená na dvě části, kdy některé obory jsou pouze tady nebo pouze tam, zatímco některé laboratoře či rentgeny musíme mít na obou pracovištích. Stojí nás to nejenom větší pořizovací náklady, ale i servis těchto přístrojů atd. Naším cílem tedy je, a proto jsme nechali zpracovat rozvojový generel, přestěhovat velkou část borských klinik na Lochotín. Musíme kvůli tomu stavět nové budovy.

LN A co bude s borskou částí?

Tam chceme nechat menší část nemocnice, řekněme okresního typu, kde budou chirurgie, ARO, interna, rentgen a následná péče. V blízkosti centra města to bude mít velký smysl.

LN Pociťujete nějak, že jste blízko hranic, odcházejí vám lékaři a sestry do Německa?

Největší exodus pracovníků byl v roce 1990. Nejen do Německa a do Británie, ale i do soukromého sektoru. Teď to není tak alarmující. Musíme si hlavně uvědomit, kolik zahraničních studentů studuje medicínu na českých vysokých školách. Studují-li v češtině, studují zadarmo, a následně odcházejí domů nebo do ciziny. Bude jich až kolem 30 procent. Když je tedy ze stovky třicet cizinců, tak vím, že zhruba dvacet mi jich odejde. Jsou to hlavně Rusové a Slováci. Loni u přijímacích zkoušek na plzeňskou lékařskou fakultu uspěla ze všech žadatelů nejlépe Ruska s trvalou adresou v Moskvě. Asi tady žila, protože uměla česky, ale musíme brát v potaz, že je to cizí státní příslušnice, která sem přišla jen kvůli špičkovému vzdělání. To nás tíží. LN Nešlo by pak o diskriminaci, kdyby Slováci a Rusové museli za studium v češtině platit, zatímco Češi ne?

Zeptám se vás takto: když půjdete studovat do Londýna, v jakém jazyce studujete?

LN V angličtině.

Vidíte, a zaplatíte mnohem víc než Angličan, věřte mi. Slováky mám rád, nic proti nim nemám. Ale dneska je to jiný stát. Pojďme si tedy říct, že každý, kdo má trvalou adresu v Česku, tak studuje zadarmo, ale všichni ostatní za to musejí platit. Jde o to si říct, jak to vlastně chceme.

LN Nemocnice nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik vám jich chybí a kolik lůžek kvůli tomu zeje ladem?

Chybí nám jich čtyřicet tři z celkového počtu 1600. Je to dáno tím, že jsme největší a nejlépe platící zaměstnavatel v celém Plzeňském kraji, poskytujeme superspecializovanou péči, což některé sestry také láká, a pak i tím, že sestrám na rodičovské dovolené umožňujeme, že si mohou vzít menší úvazek. To také pomáhá. Dřív jsme totiž bývali i minus sedmdesát či osmdesát sester, takže minus čtyřicet sester je dobré. tři zdravotních

LN Musíte i tak mít kvůli tomu zavřená nějaká lůžka?

Jsou to jednotlivá lůžka, kdy třeba na jednotkách intenzivní péče jedeme na devět lůžek místo na deset. Ale to je dáno i tím, že jsou prázdniny, vzdělávací kurzy pro zaměstnance nebo nečekaná onemocnění. Rozhodně nejsou uzavřená celá oddělení.

LN Platy loni rostly mnohem rychleji, než s čím počítala úhradová vyhláška. Už víte, kolik peněz vám na ně bude chybět?

Meziroční nárůst na platy činí v plzeňské fakultní nemocnici 350 milionů. Letos jsme poprvé dosáhli toho, že 50 procent z rozpočtu už činí platy. Ale máme spočítáno, že bychom měli s penězi vyjít. Jsme nemocnice, která je v černých číslech. Za loňský rok jsme na mimořádných odměnách, které máme standardně třikrát za rok, v červnu, v září a v prosinci, vyplatili našim zaměstnancům 200 milionů korun včetně odvodů. A pokud budeme letos dobře hospodařit, tak by mělo být i na odměny.

LN Není těch 50 procent rozpočtu na platy už příliš velký podíl? Kolik je to vlastně peněz?

Samozřejmě, je to hodně. Celkový rozpočet na rok 2019 činí 7,2 miliardy.

LN Jste tedy v černých číslech, takže nemáte žádné faktury po splatnosti?

Nene, jsme dobří hospodáři. Ale je to dané i celým systémem fungování nemocnice. Je tu centrová péče, která odčerpává velké množství peněz . Máme to zaúkolováno tak, že za nasazení každé nové léčby je zodpovědný vždy šéf centra. Jde o to, abychom léčili efektivně a poskytovali léčbu tam, kde má být. Abychom někomu řekli, že mu nasadíme léky a že mu zbývají dva týdny života, které stráví v nemocnici, to je protismyslné. To by nikdo z nás nechtěl.

LN Bojujete s tím, že odkládáte léčbu pacientů, na které už není

21 klinik, 19 oddělení,

■

šest ústavů

1739 lůžek

■

70 331 hospitalizací

3460 porodů

1 014 642 ambulantních

■

vyšetření

4659 zaměstnanců, z toho

■

951 lékařů a 1618 sester a porodních asistentek ■ ■

rozpočet? Jak veliký je to problém?

Máme oddělení manažerských informací, které úzce spolupracuje s jednotlivými klinikami a online jim poskytuje data, jaký mají rozpočet, jaká je rezerva a jak postupně plní plán. Takže se nám v žádném případě nestává, že bychom třeba přestali dělat nějaký typ operací. Naši přednostové vždycky vědí, jak to jde nejenom s plánovanými operacemi, jako je třeba totální endoprotéza, ale i jak to jde třeba s úrazy. Víme, že v létě jich je víc, třeba pády z kol, jiné měsíce jsou zase hluché, takže i to lze namodelovat. A pak to závisí i na tom, jak se dohadujeme se zdravotními pojišťovnami.

LN A jak to máte třeba s čekacími lhůtami u totálních endoprotéz?

Čekatelům garantujeme 12 měsíců, ale v současnosti je čekací lhůta na kyčel šest až devět měsíců. Paradoxem je ale jiná věc. Razíme teorii, že když přijde pacient, tak mu řekneme, ať přijde na operaci hned zítra. Divil byste se, kolik lidí se lekne a chce s tím ještě počkat, protože si musí zařídit ještě spoustu věcí. Když to tedy úplně otočíme a řekneme jim, že zítra, tak zjistíme, že by si raději ještě půl roku počkali.

LN Jaký je podle vás největší problém současného zdravotnictví?

Určitě je třeba pracovat na úhradách a úhradové vyhlášce. To, co dnes je, že dostáváme zálohové platby, vyúčtujeme je a pak je to koňský handl, kdy pojišťovna řekne: tady vám to krátíme, a my zase, že tady nám musí připlatit. Na tom se bude muset hodně pracovat. Podle mě by bylo ideální vystavit pacientovi účet a do 30 dnů by ho musel on nebo pojišťovna proplatit, to by záleželo na jeho pojistce. Pacient by tak věděl, co stojí jeho zdraví. Možná by si potom rozmyslel i to, jestli bude jezdit na kole bez helmy nebo na lyžích mimo sjezdovku. Byl by to hezký výchovný moment, protože pacienti by si uvědomili, kolik odvádějí na zdravotním pojištění a kolik čerpají. Také by jim třeba došlo, že nemusejí všechno sníst a všechno vypít a že diskontní potraviny jsou diskontní potraviny a podle nich je potom diskontní i zdraví.

Průměrný plat lékaře v plzeňské fakultní nemocnici je 92 tisíc korun. „Když k nám přicházejí mladí lékaři či sestry, tak se neptají na výši platu, protože vědí, že je dobrý, ale ptají se na volný čas,“tvrdí proto ředitel plzeňské fakultní nemocnice Václav Šimánek s tím, že do budoucna to bude velký problém.

LN Jsou i další problémy?

Měla by se opravdu udělat páteřní síť nemocnic a říct, tady máme nemocnice, které pokryjí danou oblast, a pod nimi jsou nemocnice, které jsou menší. A přesně jim definovat, jaký rozsah péče jim přísluší. Když zmíním Plzeňský kraj, tak fakultní nemocnice výborně, ale na jihu musejí být minimálně klatovská anebo domažlická nemocnice, aby pokryla Šumavu a jih kraje. Bude navíc dobře, když daný špitál bude vědět, na které případy stačí a na které už nestačí. A ty, které nedělají rutinně, musejí automaticky přiletět do vyššího zdravotnického zařízení. Je to levnější a my pacienty vrátíme zpět na doléčení. Potřebujeme tedy definovat, co je přednemocniční, nemocniční a následná péče a udělat síť nemocnic. Pak se to i lépe financuje.

LN Ještě něco doplníte?

Třetí věc je samozřejmě personál. Musíme se smířit s tím, a trochu tomu i jít naproti, že nová mladá generace už nemá prioritu peníze. Dřív jsme pracovali proto, abychom si mohli pořídit auto nebo dovolenou. Dnes jsou platy velmi dobré, jak jsem říkal, jsme nejlépe platící zaměstnavatel v Plzeňském kraji. Když nám přicházejí mladí lékaři nebo sestry, tak se neptají na výši platu, protože vědí, že je dobrý, ale ptají se na volný čas. A tomu se budeme muset přizpůsobit. U nás je průměrný plat lékaře 92 tisíc, ale oni budou chtít zážitky, aby si plat užili. To bude velký problém do budoucna. Pro mě jako pro mladého lékaře byla čest, když jsme mohl někam vycestovat, na kongres nebo na stáž. Dnes je musíte přemlouvat. Přitom zdrojů, které jim umožňují, aby nemuseli jíst pořád mraženou zeleninu jako já v Americe, abych přežil, je spousta. Mají velké možnosti na výběr, ale nechce se jim, protože chtějí volný čas a zážitky.

Dalším hostem seriálu LN Kapitáni velkých nemocnic bude za týden ředitel FN Hradec Králové Vladimír Palička.