Kdo zvedne voliče z gauče

Souboj o křesla v europarlamentu vrcholí. Čísla sice favorizují hnutí ANO, zádrhelem ale může být nezájem voličů.

PRAHA Favoritem květnových voleb do Evropského parlamentu zůstává vládní hnutí ANO, jež má potenciál získat hlasy třetiny tuzemských voličů. Vyplývá to z dubnové analýzy volebního potenciálu, který pro Českou televizi zpracovala společnost Kantar CZ. ANO by získalo 30 procent hlasů, za ním se umístili Piráti (23,5 procenta), po nich následuje ODS (19,5 procenta). Výsledek klání však zásadně ovlivní volební účast – a ta bývá u eurovoleb velmi nízká.

Zveřejněná data nejsou klasickým volebním modelem, který by předpověděl, jak by to dopadlo, kdyby se teď konaly volby. Volební potenciál proti tomu jen říká, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu. Zahrnuti jsou všichni, kteří nevylučují svou účast ve volbách, tedy i nerozhodnutí. Dotazovaný může uvést více politických subjektů současně. „Lidé v průměru váhají mezi dvěma stranami,“řekl LN analytik agentury Kantar Pavel Ranocha.

Dle Daniela Prokopa z výzkumné agentury Median vyjadřuje volební potenciál nejlepší možný scénář, strop počtu hlasů, který může strana získat. „Účelem je nominace do debat v televizi. Jde o to, aby tam šly strany, jež oslovují největší část veřejnosti,“řekl Prokop.

Naplnění voličského potenciálu není podle sociologů vůbec jednoduché. „Pravostředové strany (STAN + TOP 09, Piráti) i ČSSD mají potenciál vyšší, voliči však dosud nejsou mezi těmito stranami rozhodnutí. Hlasy se zde značně tříští. K rozhodnutí dochází až velmi pozdě, často během závěrečných televizních debat či dokonce až u volební urny,“vysvětlil Ranocha s tím, že na tyto voliče nejvíc působí finální fáze kampaní.

Proti tomu například hnutí ANO či KSČM mají voličskou základnu většinou pevnou. „U nich očekávám, že volební potenciál bude z velké části naplněn. Voliči ANO mají většinou jasno. Těžko s nimi něco pohne, aby hlasovali pro jinou stranu. Ani volební kampaň pro ně není tak rozhodující. Jde však o to dostat je k volbám,“uvedl Ranocha. Počet získaných křesel sice nejde z potenciálu vypočítat, k tomu by se musel udělat zmíněný volební model, přesto Ranocha odhaduje, že například ANO by mohlo získat pět, možná šest křesel v europarlamentu. Proti minulým volbám by si tak mohlo hnutí polepšit, doposud sedí v Bruselu za ANO čtyři europoslanci.

Vše ale závisí na tom, jak se hnutí ANO podaří zmobilizovat své voliče. Právě nízká volební účast je dle sociologů průvodním jevem eurovoleb. V roce 2014 dorazilo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. Důvodem tak chabého čísla je dle expertů neznalost a z ní plynoucí nezájem. „Lidé nevidí, že by mohli něco změnit, mají pocit, že témata řešená na půdě europarlamentu jsou pro ně vzdálená. Nevidí přímý dopad své volby, nevidí linku mezi tím, co dělá europoslanec a jak to pak finálně dopadne na ně,“vysvětlil Ranocha.

Dominance dvou témat

V předvolební kampani zatím dominují dvě témata: dvojí kvalita potravin, a migrace a s ní spojená ochrana vnějších hranic. Obé rezonuje napříč společností, nejsou velké rozdíly věkové, genderové ani vzdělanostní. Dvojí kvalita potravin zajímá o trochu více ženy, rozdíl však není kdovíjak velký. Prioritní jsou pro voliče rovněž témata spojená se zdravotnictvím.

„Celkově jsou předvolební témata dost obecná, strany je podcenily. Řekl bych, že politické subjekty se bojí a sklouzávají k frázím,“uvedl Prokop s tím, že pokulhávají i online kampaně. „Ani na sociálních sítích toho není moc,“řekl.

Evropské volby se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Voliči vyberou 21 europoslanců, kteří získají mandát na pět let.