Němcům se omlouvat nemusíme ani oni nám
Význam událostí druhé světové války se dle archiváře Vojtěcha Šustka nemá překrucovat. Češi nebyli národem kolaborantů, tvrdí
PRAHA I čtyřiasedmdesát let od svého konce druhá světová válka formuje myšlení evropských národů, včetně toho českého. Ten si v letech 1939 až 1945 prošel svým „soukromým“peklem protektorátu. Archivář Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy, kde působí od roku 1992, považuje události dosud největšího válečného konfliktu v dějinách Evropy i světa za nadále vlivné. „To, jak nyní žijí český i jiné národy, vyplývá z jejich historie,“řekl Šustek v rozhovoru pro server Lidovky.cz.
Dle autora knih o dění v Protektorátu Čechy a Morava se vyznění válečných let v historii republiky už od čtyřicátých let záměrně překrucuje. „Zhruba od poloviny 90. let se v médiích za nepřímého přispění řady politiků a za účasti řady novinářů, spisovatelů a filmařů rozjelo něco, čemu říkám ,německá postnacistická revizionistická propaganda‘,“popsal Šustek.
Archivář tvrdí, že se objevují snahy postupně převrátit role pachatelů a obětí. Začínat mají výzvami k takzvanému smíření národů a pokračovat připomínkami, že „nejen Němci přece páchali zlo“. Vrcholem pak má být dle Šustka omluva za násilí páchané Čechy
Absolvoval studia pomocných
■
věd historických a archivnictví
na Filozofické fakultě UK v Praze
Zkoumal a publikoval
■
k tématům germanizace Prahy v letech německé okupace a český protinacistický odboj 1939–1945
publikace: Atentát na R.
■
Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava, O životě, oběti a smrti pravoslavného kněze V. Petřka a jeho rodiny, Zlato se čistí v ohni
na Němcích na konci války, aniž by se bralo v úvahu, co mu předcházelo. Archivář přesto varuje před obviňováním nové generace Němců. „Myslím si, že my, dnešní Češi, nemusíme nic odpouštět dnešním Němcům, kteří žádné zločiny nepáchali. Oni určitě nemají co odpouštět nám,“shrnul archivář původem ze Šumperka.
Podobný efekt měla dle jeho výkladu mít i snaha o vykreslení Čechů jako kolaborantského a poraženeckého národa. S tím přitom začali již sami okupanti. „Tehdy si totiž funkcionáři německé policejní správy ve své interní komunikaci stěžovali, že Češi nechtějí udávat druhé za peníze, že raději položí život, než aby spolupracovali s gestapem. Šéf pražského gestapa Hans-Ulrich Geschke v jednom dokumentu sepsal, že na Čechy platí jedině takzvaný zostřený výslech. Což byl eufemismus pro mučení. Ze sedmi milionů Čechů dobrovolně kolaborovali pouze jednotlivci,“vysvětlil Šustek a dodal, že se Němci za okupace snažili v tisku pomocí poděkování za vzornou spolupráci vzbudit v Češích pocit, že kolaborovat je běžné a normální. Dalším adresátem byla nepřátelská cizina.
Podle Šustka je inspirativní připomínat etický odkaz českých vlastenců. Tyto snahy však bývají spojované s nacionalismem. „Je za tím i snaha vytvořit uměle jakéhosi člověka evropského. To ale napáchá spíše více škody než užitku,“myslí si Šustek.
CVeílcýerčotzěhtoevnoar čtěte na