Co je dobré vědět o maturitě?
Středoškoláky za pár dnů čekají ústní maturitní zkoušky. Co bude jejich obsahem a jak se na ně připravit? Kolik žáků maturuje letos na jaře?
Zkoušky z dospělosti jsou v plném proudu. V tuto chvíli mají studenti už část z nich za sebou – v dubnu psali písemné práce z jazyků a v prvním květnovém týdnu didaktické testy z matematiky i češtiny (letos na ně bylo dokonce o něco víc času než loni – na češtinu 75 minut a na matematiku 120). Matematický test ale absolvovali jen ti, kteří si „královnu věd“vybrali jako druhý povinný maturitní předmět místo cizího jazyka. Zatím je totiž matematika u maturit stále nepovinná.
Co se týká cizích jazyků, mohou čeští studenti vedle obligátní angličtiny maturovat také z němčiny, francouzštiny, španělštiny či ruštiny. Dokonce si mohou zvolit i takový cizí jazyk, který se během studia na své škole neučili. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyučuje.
Stejně jako loni se maturita skládá ze dvou částí: společné (státní) a profilové (školní). Zadání a vyhodnocení té státní je plně v kompetenci Cermatu, jen hodnocení ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka má na starosti maturitní komise školy. Profilovou část pak určuje ředitel školy podle platného rámcového vzdělávacího programu. Aby žák uspěl, musí úspěšně složit všechny povinné zkoušky obou těchto částí.
Patnáctého května Cermat zveřejní výsledky didaktických testů a v průběhu dalších čtrnácti dnů i výsledky písemných prací. Prakticky souběžně s tím studenty čeká poslední část maturit: ústní zkoušky před komisí. Hodnocení všech tří částí pak dohromady vytvoří konečnou známku z daného předmětu. Studenti nakonec dostanou klasické maturitní vysvědčení a také protokol o vykonání státní části maturity.
Matematika nahání strach Letos se podle společnosti Cermat k jarnímu termínu maturitní zkoušky přihlásilo celkem 69 932 studentů, kteří maturují poprvé. Matematiku si vybralo 14 479 žáků, což je nejméně za posledních sedm let. Není se čemu divit – právě na matematice totiž v minulých letech velká část studentů pohořela, už tradičně ji provází vysoká neúspěšnost. I v roce 2018 z ní propadl zhruba každý pátý student a dalších skoro 25 procent ji zvládlo jen na čtyřku. Už několik let ji také jako druhý povinný maturitní předmět volí častěji chlapci než dívky.
Podle nového návrhu školského zákona by však maturita z matematiky měla být od jara roku 2022 pro středoškoláky (s výjimkou uměleckých, zdravotnických a sociálních oborů) povinná – budou tedy maturovat celkem ze tří předmětů: češtiny, cizího jazyka a matematiky. Nic však není stoprocentně jisté. Ministr školství Robert Plaga už dříve uvedl, že se ještě o obsahu matematické maturity povedou diskuse. Podle něj je navíc potřeba změnit i samotnou výuku matematiky.
Z čeho se povinně maturuje? Pro všechny žáky je povinná čeština, která se skládá ze slohové neboli písemné práce, didaktického testu a ústní zkoušky, přičemž každá z těchto částí má pro celkové hodnocení stejnou váhu. Další povinnou zkouškou je buď matematika, nebo cizí jazyk. Zatímco ten, kdo si vybere matematiku, píše pouze jeden didaktický test, maturant z cizího jazyka musí vyjma testu zvládnout i písemnou práci a ústní zkoušku. Kromě toho studenti skládají tzv. školní část maturity, a to ze dvou až tří předmětů, které určuje ředitel školy v souladu s příslušným rámcovým vzdělávacím programem. Mimo to je možné maturovat nepovinně ještě z dalších předmětů.
Co přinese ústní zkouška z jazyků?
Předmětem ústní maturity z češtiny jsou praktické komunikační dovednosti stejně jako přiměřená analýza a interpretace uměleckého i neuměleckého textu. Žák předem odevzdává řediteli školy seznam dvaceti literárních děl, který je zároveň seznamem maturitních zadání.
Po vylosování maturitní otázky dostává od zkušební komise pracovní list, na kterém je uveden výňatek uměleckého i neuměleckého textu a přehled úkolů, které by se měl snažit v rámci odpovědi splnit. Následuje dvacetiminutová příprava „na potítku“. Vlastní ústní zkouška trvá patnáct minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu (to, které již bylo vylosováno, je pro daný maturitní den vyřazeno).
Počet prvomaturantů celkem –
■
69 932
Společná část maturity –
■
68 115 žáků
Český jazyk a literatura –
■
68 115 žáků
Anglický jazyk – 50 341 žáků
■
(73,9 %)
Matematika – 14 479 žáků
■
(21,3 %)
Ústní zkouška z angličtiny nebo jiného cizího jazyka je zadávána formou pracovních listů, na nichž žák najde čtyři témata, o kterých si pak se zkoušejícím učitelem povídá (popisuje, vypráví, konverzuje apod.).
Tři pokusy nebo odvolání
Pro každou ze zkoušek i jejich částí je stanovena takzvaná mezní hranice úspěšnosti. (Například u ústní zkoušky z cizího jazyka je 44 %, což znamená, že žák uspěje, pokud dosáhne nejméně
Německý jazyk – 1850 žáků
■
(2,7 %)
Ruský jazyk – 849 žáků
■
(1,2 %)
Španělský jazyk – 144 žáků
■
(0,2 %)
Francouzský jazyk – 80 žáků
■
(0,1 %)
Zdroj: Cermat
18 bodů z 39.) Kdo chce prospět v určitém předmětu, musí dobře zvládnout všechny části. Když se někomu například nepovede didaktický test, nezachrání ho ani skvělá písemná práce, ani vynikající výsledek ústního zkoušení. I tak ale musí vykonat všechny předepsané části zkoušky. V podzimním termínu si pak zopakuje jen tu část, v níž neprospěl.
Na složení maturity má student celkem tři pokusy: řádný jarní termín a pak dva opravné na podzim. Přihlásit se musí ke všem povinným zkouškám hned v prvním jarním termínu, který následuje po ukončení jeho středního vzdělání. Maturitu nelze jen tak odložit, ale opravný termín si neúspěšný maturant může vybrat. Nejpozději však musí zkoušku složit do pěti let od ukončení posledního ročníku.
Když vyčerpá všechny opravné termíny a ani tak neuspěje, teoreticky může znovu nastoupit na střední školu do vyššího ročníku a po absolvování čtvrťáku se opět přihlásit k maturitě. Ředitel má možnost uznat mu profilovou část původní maturitní zkoušky, u jednotné části maturity se ale k předchozím výsledkům nepřihlíží. Proti hodnocení společné maturity je ze zákona možné se odvolat. Když student podá žádost o přezkoumání průběhu či výsledku zkoušky, magistrát nebo krajský úřad, který tuto věc řeší, nahlédne do archivu s digitální dokumentací výkonu studenta a rozhodne, zda hodnotitelé pochybili, či nikoli.