Ke kůrovcové kalamitě se přidali chrousti
HODONÍN Chrousti jsou zpravidla zdrojem nepříjemností, které přicházejí shora; každý, kdo vyrůstal na jižní Moravě, zažil, jak mu ze stromů padali za krk. Teď jdou v opačném směru: v písčitém podloží lesů na Hodonínsku se rozjelo podzemní drama. Na letošek připadá rojení ve čtyřleté vývojové fázi chrousta maďalového, který je pro jih Moravy typický. Broukovo nebezpečí je v ponravách, požírají kořenový systém stromů, které pak chřadnou a jsou ještě méně odolné vůči suchu. Kůrovec tak získal mocného spojence.
„Až do pololetí příštího roku žádné větší škody od chrousta, který se nyní rojí, nenastanou. Ale pak budou vznikat obrovské právě tím, že ponravy postupně požerou kořenový systém napadeného stromu,“vysvětlil v rozhovoru pro Lidovky.cz Emanuel Kula z Mendelovy univerzity v Brně. Zatím se dávají dohromady propočty, co způsobily ponravy před čtyřmi lety, a tam jde účet k jednadvaceti milionům korun.
Dospělí brouci se živí listím, to ještě není tak hrozné. Strom má pořád robustní asimilační aparát na svém druhém konci, vodu nasává přes kořeny. Když ho o ně žravé larvy připraví, zůstane bezbranný.
„Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se však i na kořenech starších stromů, které mohou po oslabení suchem také hynout. Populační hustota ponrav v půdě je dlouhodobě mimořádně vysoká,“uvedl Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Podle odhadů se v lesích kolem Bzence, jimž se přezdívá Moravská Sahara, zrovna líhnou miliony chroustů. Efektivní řešení by bylo ošetřit oblast leteckým postřikem; jenže to je až příliš efektivní, nezahynul by zdaleka jenom chroust. Oproti poslednímu cyklu rojení chroust rozšířil teritorium, posunul se i do vzácného biotopu Hodonínské Dúbravy. Tam žijí vzácné a ohrožené druhy, což posiluje argument, že to nelze řešit chemickým jedem z letadla. „Velkoplošný postřik neselektivním insekticidem patří spíše do padesátých let minulého století, kdy se podobně používalo třeba DDT,“odmítl postup ředitel vládní Agentury ochrany a krajiny František Pelc.
Východisko situace je dost podobné jako u známější hmyzí pohromy, kůrovce. Agentura upozornila, že by pomohlo sázet také něco jiného než borovice a při plánování zohlednit, kdy má chroust rojení.
RVoíczehočvtěotrečntěate na