Berlín: šanci mají malí hráči
Řada německých politiků už pohlíží za horizont nadcházejících eurovoleb a očekává, že po nich dojde ke změnám ve vládě. Žádné překvapení
BERLÍN/PRAHA Největší členská země Evropské unie je v jejím parlamentu zastoupena i největším počtem poslanců. Je jich 96 a o získání některého z těchto křesel se uchází až 41 stran.
Navzdory tomu se podobně jako v minulosti ani letos neočekává, že by se podpora pro hlavní politické strany mohla výrazně lišit od preferencí pro volby celostátní. Proto jsou i tentokrát favority křesťanští demokraté (CDU), jimž přisuzují předvolební průzkumy největší podporu. V kampani je navíc vede Manfred Weber, dosavadní šéf lidoveckých poslanců v Evropském parlamentu, který má ambici stanout v čele budoucí Evropské komise.
CDU i její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) se proto snaží volby přeměnit na hlasování o budoucím šéfovi nejdůležitějšího unijního úřadu, ačkoli Weber bude v konečném důsledku potřebovat podporu i od vlád ostatních členských států. Jeden z evropských premiérů už nedávno otevřeně vyloučil, že by mohl pro Webera zvednout ruku – šéf maďarské vlády Viktor Orbán, a to přesto že poslanci jeho národně-konzervativní strany Fidesz jsou oficiálně ve stejné frakci jako Weberovi spolustraníci.
Představa, že by v čele Komise mohl po žoviálním Lucemburčanovi Jeanu-Claudu Junckerovi stanout politik z Německa, se ale nemusí zamlouvat ani dalším členským státům. Již dříve vyslovil své výhrady francouzský prezident Emmanuel Macron. Webera sice přímo nejmenoval, uvedl ale, že budoucím šéfem Komise by neměl být nikdo, kdo působí ve stávajících unijních institucích.
Eurovolby vyvolávají letos v Německu zájem nejenom kvůli Weberovi, ale i kvůli úvahám, jaké budou mít jejich výsledky dopad na vnitřní politiku.
Již teď je totiž jisté, že po nich dojde k rekonstrukci vlády, neboť dosavadní ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová je lídrem kandidátky německých sociálních demokratů (SPD) a po volbách se přesune z Berlína do Bruselu. Je ale otázkou, jestli to bude jediná změna v kabinetu kancléřky Angely Merkelové. Výměna by se mohla dotknout i některých ministrů za křesťanské demokraty (CDU).
Spekulace se točí i okolo možného dalšího setrvání Merkelové v čele vlády. A to přesto, že šéfka německého kabinetu při každé příležitosti opakuje, že hodlá zůstat v jeho čele až do konce stávajícího volebního období, to znamená do roku 2021. Merkelová se mimochodem vůbec poprvé od roku 2000 v kampani před eurovolbami nijak výrazně neangažovala a zcela přenechala pole své nástupkyni v čele CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové.
Varufakise podpořila herečka Pamela Andersonová
Ve srovnání s volbami do Spolkového sněmu ale existuje u německých eurovoleb několik specifik. Tím prvním je, že voliči mají pouze jeden hlas. Druhý rozdíl je ale zásadnější. Zatímco při volbách do Spolkového sněmu je uplatňována pětiprocentní klauzule, pro výběr evropských zákonodárců žádné omezení neplatí. Souvisí to s dřívějším rozhodnutím německého ústavního soudu, který v roce 2014 vyhověl stížnosti několika menších politických stran a původní tříprocentní uzavírací klauzuli pro eurovolby zrušil. V důsledku toho a díky vysokému počtu mandátů pro Německo se do Evropského parlamentu dokázaly před pěti lety probojovat strany s podporou okolo půl procenta hlasů.
Po jednom poslanci tak získali třeba němečtí piráti, ochránci práv zvířat, neonacisté z Národnědemokratické strany (NPD) nebo recesistická strana německého komika Martina Sonneborna.
Německo je ve 705členném
■
Evropském parlamentu
zastoupeno 96 poslanci (platí pro případ brexitu).
O hlasy se uchází 41 stran;
■
Německo je rozděleno na 16 volebních obvodů, které jsou shodné se spolkovými zeměmi.
Odhady výsledků k 10. květnu
■
(v procentech): CDU/CSU Zelení SPD AfD Levice Liberálové
Zdroj: průzkum agentury INSA 28 19 15 13 8 7
Neexistující práh pro vstup do parlamentu přitáhl i letos řadu nejrůznějších stran. Nechybí mezi nimi ani hnutí Demokracie v Evropě, za něž kandiduje bývalý kontroverzní řecký ministr financí Jannis Varufakis, který má trvalý pobyt v Německu. V době, kdy se rozhodovalo o vyloučení Řecka z eurozóny, byl hlavním protivníkem tehdejšího německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, jenž trval na dodržování všech úsporných opatření.
Bývalý řecký ministr přitáhl pozornost i tím, když jeho kampaň podpořila americká herečka Pamela Andersonová. Bývalá hvězda seriálu Pobřežní hlídka se dlouhodobě angažuje v ochraně klimatu. Ve Varufakisovi vidí politika prosazujícího zásady ochrany klimatu a sociální spravedlnosti, známé v USA jako „Green New Deal“.