Výměna statku za vilu je nejistá
Prvorepublikovou vilu na jedné z nejlukrativnějších adres v Praze získalo ministerstvo obrany. Potíž je v tom, že se o ni vede restituční spor, který soud doposud nerozhodl.
PRAHA S rozlehlou prvorepublikovou vilou patřící státu v ulici U Laboratoře v pražských Střešovicích hospodařil donedávna Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Od dubna má toto právo, jak vyplývá z katastru nemovitostí, ministerstvo obrany. Na dotaz LN, k čemu ji bude využívat, odpovídá mluvčí Marek Vala lakonicky: „K úkolům, které resort ministerstva obrany plní pro zabezpečení obrany státu.“
Vila, jejíž hodnotu s pozemky o rozloze necelých 2700 metrů čtverečních odhadl loni znalec na 69 milionů korun, se nachází na jedné z nejlukrativnějších adres v Praze. Nedaleko si pořídil vilu Václav Havel, v okolí jsou sídla ambasád a rezidence velvyslanců. Nemovitost získal stát v roce 1945 konfiskací německého majetku. Ministerstvo spravedlnosti v ní chtělo zřídit monitorovací centrum elektronických náramků pro vězně, ale z toho sešlo. A tak je vila zatím prázdná.
25 let restitučních tahanic
O tom, zda bude nemovitost skutečně využívat obrana, ale rozhodne s konečnou platností až soud. Koncem června loňského roku totiž podala žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 Pavla K., která se domáhá vydání vily a přilehlých pozemků jako kompenzaci za doposud nevypořádané restituce. Žalovanou stranou je stát, konkrétně ÚZSVM, který měl v době podání právo s vilou hospodařit, a Státní pozemkový úřad (SPÚ), do jehož gesce spadají restituce. Soudní jednání je nařízeno na 6. června.
V žalobě restituentky Pavly K., kterou mají LN k dispozici, se píše, že její předci přišli za bývalého režimu o statek v pražských Malešicích. Nemovitosti jim nebyly vráceny, a restituentka i její příbuzní tak mají nárok na náhradu. Restituentka odkoupila nároky na náhradu za nevydaný majetek od části svých příbuzných, a disponuje tak pohledávkou vůči SPÚ přesahující 52 tisíc korun. Dále pak uzavřela smlouvu se společností Real Invest Vltava, díky níž získala nároky na další restituční náhrady, a to ve výši 500 tisíc korun. Celkově tak má Pavla K. nárok na kompenzaci převyšující částku 552 tisíc korun.
LN se opakovaně, leč neúspěšně, pokoušely kontaktovat restituentku Pavlu K. s dotazy, proč skupovala pohledávky za pozemkovým úřadem a proč požaduje u soudu právě střešovickou vilu.
Restituentka v žalobě poukazuje na to, že řízení se před pozemkovým úřadem vleče již 25 let. Spolu s příbuznými se podle žaloby účastnila veřejných nabídek náhradních pozemků, které vyhlašuje pozemkový úřad a jsou určeny pro restituenty, jimž nemohl být navrácen původní majetek; nejčastěji proto, že byl zastavěn. I když si v některých veřejných nabídkách vybrala náhradní pozemek, nároky Pavly K. zcela uspokojeny nebyly.
„K dnešnímu dni eviduje SPÚ celkem 36 žádostí o náhradní pozemky. Bohužel, 11 z nich byl nucen posoudit jako neplatné, a to z různých důvodů, nejčastěji proto, že žádosti neobsahovaly specifikaci pozemků,“vysvětluje mluvčí pozemkového úřadu Lenka Růžková. Dle SPÚ byly restituční nároky Pavly K. ke konci dubna vypořádány z 34 procent. Úřad ale neeviduje příbuzenské vztahy u svých klientů, a nelze tak určit, jak úspěšní byli v nabídkách náhradních pozemků příbuzní Pavly K.
Žalobkyně považuje postup pozemkového úřadu za liknavý. Tvrdí, že do veřejných nabídek nebyly nikdy zařazeny pozemky odpovídající co do kvality a lokality původnímu statku v Malešicích. I když soudy, včetně Ústavního, daly jiným restituentům v kritice náhradních pozemků za pravdu, pozemkový úřad oponuje.
„Stojíme si za tím, že nabídky byly, co se týče rozsahu pozemků, dostatečné,“uvedl vloni pro LN Václav Kohlíček, ředitel Sekce majetku státu na SPÚ.
Vydejte vilu, nebo 69 milionů Nicméně Nejvyšší soud již před dvěma lety konstatoval, že pokud pozemkový úřad neplní povinnost a nenabízí dostatek kvalitních náhradních pozemků, a dochází tak ke zbytečným průtahům, mají restituenti nárok na převod konkrétních, jimi vybraných nemovitostí. Na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu poukazuje v žalobě i Pavla K.
Dle zákona se při oceňování restitučních nároků vychází z oceňovacích předpisů platných k 24. červnu 1991. K tomuto datu odhadl znalec hodnotu střešovické vily s pozemky na 526 tisíc korun, tedy méně, než je částka odpovídající restitučním nárokům Pavly K. – ty přesahují 552 tisíc korun. Pokud nebude možné střešovickou nemovitost s pozemky vydat, restituentka v žalobě po soudu žádá, aby nařídil pozemkovému úřadu zaplatit ji 69 milionů korun. To je suma, na kterou znalec ocenil vilu s parcelami k červnu loňského roku.
Restituentka se domáhala předběžného opatření, které by státu zakazovalo s vilou nakládat. To ale soud zamítl. Majetkový úřad loni zvažoval, že vilu, kterou sám nevyužíval, nabídne k prodeji ve veřejné dražbě. Ta ale neproběhne, protože se o ni přihlásilo ministerstvo obrany. „Státní instituce mají ze zákona přednost, pokud o nemovitost požádají. Jinými slovy prodávat lze pouze majetek, který je pro státní instituce nepotřebný, což není tento případ,“vysvětluje mluvčí Ležatka.
Aktuálně ÚZSVM eviduje 13 otevřených soudních sporů, kterými se restituenti domáhají vydání náhradního majetku za nevyřízené restituce.