Planeta Disneyland

Společnost Disney slaví díky filmovým Avengerům vítězství vesmírných rozměrů. Jen není jisté, že vyhrálo dobro

Snímek Avengers: Endgame smetl po svém vstupu do kin před čtrnácti dny všechny staré rekordy, které mu přišly do cesty. Během prvního víkendu utržil ve světě přibližně 1,2 miliardy dolarů, z toho 350 milionů na klíčovém trhu ve Spojených státech amerických a Kanadě. Překonal tím už tak hodně optimistické odhady a na druhou příčku světových historických tabulek odsunul svého o rok staršího bratříčka, film Avengers: Infinity War, který loni na severoamerickém trhu odstartoval s tržbou 258 milionů dolarů.

Rekordy prvního víkendu padaly díky Avengers: Endgame na celé zeměkouli – v Číně (která je po Severní Americe druhým největším filmovým trhem na světě), v Brazílii i ve Francii, stejně jako třeba v Egyptě a také v Česku. Tady jako první film v historii noví Avengers překonali hranici 100 tisíc diváků za jediný den a nový český rekord premiérového víkendu díky nim činí 356 215 diváků s 60 miliony korun hrubých tržeb. Následně snímek Avengers: Endgame jako první film v Česku překročil v týdenní návštěvnosti hranici půl milionu diváků.

Továrna na sny si plní sen

Celosvětový výsledek posledních Avengerů předstihl i velmi příznivé odhady díky opakovaným návštěvám týchž diváků a také díky tomu, že kina přidávala projekce ve zcela obskurních časech. „Prostě jsme nevzali v úvahu, že se fanoušci ochotně dostaví ve tři hodiny ráno, aby zhlédli tříhodinový film,“okomentoval pro agenturu Reuters svůj nedostatečný optimismus Paul Dergarabedian, analytik ze společnosti Comscore. „Ocitli jsme se na zcela nezmapovaném území,“dodal.

Za dva týdny od uvedení film Avengers: Endgame celosvětově utržil už 2,2 miliardy dolarů (tedy přes 50 miliard korun), překonal někdejší celkový rekord slavného slzopudného Titaniku

z roku 1997 a jde po krku Avatarovi

(2009), který zatím drží absolutní komerční rekord s tržbami 2,8 miliardy dolarů. I když do výsledků není započítaná inflace, je výkon Avengerů hvězdný. I kdyby náhodou jejich nynější finále rekord Avatara nezlomilo, zřejmě hned tak nikdo nepřekoná výsledek celé dosavadní série 22 provázaných superhrdinských snímků, nazývané Infinity Saga a obývající marvelovský filmový vesmír (Marvel Cinematic Universe – MCU). Dvaadvacítka filmů s hrdiny jako Iron Man, kapitán Amerika, Hulk, Thor, Black Widow nebo Spider-Man dosud celosvětově utržila téměř 21 miliard dolarů.

Avengers zatím nedosáhli na první příčku pouze ve výsledku druhého víkendu – v této dílčí položce zůstal celosvětově nejlepší film Star Wars: Síla se probouzí z roku 2015. I tady ovšem zůstávají body „doma“– totiž v rukou společnosti Disney, které patří všechny nejúspěšnější filmové značky současnosti. A která si úspěchem Avengerů pojistila dominanci na světovém zábavním trhu. Letos uvede Disney do kin ještě devátou epizodu Star Wars s názvem Vzestup Skywalkera a další potenciální hity – Lvího krále a čtvrtý Příběh hraček. Vypadá to, že tento rok pro ni bude obdobím splněných snů.

Od klinické smrti k zářnému úspěchu Úspěch marvelovského filmového vesmíru se začal rodit ještě mimo království společnosti Disney. Značka Marvel, jejíž kořeny sahají do roku 1939, kdy bylo založeno komiksové vydavatelství Timely Comics, za léta své existence prošla mnoha změnami oficiálních názvů, vlastníků, organizační struktury a také soudními spory (krom jiného se svým klíčovým autorem Stanem Leem) a finančními turbulencemi. Využít potenciál svých komiksových hrdinů ve filmu se společnost Marvel Entertainment Group pokoušela už od konce 70. let, kdy uspěl filmový Superman z týmu konkurenčních DC Comics. Marvel poskytl filmová práva na svého Spider-Mana a další superhrdiny hollywoodským studiím, ale k realizaci nedošlo a úspěšné nebyly ani pokusy natočit filmy vlastními silami.

V roce 1993 se prezident filmové divize Marvelu Avi Arad dohodl se studiem Fox na natočení filmu X-Men. Byla to důležitá událost i přesto, že se ještě další dlouhá léta nic nedělo. V polovině 90. let se totiž marvelovské impérium finančně zhroutilo, když splaskla bublina komiksového nadšení, a smrtelné křeče trvaly několik roků. Přinesly řadu majetkových přesunů i změn v názvech společnosti a jejích částí. Teprve koncem poslední dekády minulého století se situace opět konsolidovala, vznikla nově pojmenovaná zastřešující společnost Marvel Enterprises a konečně došlo na uskutečnění plánus X-Meny. Úspěch filmu z roku 2000 s Hughem Jackmanem v roli Wolverina povzbudil další plány, zejména pak snahu společnosti Marvel Enterprises zajistit si z filmů se svými hrdiny větší příjmy, než jí přinášela spolupráce s Foxem nebo v případě Spider-Mana z roku 2002 se společností Sony.

S nápadem vytvořit po vzoru časopiseckých komiksových seriálů svět propojených filmových příběhů, které by Marvel sám vyráběl, přišel za vedením společnosti v roce 2003 producent David Maisel: to byl ideový počátek marvelovského filmového vesmíru. Ten praktický na sebe nechal ještě nějakou dobu čekat, zejména kvůli enormním nákladům, které si takový plán žádal.

K realizaci výrazně dopomohla dohoda s bankovním domem Merrill Lynch v roce 2005. Banka poskytla Marvelu víc než půl miliardy dolarů, které se měly vložit do výroby deseti filmů v období sedmi let. Peníze pomohly Marvelu mimo jiné odkoupit zpět filmová práva na některé postavy, která v té době vlastnila jiná studia – Iron Mana, Thora, Hulka či Black Widow. Pokud by celá akce skončila neúspěchem, přišel by Marvel o všechno – práva na postavy by propadla ve prospěch banky.

Superhrdinové v čele s Iron Manem a kapitánem Amerikou nejenže právě porazili vyšinutého obra Thanose, ale také strhli téměř všechny dostupné kasovní rekordy. Nákup komiksové značky Marvel patří k nejzdařilejším krokům společnosti Disney, která kdysi začala animovaným králíkem a myší – a dnes má pod palcem rozhodující část globální zábavy. Celosvětový výsledek Avengerů předstihl i velmi příznivé odhady díky opakovaným návštěvám týchž diváků a díky tomu, že kina přidávala projekce ve zcela obskurních časech