Vítáme nového člena rodiny
První, co nové štěně musíte naučit, je správné venčení. Za loužičku doma ho ale netrestejte.
Vybrali jste si pro vás optimální plemeno a přicházíte radostně s novým pejskem z chovatelské stanice domů. V tu chvíli se na chundelaté psí klubíčko vrhnou všichni dojatí příbuzní. Každý se chce s tím roztomiloučkým štěňátkem pomazlit.
Tak to je chyba hned na úvod...
Jakmile totiž překročíte se svým novým čtyřnohým parťákem práh bytu, je naopak dobré nepodlehnout nutkání si s ním začít okamžitě hrát. Nechte mu prostor, ať si prohlédne nový domov a seznámí se v klidu s prostředím, kde bude s vámi v příštích týdnech, měsících a letech žít.
Ještě než si štěňátko přivezete, měli byste pro něj mít přichystanou základní výbavu. Měl by na něj doma čekat pelíšek pro odpočinek a pocit bezpečí. Pořiďte mu třeba koš, pro malá plemena se zase hodí takzvané kukaně. Doma nesmí chybět ani krmivo, na které je pejsek zvyklý od chovatele, misky na vodu a potravu, hračky, vodítko a obojek nebo postroj.
První, co musíte nového pejska naučit, je vykonávání potřeby venku. Dvouměsíční štěně není schopné vydržet příliš dlouho bez vyvenčení, a proto s ním musíte chodit ven velmi často. Zpočátku přibližně každé tři hodiny. Kdykoli se štěně probudí, víc se napije, déle si hraje, nebo si hledá místečko, kde by potřebu vykonalo, vezměte ho okamžitě na vzduch. Každý úspěšný pokus odměňte pochvalou a nabídněte mu pamlsek.
Naopak za neúspěšný pokus ho nikdy netrestejte, pouze případnou loužičku bez jakékoli výčitky ukliďte a dělejte, jako by se vlastně nic nestalo. Psi žijí okamžikem a nespojí si „nehodu“s následným trestem. Co hůř, mohou si nepříjemný zážitek spojit s něčím naprosto jiným, o čem vy nemáte v tu chvíli ani tušení...
Štěně nemá být jen roztomilé, ale i poslušné, rovnou ho lze začít učit povely sedni, lehni, ke mně, k noze atd. Zapojte do toho i ostatní členy rodiny, ale shodněte se na jednom postupu. V raném období věku se pes učí novým věcem rychlostí blesku. Věřte, že to zúročí v budoucnu a vy s ním pak budete mít daleko méně práce. Mějte ale na paměti, že nic se nesmí přehánět, štěně se velmi rychle při aktivní činnosti unaví. Mám proto zásadu maximálně pěti minut, během nichž s pejskem cvičím, než ho nechám odpočívat. Je to ale individuální, pozorně psího juniora sledujte: to co jednoho unaví až za sedm minut, jiného už za minuty dvě.
Malého pejska je třeba soustavně učit jak schopnosti odpočívat, tak také být
doma samostatný, aby se zkrátka štěňátko dokázalo zabavit i samo a nepotřebovalo vás ke každé aktivitě, pro niž se doma rozhodne. Odpočinek a samostatnost jsou důležité pro každého psa, pro hyperaktivní jedince obzvlášť. Například border kolie či australský ovčák to potřebují vštípit v raném věku jako sůl.
Starší pes má přednost
Častým problémem, na který je dobré si dát pozor, je příchod štěněte do domácnosti, kde již žije aspoň jeden další pes. Přijme starší toho mladšího bez problémů? Nezavdá příchod nového člena smečky důvod ke konfliktu? A dá nově příchozí štěně staršímu jedinci aspoň chvíli pokoj?
Základní pravidlo zní: v domácnosti ani příchodem nového psa nic neměním. V rámci mezí pokračuje chod domácnosti jako dosud, jen s jedním psem navíc. Nikdy by se nemělo štěňátko upřednostňovat a starší by měl dostávat vše jako první: hračku, misku s krmivem. Původnímu osadníkovi smečky dávejte pamlsek vždy dříve. I ten poslední pamlsek v dané situaci dejte jemu.
Čím krmit nově přinesené štěně? Na to je poměrně jednoduchá odpověď: zprvu tím, co dostalo „na cestu“. Pokud vám krmivo, které chovatel vybral, nevyhovuje (třeba typ granulí), začněte s postupným přechodem na nový druh – tak, že do starého typu krmiva přimícháte druh nový. Čím víc nového přidáte, tím víc toho původního odeberete.
To jsou v kostce nejdůležitější zásady, jak se vyrovnat s příchodem nového psa do domácnosti. Nejlépe se však nový majitel naučí vše z vlastních zkušeností, prožitků a chyb. Doporučuji mít zkušeného přítele na telefonu, který je v případě potřeby vždy ochoten pomoci.
Autorka je trenérkou Dobré psí školy