Očkování má svá pravidla

PSÍ DOVĚTEK

Očkování psů je důležitou prevencí před chorobami virového původu. Antibiotika na ně nezabírají a zdaleka ne každý psí jedinec se s jejich následky vyrovná. Zvláště štěňata, nemocné a staré psy ohrožují tyto choroby nejvíc. Ale nejen je...

Při první vakcinaci vystaví veterinární lékař psovi „jeho“průkaz, kam je třeba

každé další očkování zapsat. Injekci s očkovací látkou by měl dostat jen zdravý pes, proto ho veterinář nejdříve vyšetří. Čím více informací přitom od majitele psa o jeho aktuálním zdravotním stavu získá, tím lépe.

Ze zákona je povinné očkování pouze proti vzteklině, které je nutné absolvovat mezi třetím až šestým měsícem věku a následně přeočkovávat podle typu vakcíny po jednom roku až třech letech. Očkování proti dalším nemocem sice povinné není, ale na rozdíl od vztekliny, která se u nás nevyskytuje, se těmito chorobami váš pes nakazit může.

Součástí společné vakcíny je trojkombinace vůči psince, parvoviróze a infekční hepatitidě, očkuje se také proti parainfluenze a infekční laryngotracheitidě. Chránit psa lze i proti leptospiróze, borelióze, tetanu, psincovému kašli či kožním plísním.

Vakcinační schéma volí veterinář pro každého psa individuálně. Štěňata očkovaných fen, která se napila v dostatečné míře mleziva, mají v prvních zhruba osmi až dvanácti týdnech života mateřské protilátky. Obvykle tedy očkovací kalendář začíná v šestém až devátém týdnu věku, následován dvojitou revakcinací vždy po třech čtyřech týdnech.

Před dosažením plné imunity je lepší vystavit štěňata kontaktu jen s očkovanými psy. Další přeočkování obvykle následuje v ročních intervalech podle typu vakcíny, přesný termín určí veterinární lékař v očkovacím průkazu.

Nejčastější reakcí na očkování bývá mírná únava, nevystavujte tedy raději psa po dalších pár dní větší fyzické zátěži. Při závažnějších reakcích na injekci, jako otok obličeje, očí, průjem či zvracení, se poraďte s veterinářem. Vzácně se může u psa do půl hodiny po vpichu objevit i tzv. anafylaktický, tedy alergický šok. Pak je pomoc veterináře nutná.

Autor je trenérem Dobré psí školy