Pompeo hledá spojence proti Íránu
Šéf americké diplomacie se snaží dohodnout s Evropou na jednotné frontě proti Íránu.
WASHINGTON/PRAHA Rušit cesty šéfa diplomacie se na americkém ministerstvu zahraničí už stalo skoro pravidlem. Šéf úřadu Mike Pompeo minulý týden odřekl na poslední chvíli návštěvu Německa a Grónska, teď zase zrušil cestu do Moskvy. V případě Berlína to bylo politické gesto, u Grónska a Moskvy to bylo zaviněné čistě pracovními důvody, protože s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí se Pompeo potká dnes v Soči.
Kromě chaosu v práci ministerstva i celé administrativy Donalda Trumpa ale má překotné rušení cest šéfa diplomacie USA ještě jednoho společného jmenovatele – krizi kolem Íránu. Místo moskevské etapy ruské cesty totiž Pompeo diskutoval o Íránu v Bruselu. Pozice Evropy a USA ohledně politiky vůči Íránu se už delší dobu rozcházejí, ačkoli USA i samotný Írán dělají vše pro jejich sblížení.
Spojené státy chtějí donutit Evropu, aby vypověděla mezinárodní dohodu, kterou s Teheránem uzavřela předchozí administrativa Baracka Obamy. Brusel to vytrvale odmítá.
„(Dohodu s Íránem) budeme dále podporovat všemi našimi dostupnými prostředky a naší politickou vůlí,“prohlásila už dříve šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Teď ale Američané Evropu potřebují vzhledem k tomu, že ve sporu s Teheránem přihořívá.
Íránský prezident Hasan Rúhání v reakci na americké sankce oznámil zmrazení některých závazků. Zatím si jeho země ponechá přebytek obohaceného uranu a těžké vody a nebude je vyvážet. „Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit,“prohlásil Rúhání s tím, že pokud zbývající pětice signatářů zahájí jednání o nové dohodě, Írán se ke svým závazkům vrátí. Pokud ne, začne naopak s obohacováním uranu.
„Není to nic jiného, než vydírání Evropy,“prohlásil poradce amerického prezidenta Tim Morrison s tím, že Írán by se měl připravit na další sankce. USA do regionu mimo jiné vyslaly letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly, bombardéry B-52 a plánují rozmístit další rakety Patriot. Ruhání naopak hovoří o tlaku, jaký země nezažila od války s Irákem v osmdesátých letech a vyzývá obyvatele k jednotě proti americké hrozbě. „Věřím, že všechno překonáme, protože jsme spolu a můžeme spojit síly,“prohlásil íránský prezident.
Daleko razantněji vystoupili lídři íránských revolučních gard: „Dříve by to bylo pro nás bylo nebezpečím, dnes to znamená příležitost,“hřímal na uzavřeném jednání íránského parlamentu velitel vzdušných sil revolučních gard Amirali Hajizadeh. „Pokud se hnou směrem k nám, trefíme je přímo do hlavy,“dodal.
Problémem je tu ale Evropa. „Berlín nadále udržuje iluzi, že je možné dohodu s Íránem zachránit a považuje americkou politiku za agresivní,“píše list Politico, podle něhož byly výhrady k německé politice i za zrušením ministrovy nedávné cesty a plánovaného setkání s Angelou Merkelovou. Jsou tu ale i další problémy, zejména nespokojenost Američanů s financemi, které Berlín vynakládá na armádu.
Evropa je s Íránem více spojená obchodními vztahy než USA, a tak se ji do otevřené konfrontace příliš nechce. „Myslím, že teď je potřeba určité uklidnění, které zajistí, že všichni pochopí, co chce druhá strana,“řekl britský ministr zahraničí Jeremy Hunt.
V Moskvě pak bude ministr Pompeo přesvědčovat Putina s Lavrovem, aby se proti americkým sankcím proti Íránu zásadně nevymezovali a protesty Moskvy byly spíše formální. Agenda mítinku je ale širší – od situace ve Venezuele přes Ukrajinu až po dohodu o omezení raket středního doletu.