Stane se Írán novým Irákem?
WASHINGTON/PRAHA Je to rétorika připomínající přípravu na válku: nepřítel bude trpět, posíláme na vás letadlovou loď, násilí je vaše základní metoda či před „satanem“se nikdy neskloníme. Spojené státy jsou s Íránem v klinči a nyní již nepokrytě vyhrožují vojenskou akcí; islámská republika odpovídá slovy o „bezprecedentním tlaku“a výroky typu „pokud přijdou, střelíme je do hlavy“.
Dosavadní vrchol přinesla schůzka amerického ministra obrany Patricka Shanahana s bezpečnostními poradci prezidenta Donalda Trumpa a šéfkou CIA Ginou Haspelovou, k níž došlo minulý čtvrtek, ale jejíž detaily unikly na veřejnost teprve začátkem tohoto týdne. Podle deníku The New York Times (NYT), který se odvolává na přímé účastníky mítinku, se jednalo o úpravách americké politiky na Blízkém východě z důvodu „zvyšující se hrozby ze strany Íránu“.
Podle NYT americká administrativa zvažuje vyslat do oblasti až 120 tisíc vojáků v případě, že by Teherán zaútočil na americké cíle či urychlil vývoj jaderných zbraní. Za plánem stojí podle newyorského listu nejtvrdší jádro Trumpových poradců. Jeden z účastníků schůzky, který hovořil pod podmínkou anonymity, NYT řekl, že číslo 120 tisíc ho „šokovalo“, neboť by to byla podobná vojenská síla, jakou Američané v oblasti disponovali během války v Iráku v letech 2003 až 2011. Šlo by také o naprostý obrat dosavadní americké zahraniční politiky – v posledních letech se angažmá USA v oblasti výrazně snížilo: Američané se stáhli z Iráku, silně redukovali vojenskou přítomnost v Afghánistánu a v Sýrii zůstalo jen několik set vojáků.
Co je za oponou
Skutečný smysl silných slov zaznívajících zpoza Atlantiku zůstává mysteriem – USA dosud neuvedly žádný hmatatelný důvod zvyšujícího se tlaku na Írán. Trump zatím pouze nekonkrétně uvedl, že USA znají o íránském režimu „informace, jež byste raději nechtěli vědět“, a nyní na adresu Teheránu prohlásil: „Uvidíme, jestli Íránci udělají chybu... Jestli udělají něco špatně, budou trpět. Pokud se něco přihodí, bude to pro Írán představovat problém.“
Americké pohrůžky vojenskou silou přicházejí poté, co USA před rokem (8. května 2018) jednostranně vypověděly dohodu o omezení íránského jaderného programu a následně obnovily proti islámské republice řadu ekonomických sankcí. V reakci na ně Teherán minulý týden, ve výroční den amerického odstoupení od smlouvy, oznámil, že zastaví plnění některých závazků, které z dohody vyplývají. Nechal si však otevřené dveře pro jednání s evropskými signatáři dohody.
Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodu mrazu od roku 1979, kdy íránští revoluční studenti vzali na velvyslanectví USA v Teheránu jako rukojmí personál ambasády a zadržovali jej více než 400 dní. Od té doby prošly americko-íránské vztahy mnoha dalšími krizemi, během nichž islámská republika několikrát hrozila uzavřením klíčové námořní trasy ropných tankerů vedoucí Hormuzským průlivem. Nyní se však nic takového neděje, a skutečný důvod amerického tlaku tak zůstává neznámý.
Za vším hledej jestřába Trumpově administrativě dlouhodobě není po chuti, že geopolitický vliv Teheránu – spojence syrského prezidenta a de facto vítěze syrské občanské války Baššára Asada – se na Blízkém východě v posledních letech značně zvýšil. A ještě méně je tato skutečnost po chuti Izraeli, s jehož pravicovým premiérem Benjaminem Netanjahuem pojí Trumpa více než vřelé vztahy. Írán a Izrael jsou po desítky let úhlavní nepřátelé a obě země si vícekrát vzájemně vyhrožovaly vojenskými údery.
Role tradičně silné americké židovské lobby ve stávajícím tlaku na Írán se proto nabízí jako logická, existují ale i jiná vysvětlení. Jedno důležité se podle serveru Foreign Policy (FP) jmenuje John Bolton, vlivný Trumpův poradce pro národní bezpečnost. Právě on má být architektem plánu vyslat do Perského zálivu desetitisíce vojáků.
Bolton patří v americké administrativě mezi největší „jestřáby“, což prokázal již při přípravě Američany vedené invaze do Iráku v roce 2003. FP připomíná podobnosti se současností s tím rozdílem, že Bolton byl tehdy „jen“náměstkem na ministerstvu zahraničí USA zodpovědným za mezinárodní bezpečnost – nyní však zastává podstatně vlivnější post. Podle serveru je nyní americká politika vůči Íránu „zcela v rukou Boltona, nesmlouvavého jestřába, který mnohokrát vyzýval ke
Napětí mezi USA a Íránem dosáhlo nového vrcholu americkou pohrůžkou vyslat do oblasti až 120 tisíc vojáků. Skutečný důvod pro ostrá slova ale zůstává neznámý. USA dosud neuvedly žádný konkrétní důvod zvyšujícího se tlaku na Írán. Podle Trumpa mají „informace, které byste nechtěli znát“.
svržení režimu v Teheránu silou a jenž se energicky zasazoval za vpád do Iráku před 16 lety“.
FP zároveň připomíná, že Írán je větší a mnohem silnější, než byl Irák Saddáma Husajna. I proto považuje přímou americkou vojenskou akci za nepravděpodobnou.
Byl to právě Bolton – nikoli prezident či ministr obrany –, kdo před několika dny oznámil, že americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se přesune na Blízký východ, všímá si FP. Válečná loď mezitím proplula Rudým mořem a Perský záliv má již téměř na dohled: další kolo americko-íránské přetahované může brzy začít.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10