Polskem hýbe zneužívání v církvi
Sexuální zneužívání v katolické církvi je v Polsku ústředním tématem závěru kampaně před eurovolbami. PiS dotahuje opoziční Evropská koalice
VARŠAVA/PRAHA O zneužívání v církvi se v Polsku mluví už nějaký čas, takový otřes, jako vyvolal film bratří Tomasze a Marka Sekielských Jen to nikomu neříkej, ale země dosud nezažila. Snímek, který je od soboty dostupný na internetu, zasáhl i do kampaně před volbami do Evropského parlamentu. „Žádné patologické jevy nebudou tolerovány, ať se to týká kněží, či celebrit,“reagoval předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a faktický lídr Polska Jaroslaw Kaczyński, přitom pohrozil pachatelům až třicetiletými tresty. On sám a jeho strana si ale přitom křesťanskou morálku vytyčili jako jeden z pilířů předvolební agitace a teď kvůli tomu čelí palbě ze všech stran.
„Ničemu nerozumíte, pane Kaczyński, ničemu! Nechápete, odkud doopravdy pramení největší hrozba pro polské děti. Proč utíkáte od problému pedofilie?“vzkázal šéfovi PiS předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO) Grzegorz Schetyna. „Před církví se zpovídáme na kolenou, ale teď musíme my vyzpovídat církev z jejích hříchů,“prohlásil starosta Slupsku, aktivista LGBT komunity a lídr nově vzniklé strany Jaro Robert Biedroń.
Polská společnost, kde se 90 procent obyvatel hlásí ke katolické víře, reaguje na aféry sexuálního zneužívání v církvi obzvlášť citlivě. Už loni vzbudil vášně film Klérus o duchovních, kteří se oddávají alkoholu či sexu a jsou to bezohlední kariéristé a pokrytci. Tehdy se proti snímku, jenž měl u diváků obrovský úspěch, ohradili církevní hodnostáři a politici vládní strany. Nyní bratři Sekielští přinášejí případy devíti kněží a jejich obětí s konkrétními výpověďmi, které je těžké zpochybnit.
Před skrytou kamerou se přiznal i nedávno zemřelý kněz Franciszek Cybula, zpovědník disidentského lídra a exprezidenta Lecha Wałęsy a svého času jeden z nejvlivnějších kněží v zemi.
„Omlouvám se za každou ránu způsobenou představiteli církve,“reagoval arcibiskup Wojciech Polak, který stojí v čele polské církve, a dodal, že „nikdo v církvi se nemůže vyhýbat odpovědnosti“.
Z filmu je ale patrné, že vedení
Polsko bude mít v 705členném
■
Evropském parlamentu
52 europoslanců (platí pro případ brexitu).
O hlasy se uchází deset stran či ■ koalic, země je rozdělena na třináct volebních obvodů.
Odhady výsledků k 14. květnu ■
(v procentech):
PiS
Evropská koalice
Jaro
Konfederace Korwin Braun Levice Razem
polských katolíků skandály spíš kryje a i vládní strana stejně jako justice a policie zaměřovaly v minulosti pozornost jiným směrem. Policie například před několika dny vtrhla do bytu aktivistky Elżbiety Podleśné a několik hodin ji zadržovala kvůli podezření ze šíření plakátů s Pannou Marií se svatozáří v barvách duhy jako symbolu hnutí za práva sexuálních menšin. Za urážku náboženského cítění jí hrozí až dva roky vězení.
Opozice jde jednotně
Polsko v eurovolbách soutěží o 52 mandátů z více než 700. Ve srovnání s českými 21 mandáty to není nezanedbatelné množství, úřady ale mají přesto strach z nízké voličské účasti. Do ulic Varšavy tak vyjela speciální tramvaj, která má agitovat zejména mezi nejmladší generací voličů. „Miliardy z evropského rozpočtu jsou velké investice, jde třeba o další linku metra,“agitoval starosta metropole Rafał Trzaskowski z OP.
Největší opoziční strana, která sjednotila síly v Evropské koalici s lidovci (PSL), Zelenými a Svazem demokratické levice (SLD), má šance PiS v eurovolbách porazit. Podle nejnovějšího průzkumu sociologického institutu IBRiS v deníku Rzeczpospolita se s 34 procenty hlasů dotahuje na PiS, která má 39 procent. Biedrońovo Jaro, jež se orientuje na extrémně liberální voliče a má v programu například uzavření uhelných dolů do roku 2035, uzákonění potratů či plnou legalizaci svazků homosexuálů, má sedmiprocentní šance. Přes pět procent pak má hnutí Kukiz’15, blízké krajní pravici a populární mezi mládeží.
Téměř jisté místo má v čele kandidátky PiS expremiérka Beata Szydłová. Další známá osobnost, současný předseda Evropské rady Donald Tusk, rovněž chystá návrat do velké polské politiky – média o něm spekulují jako o jediném opozičním kandidátovi, který by byl schopen porazit současnou hlavu státu Andrzeje Dudu delegovaného vládní stranou. „Nedávné místní volby ukázaly, že PiS je možné porazit,“píše v týdeníku Polityka Rafał Matyja, politolog z univerzity v Řešově. Prvním testem, jenž ukáže soudržnost opozice, podle něj bude právě květnové hlasování.