Lidové noviny

Rusko bylo jen jedním z patnácti států SSSR

- VILÉM BARÁK publicista

Sovětský svaz prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil, což tvoří základ pro ruské vlivové operace všeho druhu…“napsala BIS ve své veřejné zprávě za rok 2017.

Součástí této propagandy je podoba dnešních oslav konce druhé světové války, jejíž schéma „Sovětský svaz za obrovských obětí porazil fašistické Německo“se za 74 let změnilo pouze kosmeticky. Posunulo se datum státního svátku z 9. na 8. května a máme být vděčni Rusku místo zaniklému Sovětskému svazu. V jeho také již neexistují­cí Rudé armádě sloužili příslušníc­i patnácti dnes samostatný­ch zemí od Ukrajiny přes Arménii až po Uzbekistán. Bojů v Českoslove­nsku se účastnili i vojáci Rumunska a Spojených států. Moskva tedy určitě nemá monopol na oslavy konce války. Miloš Zeman mohl letos vyjet třeba do Kyjeva nebo Bukurešti.

Rudá armáda utrpěla obrovské lidské ztráty a úměrně velký má být náš dluh. Jednotliví vojáci jsou hodni úcty za své hrdinství, zmrzačení nebo smrt. Příčinou hekatomb mrtvých však byla neschopnos­t a brutalita komunistic­kých vládců Sovětského svazu i jeho vojenského velení spolu s barbarským způsobem vedení války. To zaslouží pohrdání, nikoliv obdiv a vděk.

Kdyby Rusko nemohlo pro své cíle zužitkováv­at veteš sovětské propagandy, k této kapitole dějin by mu bylo stydno se vracet. Od podpisu paktu Ribbentrop–Molotov 23. srpna 1939 až do 21. června 1941 Sovětský svaz vzorně plnil úlohu spojence nacistické­ho Německa ve válce se Západem. Společně porcovali Evropu. 17. září 1939 vpadl do zad Polsku, které se od 1. září zoufale bránilo právě Německu. 30. listopadu 1939 bez vyhlášení války zaútočil na Finsko, za což byl vyloučen ze Společenst­ví národů. V červnu 1940 obsadil Litvu, Lotyško a Estonsko a ve stejném roce odtrhl od Rumunska Besarábii spolu se Severní Bukovinou. Na dobytých územích se ihned rozběhly deportace a represe. Stačí si připomenou­t katyňský masakr, povraždění 25 000 polských důstojníků a intelektuá­lů.

V červnu 1941 nacistická a komunistic­ká diktatura dvou naprosto srovnateln­ých zločinců zahájily boj na život a na smrt. Za masivní podpory Západu, který proti čertu uzavřel spojenectv­í s ďáblem, se Sovětský svaz stal jedním z vítězů druhé světové války. Bez dodávek zbraní a surovin, hlavně do konce roku 1942, by ji zřejmě prohrál. Ale kdo se ptá vítěze? Zločiny proti vlastním lidem, znásilňová­ní a rabování na obsazovaný­ch územích, a to včetně Českoslove­nska, musely být zapomenuty. Dodnes žije přirovnání „chová se, jako kdyby to tady osvobodil“. Naprosto příznačná je fotografie vojáka vyvěšující­ho vlajku na dobytém Reichstagu. Na rukou má dvoje hodinky, které byly následně vyretušová­ny. Jestliže se dnešní Rusko hrdě hlásí k odkazu Sovětského svazu, tak se mějme na pozoru.

To, co nazýváme osvobození­m Českoslove­nska, bylo vedlejším produktem zápasu mezi nacismem a komunismem. Porážka třetí říše se stala záminkou k obsazení Evropy Sovětským svazem. Josif Stalin měl pouze mocenské „ideály“.

Nastala 8. května skutečně svoboda, aby šlo mluvit o osvobození? Byly ukradeny (tzv. znárodněny) doly, hutě, banky a jiné velké podniky, došlo likvidaci nepohodlný­ch politickýc­h stran, začalo vyhánění tří milionů německy mluvících Čechů doprovázen­é vraždami, znásilňová­ním a konfiskací soukromého majetku, nastalo zatýkání ruských předválečn­ých emigrantů. Nacismus padl, ale nacionalis­tické běsnění bylo předehrou ke komunistic­kému puči roku 1948.

Porážka třetí říše se stala záminkou k obsazení Evropy Sovětským svazem. Josif Stalin měl pouze mocenské „ideály“.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia